Zjevení 11:1–19

11  A byl mi dán rákos* podobný prutu,+ když řekl: „Vstaň a změř Boží* chrámovou [svatyni]*+ a oltář a ty, kdo v ní uctívají.  Ale pokud jde o nádvoří, které je vně+ chrámové [svatyně], to zcela vyvrhni* a neměř je, protože bylo dáno národům+ a budou nohama pošlapávat svaté město+ dvaačtyřicet měsíců.+  A způsobím, aby moji dva+ svědkové prorokovali+ oblečeni v pytlovině+ tisíc dvě stě šedesát dnů.“  Ti jsou [znázorněni] dvěma olivovníky+ a dvěma svícny+ a stojí před Pánem* země.+  A jestliže jim někdo bude chtít uškodit, vyjde z jejich úst oheň a pohltí jejich nepřátele;+ a kdyby jim někdo chtěl uškodit, musí být zabit tímto způsobem.  Ti mají autoritu zavřít nebe,+ aby za dnů jejich prorokování nepršelo,+ a mají autoritu nad* vodami, aby je změnili v krev+ a aby stíhali zemi všemožnými ranami, kdykoli si přejí.  A až dokončí své svědectví, divoké zvíře, jež vystupuje z propasti,+ povede s nimi válku a zvítězí nad nimi a zabije je.+  A jejich mrtvoly budou na široké cestě velkého města, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma+ a Egypt, kde byl i jejich Pán přibit na kůl.*+  A ti z lidí a kmenů a jazyků a národů+ se budou dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne+ a nedají jejich mrtvoly uložit do hrobky. 10  A ti, kdo bydlí na zemi, se nad nimi radují+ a těší se* a budou jeden druhému posílat dary,+ protože ti dva proroci trýznili ty, kdo bydlí na zemi. 11  A po třech a půl dnech+ do nich vstoupil duch života od Boha+ a postavili se na nohy, a na ty, kdo je spatřili, padl velký strach. 12  A slyšeli silný hlas+ z nebe, který jim řekl: „Pojďte sem nahoru.“+ A vystoupili* do nebe v oblaku a jejich nepřátelé je spatřili. 13  A v tu hodinu nastalo velké zemětřesení a desetina+ města padla; a sedm tisíc osob* bylo zabito zemětřesením* a ostatní byli zděšeni a vzdali slávu nebeskému BOHU.+ 14  Druhá běda+ pominula. Pohleďme, třetí běda rychle přichází. 15  A sedmý anděl zatroubil na svou trubku.+ A v nebi nastaly silné hlasy a řekly: „Království světa* se stalo královstvím našeho Pána+ a jeho Krista+ a bude kralovat* navždy a stále.“+ 16  A těch čtyřiadvacet starších,*+ kteří seděli před Bohem na svých trůnech, padlo na tvář,+ a uctívali Boha+ 17  a řekli: „Děkujeme ti,+ Jehovo* Bože, Všemohoucí,+ Tobě, který jsi+ a který jsi byl, protože ses ujal své velké moci+ a začal jsi kralovat.+ 18  Ale národy se rozzlobily a přišla tvá vlastní zloba a ustanovený čas, aby byli souzeni mrtví a aby byla dána odměna+ tvým otrokům, prorokům,+ a svatým a těm, kdo se bojí tvého jména, malým i velkým,+ a aby byli zničeni+ ti, kdo ničí* zemi.“+ 19  A Boží* chrámová [svatyně],* která je v nebi,+ byla otevřena a v jeho chrámové [svatyni]+ bylo vidět truhlu+ jeho smlouvy. A nastaly blesky a hlasy a hromy a zemětřesení a velké krupobití.

Poznámky

„Rákos.“ Řec. kaʹla·mos; lat. caʹla·mus; J17,18,22(heb.) qa·nehʹ. Srovnej Ez 40:5, ppč. „rákos“.
„Boží“, אAVgSyh; J17 „Jehovovu“.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. ton na·onʹ; J17,18,22(heb.) hé·khalʹ, „palác (chrám)“.
Nebo „vynech“.
„Pánem“, אAVgSyh; Vgms a minuskulové rkp. 1854, 2053 „Bohem“.
Řec. e·piʹ, s druhým pádem.
Nebo „připevněn na kůl (kládu)“. Viz dodatek 5C.
Dosl. „se činí dobré mysli“.
Dosl. „vykročili“.
Dosl. „sedm tisíc jmen lidí“.
Nebo „v zemětřesení“.
Dosl. „bude vládnout“.
Světa.“ Řec. tou koʹsmou; lat. munʹdi; J17(heb.) ha·ʽó·lamʹ.
Řec. pre·sbyʹte·roi.
Viz dodatek 1D.
Dosl. „kazí skrz“.
„Boží“, אAVgSyh; J17 „Jehovova“.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. ho na·osʹ; J17,18,22(heb.) hé·khalʹ, „palác (chrám)“.