„Kéž vás Bůh, který dává naději, naplní veškerou radostí a pokojem, protože mu důvěřujete. Tak budete díky moci svatého ducha překypovat nadějí.“ (Římanům 15:13, Překlad nového světa)

 „Kéž vás tedy Bůh naděje naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, tak aby vaše naděje rostla mocí Ducha svatého stále víc a víc.“ (Římanům 15:13, Bible21)

 Z těchto slov je vidět, že apoštol Pavel si přál, aby Bůh jeho spoluvěřící naplnil „radostí a pokojem“. Radost a pokoj, o kterých mluvil, jsou úzce spojené s nadějí od Boha a také s působením svatého ducha.

 Co je to ta naděje od Boha? Například v Římanům 15:4 se píše: „Všechno, co bylo [do Bible] napsáno dřív, bylo napsáno pro naše poučení, abychom díky své vytrvalosti a povzbuzení z Písma měli naději.“ V Bibli Bůh slibuje, že vyřeší všechny problémy, kvůli kterým mnoho lidí propadá beznaději, ať už je to chudoba, nespravedlnost, nemoci, nebo smrt. (Zjevení 21:4) Bůh pověřil Ježíše Krista, aby tyto sliby splnil, a to je základ pro naději na lepší budoucnost. (Římanům 15:12)

 Tato naděje v nás může růst neboli „překypovat“ pouze za předpokladu, že budeme důvěřovat Bohu. Čím líp ho známe, tím víc jsme si jistí, že se na něj můžeme spolehnout. (Izajáš 46:10; Titovi 1:2) Díky tomu člověk neztratí pokoj a radost, ani když přijdou problémy. (Římanům 12:12)

 Pokoj, radost a naděje také souvisí s působením „svatého ducha“, což je Boží aktivní síla. a Jak? Za prvé, Bůh použije moc svatého ducha, aby splnil své sliby, což nám dává naději. A za druhé, pod působením svatého ducha se u lidí projevují takové vlastnosti, jako jsou radost a pokoj. (Galaťanům 5:22)

 Kniha Římanům je dopis, který napsal apoštol Pavel křesťanům v Římě. Někteří z nich byli původem Židé a jiní ne. Protože pocházeli z rozdílných prostředí a kultur, Pavel je nabádal, aby navzdory těmto rozdílům spolupracovali a byli jednotní. (Římanům 15:6)

 Pavel křesťanům v Římě připomíná, že Bůh už dávno slíbil, že přijde doba, kdy ho lidé ze všech národů budou uctívat společně. Dokládá to čtyřmi citáty z Hebrejských písem. b (Římanům 15:9–12) Pavel tím chtěl říct, že z Ježíšovy služby můžou mít užitek jak Židé, tak i lidé ze všech národů. Obě skupiny mají od Boha stejnou naději. Takže křesťané v Římě měli každého ve sboru přijmout mezi sebe bez ohledu na jeho původ a být k sobě navzájem laskaví. (Římanům 15:7)