Od našich čtenářů

Cystická fibróza Děkuji Vám za článek „Mám cystickou fibrózu“. (22. října 1999) I když je mi teprve 17 let a nemám žádné vážné zdravotní problémy, přesto na mě příběh Jimmyho Garatziotise hluboce zapůsobil. Pomohl mi přemýšlet o mnoha věcech a také o tom, jak je nezbytné, abychom si vážili toho, co máme. Jimmy je navzdory své sužující nemoci veselý a má silnou víru v Jehovovy sliby. Modlím se, aby Jimmy a Deanne měli nadále sílu překonávat své zkoušky.

E. Z., Rusko

Pověry Nepatřím ke svědkům Jehovovým, ale čtu Vaše publikace už dva roky. Chtěla bych Vám poděkovat za série článků „Řídí osud váš život?“ (8. srpna 1999) a „Pověry — Proč jsou tak nebezpečné?“ (22. října 1999). Vlivem výchovy jsem věřila v osud a byla jsem pověrčivá. Nyní si však myslím, že to, co říkáte o pravém křesťanství, je pravda.

N. D., Francie

Články o pověrách mě urazily. Jsem zbožná katolička, a jeden z těch článků uvádí jako pověru to, že se cestující v dopravních prostředcích „křižují“. Katolíci se křižují proto, že to je součást jejich modlitby o bezpečnou cestu. To je jedna z hlavních zásad naší víry a sotva se dá považovat za pověru.

S. W., Spojené státy

Není možné popírat, že mnozí lidé se křižují a vůbec to nedělají z náboženského zaujetí. Když jeden australský fotbalista dostal otázku, proč se na hrací ploše pokřižoval, uznal: „Připouštím, že to je v jistém smyslu jen pověra.“ Není divu, že v tomto rituálu byly od počátku náznaky pověrčivosti. Dílo „The Catholic Encyclopedia“ píše: „Od nejranější doby se [znamení kříže] používalo ve všech zaříkadlech a magických formulích jako zbraň proti temným duchovním silám.“ (Red.)

Drogy Chci Vám poděkovat za sérii článků „Ovládají drogy svět?“. (8. listopadu 1999) Můj otec se pod vlivem svých přátel nechal zotročit drogami a alkoholem. Domov pro mě není útočištěm, ale místem, kde jsem často ohrožena. I přes to všecko však nikdy nepřestanu své rodiče vybízet, aby zažili radost z uctívání Boha.

M. L., Itálie

Jednou za týden k nám do školy chodí jeden policejní důstojník a vypráví nám o drogách, alkoholu a podobných věcech. Rozhodla jsem se, že až příště přijde k nám do třídy, dám mu přečíst články o drogách. Články ho velmi zaujaly a výňatky z nich přečetl třídě. Z těch článků měla užitek celá naše třída!

C. D., Spojené státy

Postižené dítě Příběh Rosie Majorové „V těžkostech jsme se naučili spoléhat na Boha“ (22. listopadu 1999) mě hluboce dojal. Dříve jsme žili ve městě, ale nelíbilo se mi, jakým způsobem to ovlivňovalo mou nejstarší dceru. Přestěhovali jsme se tedy na venkov. Všechno šlo skvěle, dokud jsem neztratila zaměstnání s ročním výdělkem 56 000 dolarů. Teď žijeme na venkově se třemi dětmi a splácíme hypotéku. Představte si ten stres! Po přečtení příběhu Rosie Majorové mi však mé ekonomické problémy připadaly tak nedůležité, že jsem se až styděla. Tolik lidí je v situaci, kdy opravdu potřebují Boží pomoc! Mohla bych Strážnou věž a Probuďte se! dostávat pravidelně?

M. F., Spojené státy

Rádi jsme přání této čtenářky vyhověli. (Red.)