Cena za to, když se člověk snaží dělat příliš mnoho

DNEŠNÍ ZÁPADNÍ SVĚT JE POBLÁZNĚN RYCHLOSTÍ A POHODLÍM.

MYČKY nádobí šetří čas v kuchyni. Pračky zase šetří čas při praní. Miliony lidí dokonce už vůbec nemusí odejít z domova, když chtějí nakoupit nebo vyřídit něco v bance, ale zapnou jednoduše počítač a použijí internet.

Ano, přinejmenším v určité části světa existuje množství různých druhů zařízení, které šetří čas a ulehčují práci. Asi byste předpokládali, že lidé budou mít pro rodinu a na odpočinek spoustu času. Velmi často však mnozí lidé říkají, že jsou unavenější a vystresovanější, než byli dříve. Příčin je mnoho a jsou složité.

Především jsou to problémy ekonomické. Australské Centrum pro výzkum a školení v oblasti průmyslových vztahů zjišťovalo, kolik hodin věnují lidé v této zemi práci. Zjistilo se, že „značná část jich pravidelně pracuje více než 49 hodin týdně“ a že „tento nárůst pracovních hodin má patrně závažný negativní dopad na rodinný a společenský život“. Mnoho pracujících lidí se rozhodlo bydlet na poklidnějších předměstích velkých měst, kde je více zeleně. To může znamenat, že každý týden — nebo dokonce každý den — člověk stráví hodiny dojížděním v přeplněných vlacích a autobusech nebo v autech na ucpaných silnicích. Tím se vlastně pracovní den prodlužuje a zvětšuje se i napětí, které to s sebou nese.

Máte spánkový dluh?

Problémy se spánkem jsou v posledních letech tak běžné, že v mnoha částech světa vznikly kliniky pro poruchy spánku. Výzkumní pracovníci zjistili, že když lidé pravidelně nemají dostatek spánku, vzniká u nich spánkový dluh. Jejich tělo pochopitelně chce, aby byl tento dluh splacen, a pobízí k tomu tím, že v nich vyvolává pocit únavy. Avšak v důsledku současného životního stylu, k němuž nedostatek spánku patří, jsou mnozí lidé chronicky unavení.

V jedné západní zemi klesla za posledních sto let doba spánku o dvacet procent — z průměrných devíti hodin za noc na sedm.  Výzkumní pracovníci shromáždili doklady o tom, že spánkový dluh vede k problémům s učením a k poruchám paměti, narušuje motorickou dovednost a oslabuje imunitní systém. Většina z nás již na sobě zjistila, že v důsledku psychické únavy děláme chyby. Žel, tyto chyby mohou být nejen závažné, ale mohou být i finančně nákladné.

Vysoká cena za únavu

Únava způsobená dlouhými pracovními dny a snižováním počtu pracovníků údajně přispěla k nejhorším katastrofám, k nimž došlo koncem 20. století. K těmto neštěstím patří jaderná havárie v Černobylu na Ukrajině, výbuch raketoplánu Challenger a únik ropy do moře, když tanker Exxon Valdez narazil na útes v průlivu Prince Williama na Aljašce.

Výbuch v černobylské elektrárně nastal v průběhu zvláštní zkoušky. Martin Moore-Ede ve své knize The 24-Hour Society (24hodinová společnost) říká, že zkouška „probíhala pod dohledem týmu vyčerpaných elektrotechniků, kteří kvůli tomu, že povolení k zahájení zkoušek přišlo o deset hodin později, byli v elektrárně již nejméně třináct hodin a pravděpodobně ještě déle“. Ať již byl důvod jakýkoli, podle jedné nedávné studie patří k dlouhodobým důsledkům radiačního spadu i to, že od roku 1986 se na Ukrajině počet dětských případů rakoviny štítné žlázy zvýšil desetinásobně.

Po důkladném prozkoumání příčiny výbuchu raketoplánu Challenger se ve zprávě prezidentské komise uvádělo, že limit dvaceti hodin přesčasů byl v jedné skupině smluvních pracovníků překročen 480krát a ve druhé to bylo 2 512krát. Zpráva dodává, že významným faktorem, proč raketoplán dostal neuvážené povolení ke startu, byla také únava vedoucích pracovníků, protože „několik dnů měli nepravidelnou pracovní dobu a nedostatek spánku“. Zpráva uvedla, že „pokud je přesčasů neúměrně mnoho, klesá výkonnost pracovníka a roste pravděpodobnost selhání lidského faktoru“.

Jak tvrdí představitelé odborů, snižování stavu posádky na tankeru Exxon Valdez kvůli údajnému omezení provozních nákladů znamenalo, že námořníci museli pracovat více hodin a vykonávat práci navíc. Zpráva o neštěstí uvádí, že když těsně po půlnoci tanker najel na mělčinu, měl službu třetí lodní důstojník, který byl vzhůru již od časného rána. Skoro 42 000 000 litrů ropy — největší únik ropy v dějinách USA — hrozným způsobem poškodilo mořské pobřeží i všechno živé v jeho okolí, a odstranění této ropy stálo více než dvě miliardy dolarů.

