Evangelium podle Jana 3:1–36

  • Ježíš a Nikodém (1–21)

    • Znovu se narodit (3–8)

    • Bůh miloval svět (16)

  • Janovo poslední svědectví o Ježíšovi (22–30)

  • Ten, kdo je shora (31–36)

3  Mezi farizei byl jistý člověk jménem Nikodém,+ který byl jedním z židovských vůdců.  Přišel v noci+ za Ježíšem a řekl mu: „Rabbi,+ víme, že jsi přišel jako učitel od Boha, protože nikdo nemůže provádět takové zázraky*+ jako ty, pokud s ním není Bůh.“+  Ježíš mu na to řekl: „Ujišťuji tě, že pokud se někdo nenarodí znovu,*+ nemůže vidět Boží království.“+  Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže přece vejít do lůna své matky a narodit se podruhé.“  Ježíš odpověděl: „Ujišťuji tě, že pokud se někdo nenarodí z vody+ a ducha,+ nemůže vejít do Božího království.  Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z ducha, je duch.  Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.  Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z ducha.“+  Nikodém se zeptal: „Jak se to může stát?“ 10  Ježíš odpověděl: „Jsi učitel v Izraeli, a nevíš to? 11  Ujišťuji tě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli. Ale vy naše svědectví nepřijímáte. 12  Pokud nevěříte, když s vámi mluvím o pozemských věcech, jak uvěříte, když vám řeknu o těch nebeských? 13  Nikdo nevystoupil do nebe,+ jen ten, kdo z nebe sestoupil,+ Syn člověka. 14  A jako Mojžíš vyzdvihl hada v pustině,+ tak musí být vyzdvižen Syn člověka,+ 15  aby každý, kdo v něj věří, měl věčný život.+ 16  Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného* Syna,+ aby nikdo, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.+ 17  Bůh totiž neposlal svého Syna do světa, aby svět soudil, ale aby byl prostřednictvím něho svět zachráněn.+ 18  Kdo v něj věří, nebude souzen.+ Kdo nevěří, je už odsouzen, protože nevěří ve jméno jediného* Božího Syna.+ 19  A toto je základ pro soud: Světlo přišlo do světa,+ ale lidé si spíš než světlo zamilovali tmu, protože jejich skutky byly špatné. 20  Kdo totiž páchá zlo, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.* 21  Ale kdo dělá to, co je správné, přichází ke světlu,+ aby se ukázalo, že jeho skutky jsou v souladu s Boží vůlí.“ 22  Potom šel Ježíš se svými učedníky na judejský venkov. Tam s nimi strávil nějaký čas a křtil.+ 23  I Jan křtil, a to v Ainonu poblíž Salimu, protože tam bylo hodně vody.+ Lidé přicházeli a dávali se křtít.+ 24  Jan totiž ještě nebyl ve vězení.+ 25  Mezi Janovými učedníky a jedním Židem došlo ke sporu ohledně očišťování. 26  Přišli tedy za Janem a řekli mu: „Rabbi, ten muž, který za tebou přišel, když jsi byl za Jordánem, a o kterém jsi svědčil,+ teď křtí a všichni jdou k němu.“ 27  Jan jim odpověděl: „Člověk nemůže získat nic, pokud mu to není dáno z nebe. 28  Vy sami mi dosvědčíte, že jsem řekl: ‚Já nejsem Kristus,+ ale byl jsem vyslán před ním.‘+ 29  Kdo má nevěstu, je ženich.+ Ale přítel ženicha má velkou radost, když u něj stojí a slyší jeho hlas. A tak je moje radost úplná. 30  On musí růst, ale já se musím zmenšovat.“ 31  Kdo přichází shora,+ je nade všemi. Kdo je ze země, je ze země a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe, je nade všemi.+ 32  Svědčí o tom, co viděl a slyšel,+ ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.+ 33  Kdo přijímá jeho svědectví, potvrzuje,* že Bůh mluví pravdu.+ 34  Ten, koho Bůh poslal, totiž mluví Boží slova,+ protože Bůh dává ducha štědře.* 35  Otec miluje Syna+ a všechno dal do jeho rukou.+ 36  Kdo věří v Syna, má věčný život.+ Kdo neposlouchá Syna, neuvidí život,+ ale zůstává na něm Boží hněv.+

Poznámky

Dosl. „znamení“.
Nebo možná „nenarodí shora“.
Dosl. „jednorozeného“. Viz heslo Jednorozený ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „jednorozeného“.
Nebo „odsouzeny“.
Dosl. „vkládá svou pečeť na to“.
Dosl. „nedává ducha podle míry“.