Tingatinga — Umění, které šíří dobrou náladu

„TINGATINGA pomáhá vidět svět dětskýma očima — jako veselé, radostné a pestrobarevné místo,“ napsal Daniel Augusta, manažer sdružení umělců Tingatinga Arts Co-operative Society. Umělecký styl tingatinga vyobrazuje divokou přírodu a kulturu Afriky, zvláště Tanzanie, kde toto výtvarné umění vzniklo.

Malířská technika tingatinga nese jméno svého zakladatele Edwarda Saida Tingatingy, který se narodil v roce 1932. Krajina a divoká zvířata v okolí vesnice v jižní Tanzanii, kde Edward vyrůstal, na něj zjevně silně zapůsobily. Když mu bylo něco přes dvacet, odešel z domova, aby si našel práci a mohl si dovolit lepší život. Později se přestěhoval do hlavního města Tanzanie, Dáresalámu, kde začal pracovat jako zahradník. Protože byl umělecky založený, věnoval se po večerech hudbě a tanci a nakonec se v tomto odvětví stal známým.

V roce 1968 nastal v Edwardově životě zlom. Jelikož se stal státním zaměstnancem a pracoval jako noční hlídač v nemocnici Muhimbili v Dáresalámu, měl dost času na to, aby své barvité vzpomínky a zážitky z dětství vyjádřil uměleckou formou. A tak se zrodil styl tingatinga. Edward neměl možnost nakupovat štětce, barvy nebo barviva a další malířské potřeby ve specializovaných obchodech, a tak používal materiály, které se daly pořídit v místním železářství. Jako barva mu například sloužil emailový nátěr na kola a jako „plátno“ mu posloužily kusy dřevotřískových desek, které měly na jedné straně hladký a lesklý povrch, což bylo ideální pro malování zářivých obrazů.

Edwardův malířský styl byl jednoduchý. Použil jednu nebo dvě barvy na pozadí a pak vyplnil plochu pouze jedním objektem — nějak stylizovaným africkým zvířetem v jasných barvách. Nezobrazoval krajinu ani žádné detaily.

 Edward umožnil hrstce blízkých přátel a příbuzných, aby ho při malování pozorovali, a z některých se brzy stali jeho „žáci“. Styl, kterým maloval, začal být populární.

Od počátku se v tomto uměleckém stylu používaly syté barvy a zjednodušené motivy postav s výraznými konturami. Během let však toto umění zaznamenalo určitý vývoj a malby jsou dnes propracovanější a zobrazují více postav. Obrazy některých umělců jsou plné lidí, zvířat a nejrůznějších objektů.

Zdroj inspirace

Ti, kdo malují stylem tingatinga, mají nevyčerpatelný zdroj inspirace — africkou faunu a flóru ve všech jejích formách: antilopy, buvoly, hrochy, lvy, opice, slony, zebry, žirafy a také zářivě zbarvené ptáky, ryby, stromy a květiny. Na pozadí obrazů se často objevuje nejvyšší hora Afriky, Kilimandžáro, která se nachází v severovýchodní Tanzanii.

Současné umění tingatinga se také snaží zachytit obyvatele Afriky a jejich zvyky. Motivem může být den na rušném trhu, návštěva místní nemocnice nebo scény ze života na venkově.

Od svého vzniku dával tento umělecký styl talentovaným Afričanům možnost se vyjádřit a zároveň zvýšit rodinný příjem. Počet umělců, kteří se mu věnují, se rozrostl natolik, že založili sdružení malířů se sídlem v Dáresalámu. Někteří se dokonce stále drží původní tradice a malují emailovou barvou na kola. Kdyby Edward Tingatinga (který zemřel v roce 1972) mohl vidět, jaké oblibě se dnes těší jeho výtvarný styl, jistě by mu to udělalo velkou radost.