Evangelium podle Marka 2:1–28

  • Ježíš uzdravuje ochrnutého (1–12)

  • Ježíš povolává Leviho (13–17)

  • Otázka ohledně půstu (18–22)

  • Ježíš je „pánem sabatu“ (23–28)

2  Po několika dnech však znovu přišel do Kafarnaum a rozneslo se o něm, že je doma.+  Shromáždilo se tolik lidí, že už nebylo místo ani u dveří, a začal k nim mluvit Boží slovo.+  Vtom přinesli ochrnutého. Nesli ho čtyři muži.+  Protože ho ale kvůli zástupu nemohli přinést až k němu, odstranili střechu nad místem, kde Ježíš byl, udělali otvor a spustili nosítka, na kterých ochrnutý ležel.  Když Ježíš viděl jejich víru,+ řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“+  Seděli tam někteří znalci Zákona a v duchu* přemýšleli:+  „Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo může odpustit hříchy kromě samotného Boha?“+  Ale Ježíš hned poznal,* o čem přemýšlí, a řekl jim: „Proč ve svém srdci takhle přemýšlíte?+  Je jednodušší říct ochrnutému ‚Jsou ti odpuštěny hříchy‘, nebo ‚Vstaň, vezmi si nosítka a choď‘? 10  Ale abyste věděli, že Syn člověka+ má pravomoc na zemi odpouštět hříchy...“+ Obrátil se k ochrnutému se slovy: 11  „Říkám ti, vstaň, vezmi si nosítka a jdi domů.“ 12  Nato vstal, hned si vzal nosítka a před očima všech vyšel ven. Všichni byli ohromeni, oslavovali Boha a říkali: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“+ 13  Potom šel Ježíš znovu k moři. Přicházely k němu zástupy lidí a on je vyučoval. 14  Cestou uviděl Alfeova syna Leviho, jak sedí v daňové kanceláři. Řekl mu: „Buď mým následovníkem.“ A on vstal a následoval ho.+ 15  Později Ježíš a jeho učedníci jedli* v Leviho domě. Jedlo s nimi i hodně výběrčích daní a hříšníků, protože mnozí z nich ho následovali.+ 16  Ale když znalci Zákona z řad farizeů uviděli, že jí s hříšníky a výběrčími daní, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s výběrčími daní a hříšníky?“ 17  Když to Ježíš slyšel, řekl jim: „Zdraví nepotřebují lékaře, ale nemocní ano. Nepřišel jsem zvát ty, kdo jednají správně, ale hříšníky.“+ 18  Janovi učedníci a farizeové měli ve zvyku se postit. Proto za ním přišli a zeptali se ho: „Jak to, že se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“+ 19  Ježíš jim odpověděl: „Ženichovi+ přátelé přece nemají důvod se postit, zatímco je ženich s nimi. Dokud je ženich mezi nimi, nemůžou se postit. 20  Ale přijde doba, kdy jim ženicha vezmou,+ a v té době se budou postit. 21  Nikdo nepřišívá záplatu z nesražené látky na starý oděv. Pokud to udělá, nový kus látky se ze starého oděvu vytrhne a díra se zvětší.+ 22  Nikdo také nedává mladé víno do starých měchů. Jinak víno měchy roztrhne a člověk přijde o víno i o měchy. Mladé víno se dává do nových měchů.“ 23  Jednou o sabatu Ježíš procházel obilnými poli a jeho učedníci začali cestou otrhávat klasy.+ 24  Farizeové mu tedy řekli: „Podívej se! Jak to, že dělají, co se o sabatu nesmí?“ 25  Ale on jim odpověděl: „Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když byl v nouzi a on a jeho muži měli hlad?+ 26  Jak podle zprávy o předním knězi Abjatarovi+ vešel do Božího domu a jedl chleby předložení,* i když je nesmí jíst nikdo kromě kněží,+ a dal nějaké i svým mužům?“ 27  Pak jim řekl: „Sabat začal existovat kvůli člověku,+ a ne člověk kvůli sabatu. 28  A tak je Syn člověka pánem i sabatu.“+

Poznámky

Dosl. „ve svých srdcích“.
Dosl. „poznal svým duchem“.
Nebo „leželi u stolu“.
Nebo „chléb vystavení“.