Soudci 18:1–31

  • Danovci hledají, kde by se usadili (1–31)

    • Berou s sebou Micheášovy modly a jeho kněze (14–20)

    • Dobývají Lajiš a přejmenovávají ho na Dan (27–29)

    • Modlářství v Danu (30, 31)

18  V té době neměl Izrael krále.+ A kmen Dan+ si hledal místo, kde by se usadil, protože území, které do té doby dostal jako dědictví uprostřed izraelských kmenů, pro něj nebylo dost velké.+  Danovci vyslali pět mužů ze svého kmene, schopné muže z Cory a Eštaolu,+ aby šli na výzvědy a prozkoumali zemi. Řekli jim: „Jděte a prozkoumejte zemi.“ Když přišli do hornatého kraje Efrajima, k Micheášovu+ domu, přenocovali tam.  Když byli u Micheášova domu, poznali hlas* mladého Levity, a tak za ním přišli a vyptávali se ho: „Kdo tě sem přivedl? Co tu děláš? Co tě tu drží?“  Pověděl jim, co pro něj Micheáš udělal, a řekl: „Najal si mě, abych mu sloužil jako kněz.“+  A tak ho požádali: „Zeptej se prosím Boha, jestli bude naše cesta úspěšná.“  Kněz jim řekl: „Jděte v pokoji. Jehova bude na vaší cestě s vámi.“  Těch pět mužů tedy šlo dál, až přišli do Lajiše.+ Viděli, že místní lidé spoléhají sami na sebe, stejně jako Sidonci. Žili v poklidu a bezstarostně+ a nebyl nikdo, kdo by na jejich zemi útočil a znepokojoval je. Bydleli daleko od Sidonců a s nikým jiným se nestýkali.  Když se vrátili do Cory a Eštaolu,+ jejich bratři se jich ptali: „Co jste zjistili?“  Odpověděli: „Vytáhněme proti nim. Viděli jsme totiž, že ta země je velmi dobrá. Proč váháte? Nezdržujte se a jděte tu zemi obsadit. 10  Až tam přijdete, uvidíte, že místní lidé jsou bezstarostní+ a že země je rozlehlá. Bůh vám ji dal do rukou. Na tom místě je všechno, co země může poskytnout.“+ 11  A tak 600 ozbrojených mužů z kmene Dan vytáhlo z Cory a Eštaolu.+ 12  Vydali se na cestu a utábořili se u Kirjat-jearimu+ na území Judy. Proto se to místo, které je západně od Kirjat-jearimu, až dodnes jmenuje Machane-dan.*+ 13  Odtamtud pokračovali do hornatého kraje Efrajima a přišli k Micheášovu+ domu. 14  Tehdy těch pět mužů, kteří byli na výzvědách v lajišské zemi,+ řeklo svým bratrům: „Víte, že je v těchto domech efod, sošky terafim,* vytesaná socha a socha odlitá z kovu?+ Zvažte, co s tím.“ 15  Zastavili se tedy a těch pět mužů zašlo za mladým Levitou,+ jehož dům byl u Micheášova domu, a zeptali se ho, jak se mu daří. 16  Těch 600 ozbrojených mužů z kmene Dan+ zatím stálo u brány. 17  Pět mužů, kteří byli v zemi na výzvědách,+ vešlo dovnitř, aby vzali vytesanou sochu, efod,+ sošky terafim+ i sochu z kovu.+ (Kněz+ stál u brány s těmi 600 ozbrojenými muži.) 18  Když vešli do Micheášova domu, vzali vytesanou sochu, efod, sošky terafim i sochu z kovu. „Co to děláte?“ ptal se jich kněz. 19  Ale oni mu řekli: „Buď zticha! Mlč.* Pojď s námi a staň se naším rádcem* a knězem. Co je lepší: abys byl knězem pro domácnost jednoho muže,+ nebo aby ses stal knězem pro kmen a rod v Izraeli?“+ 20  To se knězi líbilo, a tak vzal efod, sošky terafim a vytesanou sochu+ a odešel s těmi muži. 21  Pak se Danovci znovu vydali na cestu a děti, dobytek a cenné věci umístili do čela skupiny. 22  Když už byli od Micheášova domu v určité vzdálenosti, muži, kteří žili v jeho sousedství, se shromáždili a začali je pronásledovat. Nakonec je dostihli. 23  Když na ně volali, Danovci se otočili a řekli Micheášovi: „Co se děje? Proč jste se shromáždili?“ 24  Odpověděl jim: „Vzali jste mi bohy, které jsem udělal, a odešli jste i s mým knězem. Nic jste mi nenechali. Jak se mě můžete ptát, co se děje?“ 25  Danovci mu na to řekli: „Nekřič na nás, nebo se muži rozzlobí, napadnou vás a přijdeš o život ty i celá tvoje domácnost.“ 26  A šli dál. Micheáš viděl, že jsou silnější než on, a tak se vrátil domů. 27  Potom co vzali bohy, které Micheáš udělal, a také jeho kněze, došli k Lajiši,+ kde lidé žili v poklidu a bezstarostně.+ Pobili je mečem a město vypálili. 28  Nikdo jim nepřišel na pomoc, protože od Sidonu to bylo daleko a s nikým jiným se nestýkali. Lajiš ležel v údolí* patřícím k Bet-rechobu.+ Danovci potom město znovu postavili a usadili se v něm. 29  A pojmenovali ho Dan+ po svém praotci Danovi, který se narodil Izraelovi.+ Ale původně se to město jmenovalo Lajiš.+ 30  Danovci si tam postavili tu vytesanou sochu+ a Jonatan,+ syn Mojžíšova syna Geršoma,+ a po něm jeho synové se stali kněžími pro kmen Dan až do dne, kdy byli obyvatelé země odvedeni do vyhnanství. 31  A vytesaná socha, kterou udělal Micheáš, tam stála po celou dobu, kdy byl dům pravého Boha v Šilu.+

Poznámky

Nebo „přízvuk“.
Znamená „Danův tábor“.
Nebo „domácí bůžkové, modly“.
Dosl.: „Dej si ruku na ústa.“
Dosl. „otcem“.
Nebo „v nížině“.