Bible neuvádí, kdy se Ježíš narodil, ani nám neříká, že bychom jeho narození měli slavit. Dílo Cyclopedia od McClintocka a Stronga uvádí: „Slavení Vánoc nepramení z božského ustanovení ani nemá původ v NZ [Novém zákoně].“

 Zkoumání historie Vánoc naopak ukazuje, že pocházejí z pohanských náboženských rituálů. Z Bible vyplývá, že Boha uráží, když ho uctíváme způsobem, který on neschvaluje. (2. Mojžíšova 32:5–7)

1.   Oslava Ježíšova narození: „První křesťané [Ježíšovo] narození neoslavovali, protože považovali slavení jakýchkoli narozenin za pohanský zvyk.“ (The World Book Encyclopedia)

2.   Den Ježíšova narození: Neexistuje žádný důkaz, že by se Ježíš narodil 25. prosince. Církevní představitelé toto datum pravděpodobně zvolili tak, aby připadalo na období zimního slunovratu, kdy se konaly pohanské slavnosti.

3.   Dávání dárků, hodování a večírky: The Encyclopedia Americana říká: „Saturnálie — svátek, který Římané slavili uprostřed prosince — se staly vzorem pro mnohé vánoční zábavy. Z tohoto svátku bylo například převzato nákladné hodování, vzájemné obdarovávání a zapalování svíček.“ Dílo Encyclopædia Britannica uvádí, že během saturnálií „byla přerušena každá práce i obchodování“.

4.   Vánoční svíčky: Podle The Encyclopedia of Religion Evropané zdobili své domovy „svíčkami a různými stálezelenými rostlinami“ a tím oslavovali zimní slunovrat a odháněli zlé duchy.

5.   Jmelí a cesmína: „Podle Druidů mělo obzvláště jmelí magické vlastnosti. Cesmína byla uctívána jako příslib návratu slunce.“ (The Encyclopedia Americana)

6.   Vánoční stromek: „Uctívání stromů bylo u pohanů v Evropě běžnou záležitostí a pokračovalo i po jejich obrácení na křesťanství.“ Zachovalo se například ve zvyku „umístit vánoční strom u vchodu nebo uvnitř domu během svátků zimního slunovratu“. (Encyclopædia Britannica)