 Méně nápadná cena za únavu

Jeden odhad uvedl, že ročně svět platí za únavu a vyčerpanost nejméně na 377 miliard dolarů. Avšak ztráty na lidských životech a zdravotní následky, k nimž velmi často dochází, nelze nijak vyčíslit. Vezměme si například dopravní nehody. Podle jedné kliniky pro poruchy spánku, která je v australském Sydney, je 20 až 30 procent dopravních nehod v této zemi způsobeno tím, že řidič za volantem usne. Odhaduje se, že ve Spojených státech je ospalost každoročně jednou z příčin nejméně sto tisíc dopravních nehod.

Ale důsledky únavy zde nemusí končit. Člověk, kterému se stala dopravní nehoda, je rychle převezen do nemocnice na chirurgii a doufá, že jeho lékař je naprosto svěží. Avšak lékař měl možná velmi nabitý program a dlouhou pracovní dobu, a tak vůbec svěží nemusí být. Zpráva australského Institutu zdraví a sociální péče uvedla, že asi 10 procent lékařů pracuje týdně více než 65 hodin, dále 17 procent všech specialistů má ještě delší přesčasy a 5 procent sekundářů pracuje týdně více než 80 hodin.

„Stroje jsou opatřeny návodem k použití, výstražným označením a lidé jsou pro práci s nimi školeni,“ říká Martin Moore-Ede. „Lidé přicházejí na svět bez takového zabezpečení. ... Šokující pravdou je to, že o technickém a programovém vybavení, které používáme, toho víme mnohem víc než o konstrukčních normách lidské bytosti.“

Naše tělo není opatřeno červenými kontrolkami a alarmem, které by nás upozornily, že máme zastavit nebo zpomalit. Přesto však určité varovné signály vysílá. Patří k nim chronická únava, změny nálady, deprese a sklon snadno se nakazit i běžnými viry. Pokud pozorujete tyto příznaky — samozřejmě za předpokladu, že nejsou způsobeny žádnými tělesnými či jinými zdravotními problémy —, je možná na čase, abyste svůj způsob života přehodnotili.

Přílišná zaměstnanost — Dopad na společenské vztahy

Životní styl, k němuž patří stres a nedostatek spánku, má negativní dopad také na lidské vztahy. Uvažujme o příkladu novomanželů Jirky a Moniky. * Chtěli mít to, po čem touží většina novomanželů — pohodlný domov a finanční jistotu. Oba si vzali zaměstnání na plný úvazek. Kvůli nepravidelným směnám však na sebe měli jen málo času. Brzy tím začal trpět jejich vztah. Oni však tyto příznaky přehlíželi a ve svém náročném programu pokračovali dále, až se jejich manželství, které sotva začalo, nakonec rozpadlo.

„Studie ukazují, že rozvodovost v rodinách, kde partneři pracují na směny, je o 60 procent vyšší než tam, kde mají pravidelnou denní pracovní dobu,“ říká se v knize The 24-Hour Society. Mnohé dvojice — ať již pracují na  směny nebo ne — se snaží napěchovat do svého života tolik činností, že tím manželství zadusí. V jiných manželstvích může stres a únava přispívat k bludnému kruhu zneužívání drog i alkoholu a ke špatným stravovacím návykům. Tyto faktory nejen prohlubují únavu, ale mohou vést k mnoha dalším problémům, dokonce i k týrání dětí.

Roste počet veřejných zařízení, která pomáhají velmi zaměstnaným rodičům v péči o děti, a některá tato zařízení mají dokonce nepřetržitý provoz. Pro mnohé děti je televize v podstatě jejich vychovatelem. Mají-li však z dětí vyrůst zodpovědní a citově vyrovnaní dospělí lidé, je pochopitelně potřeba, aby s nimi rodiče trávili množství hodnotného času. Rodiče, kteří se snaží udržet nerozumně vysoký životní standard, a jsou potom příliš unavení na to, aby se věnovali svým dětem, budou jednat moudře, když spočítají cenu, kterou za to platí jejich děti i oni sami.

Oběťmi dnešní uspěchané přetechnizované společnosti se často stávají i starší lidé. Rychlé změny a nepřetržitý příliv nových zařízení na trhu má za následek, že mnozí z nich se cítí zmateni, nejistí a vystrašení, nebo se dokonce považují za nepotřebné. Jaká budoucnost je čeká?

Jsme všichni, ať mladí nebo staří, vydáni napospas světu, který, jak se zdá, bude postupovat kupředu stále rychleji? Nebo existuje něco, co nám může pomoci, abychom si s tím poradili a zlepšili kvalitu svého života? Je dobře, že něco přece jen udělat můžeme, jak bude patrné z následujícího článku.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 6]

Únava možná přispěla k jaderné havárii v Černobylu, k výbuchu raketoplánu „Challenger“ a k úniku ropy z tankeru „Exxon Valdez“

[Podpisky]

S laskavým svolením U. S. Department of Energy’s International Nuclear Safety Program

Foto NASA

[Obrázky na straně 7]

Hektické životní tempo může vést k napětí v manželství

[Obrázek na straně 8]

Někteří lidé to řeší zneužíváním alkoholu