Mladí lidé se ptají ...

Jak se mohu sblížit se svými prarodiči?

„Oba moji dědečkové umějí poutavě vyprávět. Jejich příběhy mi pomáhají, abych pochopil své vlastní pocity.“ (Joshua)

KDYSI bylo běžné, že několik generací v rodině žilo v těsné blízkosti — často v jednom domě. Bylo zvykem mít s prarodiči úzký kontakt.

V dnešní době mohou mladé lidi od prarodičů dělit velké vzdálenosti. Navíc roste počet rodin, které jsou rozbity rozvodem. Noviny The Toronto Star uvedly, že „i prarodiče mohou být postiženi rozvodem, takže nemohou vidět vnoučata, která mají rádi“. V jiných případech problém spočívá v tom, že mnozí mladí mají o starších lidech jednoduše negativní mínění a pokládají je za staromódní, za lidi, kteří mají ve srovnání s nimi velmi odlišné názory, hodnoty a zájmy. K čemu to vede? Mnoho mladých zkrátka nemá k prarodičům tak blízko, jak by mohli mít.

To je velká škoda. Předchozí článek v této rubrice ukázal, že blízký vztah k prarodičům — zvláště jsou-li bohabojní — je prospěšný a příjemný. * Dospívající dívka, která se jmenuje Rebekah, o svých prarodičích říká: „Vždy se spolu dokážeme zasmát.“ Mladík jménem Peter se vyjadřuje podobně: „Nebojím se jim říct, jak se cítím nebo jaké mám plány. Někdy se s nimi cítím volněji než s rodiči. Myslím, že není nic, o čem bych s prarodiči nemohl mluvit.“

A co ty? Když jsi byl malý, asi jste si s prarodiči byli blízcí. Ale možná, že nyní, když dospíváš, jsi pro pěstování vašeho vztahu mnoho neudělal. Pokud je to tak, potom by bylo možné uplatnit biblickou radu ze 2. Korinťanům 6:11–13, konkrétně to, aby ses ‚rozšířil‘ ve své náklonnosti k nim. Otázkou ale je, jak?

Chop se iniciativy

‚Rozšířit se‘ znamená chopit se iniciativy. Vždyť Bible říká: „Nezadržuj dobro před těmi, jimž patří, když je v moci tvé ruky to učinit.“ (Přísloví 3:27) Když jsi byl mladší, neměl jsi velkou ‚moc‘ něco udělat ve vztahu k prarodičům. Ale nyní, když jsi starší, nebo dokonce snad již dospělý, možná zjistíš, že existuje řada kroků, které můžeš podniknout.

 Pokud například tví prarodiče žijí blízko, mohl by sis navyknout chodit je pravidelně navštěvovat. Že je to nudné? Snad, pokud tam sedíte v trapném tichu. Začni tedy sám něco vyprávět. A o čem bys mohl mluvit? V tom ti může pomoci biblická zásada v dopise Filipanům 2:4. Říká se tam, abychom ‚s osobním zájmem neupírali oči jen na své vlastní záležitosti, ale i na záležitosti ostatních‘. Jinými slovy, projev o své prarodiče zájem. Ať mluví o tom, co je pro ně důležité. Jak se cítí? Co dělají? Možná budou rádi vyprávět o minulosti. Zeptej se jich tedy, jak se žilo, když byli mladí. Nebo jaký byl v mládí tvůj otec či matka. Pokud jsou tví prarodiče křesťané, také se jich můžeš zeptat, proč je biblická pravda přitahovala.

Prarodiče často dobře znají rodinnou historii a pravděpodobně ti velmi ochotně budou vyprávět zajímavé příběhy. Možná z toho dokonce bude zábava, při které zažijete mnoho legrace. Zkus se prarodičů vyptávat a možná by sis to mohl zapisovat nebo nahrávat na audiokazetu či na videokazetu. Pokud nevíš, na co se ptát, požádej rodiče, aby ti s formulací otázek poradili. Pravděpodobně se dozvíš mnoho věcí, které ti pomohou, abys lépe rozuměl svým prarodičům, rodičům, a dokonce i sobě. „Oba moji dědečkové umějí poutavě vyprávět,“ říká Joshua. „Jejich příběhy mi pomáhají, abych pochopil své vlastní pocity.“

Nezapomeň však, že prarodiče také velmi zajímá tvůj život a to, jakým činnostem se věnuješ. Když jim vyprávíš o tom, co děláš, umožňuješ jim, aby se stali součástí tvého života. To vás rozhodně sblíží. Mladý Francouz, který se jmenuje Igor, říká: „S babičkou chodím do restaurace na čaj a povídáme si o tom, co jsme oba v poslední době dělali.“

Co můžete dělat společně?

