„Temná zima“

PŘEDSTAVTE si, že teroristé tajně vypustí virus neštovic ve třech amerických obchodních střediscích. Nic netušící zákazníci jsou virem nakaženi. Asi po deseti dnech lékaři diagnostikují tuto nemoc u dvaceti lidí. V následujících dnech se objevují další nemocní. Vzniká panika a dochází k nepokojům. Zdravotnická zařízení přestávají zvládat situaci. Státní hranice je uzavřena. Ekonomika se hroutí. Za 21 dnů se nemoc rozšíří do 25 amerických států a dalších 10 zemí. V tu dobu je již infikováno 16 000 lidí a 1 000 jich zemřelo. Lékaři odhadují, že v následujících třech týdnech se počet nakažených lidí zvýší na 300 000 a každý třetí z nich zemře.

To není zápletka vědeckofantastického filmu. Je to počítačová simulace, která ukazuje, jak by se situace mohla vyvíjet, kdyby k takové nákaze skutečně došlo. Tuto studii provedla v červnu 2001 skupina prestižních odborníků. Akce dostala název „Temná zima“.

Po událostech 11. září 2001 tato simulace získala v očích mnoha lidí nový, zlověstný význam. Útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu jasně ukázaly, že existují bezohlední a nenávistní lidé, kteří jsou rozhodnuti způsobit hromadné zničení. Útoky dále prokázaly, že Spojené státy a v podstatě i všechny ostatní národy jsou v tomto směru zranitelné.  Žijeme ve světě, v němž teroristé mohou v jediném okamžiku zabít tisíce lidí.

Krátce po událostech, k nimž došlo 11. září, se cílem dalšího útoku stali američtí politikové a zaměstnanci sdělovacích prostředků. Tentokrát se jednalo o dopisy obsahující smrtící bakterii antraxu. Lidé dostali strach. Ten se ještě zvětšil, když média a odborníci začali spekulovat o tom, že teroristé mohou zaútočit patogenními látkami, které jsou ještě nebezpečnější než antrax, například zárodky dýmějového moru nebo neštovic. Možná už některé státy v tajných laboratořích produkují takový materiál ve velkém měřítku. Podívejme se, co o tomto námětu bylo nedávno napsáno:

„Podle Světové lékařské asociace existuje hrozba, že biologické zbraně by mohly být použity k vyvolání ničivých epidemií, jež by se mohly šířit v mezinárodním měřítku, a tato hrozba stále roste. Nebezpečí se může týkat všech zemí. Rozšíření mikroorganismů neštovic, dýmějového moru nebo antraxu by mohlo mít katastrofální následky, protože by došlo nejen k nemocem a úmrtím, ale navíc by vznikla panika.“ (Americká lékařská asociace)

„Na rozdíl od bomb a plynů jsou biologické zbraně úskočné v tom, že kvůli inkubační době nemoci se kalamita rozvíjí pomalu a nenápadně. Nejdříve se do nemocnice dostane jen několik lidí. Příznaky jsou zpočátku nejasné nebo podobné běžným nemocem. V době, kdy si zdravotníci uvědomí, o co se jedná, by již mohla být nakažena celá města.“ (Časopis Scientific American)

„Kdyby se dnes virus neštovic rozšířil, byla by většina světové populace bezbranná a 30 procent nakažených lidí, tedy téměř dvě miliardy, by zemřelo.“ (Časopis Foreign Affairs)

‚Toto nebezpečí se týká všech zemí.‘ ‚Nakažena by mohla být celá města.‘ ‚Zemřít by mohly dvě miliardy lidí.‘ To jsou zneklidňující výroky. Jak pravděpodobné ale je, že k tak děsivému biologickému útoku opravdu dojde? Touto otázkou se zabývají odborníci. Následující článek vám pomůže pochopit, co všechno je ve hře.

[Obrázek na straně 4]

Vojáci nacvičují reakci na biologický útok

[Podpisek]

DoD photo by Cpl. Branden P. O’Brien, U.S. Marine Corps