Jestliže jste si už spolu začali povídat, můžete postoupit k tomu, že některé věci budete spolu dělat. Když si to trochu promyslíš, možná objevíš různé činnosti, které můžete dělat s prarodiči dohromady. Mladá Dara vzpomíná: „Obě moje babičky mě učily vařit, zavařovat, péct, pěstovat květiny a zahradničit.“ Amy se vídala se svými prarodiči na rodinných setkáních a jezdila s nimi na dovolenou. Někdy jsou prarodiče poměrně aktivní, ale to závisí na jejich věku. Aaron hraje rád se svou babičkou golf. Joshua chodí s jedním dědečkem na ryby a s druhým dělá různé práce kolem domu.

Jestliže jsou tví prarodiče Jehovovými ctiteli, může být zvláště příjemné podílet se s nimi na některých stránkách uctívání Jehovy, například na rozhovorech s jinými lidmi o Bibli. Igor cestoval se svou babičkou do Polska na mezinárodní sjezd svědků Jehovových. „Na to, co jsme spolu prožili, se nedá zapomenout, a stále o tom rádi mluvíme,“ říká Igor. Je pravda, že ne všichni prarodiče jsou schopni takto cestovat. Trávit s nimi čas přesto přináší užitek.

Duchovní dědictví

V biblických dobách hrála žena jménem Lois důležitou roli při výchově svého vnuka Timotea, ze kterého se stal vynikající Boží služebník. (2. Timoteovi 1:5) Není divu, že mnoho křesťanských prarodičů má podobnou roli i dnes. Joshua o svých prarodičích říká: „Slouží Jehovovi déle, než já jsem naživu, takže k nim mám hlubokou úctu nejen jako k prarodičům, ale také jako k těm, kdo už tak dlouho zachovávají ryzost.“ Amy říká: „Moji prarodiče vždy říkají, že velkým povzbuzením a radostí je pro ně to, když věrně sloužím Jehovovi. Jejich pěkný příklad a horlivost pro Jehovu v průkopnické službě [celodobé kazatelské činnosti] mě povzbuzují k tomu, abych i já v průkopnické službě vytrvávala.“

Chris o své babičce říká, že právě ‚ona ho nejvíc motivuje ke studiu a růstu‘, a dodává: „Nikdy nezapomenu na její výrok, že  ‚Jehovovi musíme dávat to nejlepší‘.“ V Pedrově duchovním rozvoji hráli jeho prarodiče zvláště významnou roli. Pedro říká: „Jejich zkušenosti mi velmi pomohly. Vždy mě brali s sebou do kazatelské služby a já jsem si toho velmi cenil.“ Ano, když se sblížíš se svými bohabojnými prarodiči, může ti to skutečně pomoci, abys Jehovovi Bohu sloužil plněji.

Prarodiče, kteří jsou daleko

Co ale dělat v případě, že tví prarodiče žijí daleko? Pokud je to možné, pravidelně je navštěvuj. Mezitím se co nejvíc snaž udržovat s nimi kontakt. Hornan navštěvuje své prarodiče pouze třikrát za rok, ale říká: „Každou neděli jim volám.“ Dara, která také žije daleko od svých prarodičů, říká: „Zajímají se o můj život a téměř každý týden si zavoláme nebo si pošleme e-mail.“ I když e-mail a telefonický hovor má své místo, nepodceňuj moc klasicky psaného dopisu. Mnoho mladých lidí je překvapeno, když se dozví, že prarodiče mají schovaný každý dopis, který jim od dětství napsali. Dopisy lze číst stále znovu — a s láskou je opatrovat. Určitě tedy prarodičům napiš.

Prarodiče často cítí ke svým vnoučatům neobyčejně silnou lásku. (Přísloví 17:6) Existuje mnoho způsobů, jak si k prarodičům vytvořit a jak si s nimi udržet úzký vztah, ať žijí blízko nebo daleko. Rozhodně se o to snaž.

[Poznámka pod čarou]