Pozorujeme svět

Zlato z odpadu

Jedna japonská důlní společnost našla snadnou a výnosnou metodu, jak získávat vzácné kovy. Tokijský list IHT Asahi Shimbun uvádí, že v prefektuře Akita jedna společnost zabývající se čištěním a tavením rudy již nevynakládá čas a peníze na hledání rudy, ale místo toho nyní získává vzácné kovy tavením určitých částí starých mobilních telefonů a počítačů. Prezident této společnosti říká, že „z jedné tuny starých mobilních telefonů bez baterií lze získat několik set gramů zlata“. Výtěžek z tohoto „metropolitního dolu“ může být ve srovnání s tradičními metodami těžby zlata desetkrát větší. Navíc nebylo zapotřebí investovat do výměny zařízení, protože k získávání zlata z mobilních telefonů se používají podobná zařízení jako při získávání zlata z rudy.

 Hlídací lamy

Severoameričtí farmáři používají na hlídaní svých ovcí lamy. Kanadské noviny The Globe and Mail uvádějí, že lamy mají „silný pocit sounáležitosti se zvířaty, s nimiž žijí“. Aktivně chrání stádo tím, že vydávají varovný signál, houfují ovce a kopou a odhánějí útočníky. Někteří farmáři dokonce dávají lamám přednost před hlídacími psy, protože koupit lamu je vyjde levněji. Kromě toho „se lamy pasou a spí s ovcemi, takže majitele nic nestojí, a navíc žijí o několik let déle než běžná plemena hlídacích psů“. Kromě toho, že lamy „nic nestojí“, se jeden kanadský chovatel ovcí zmínil ještě o jedné výhodě: „[Lamy] neštěkají.“

Přírodní chladivá látka

Výzkumný tým v Německu objevil přírodní chemickou látku, která má 35krát silnější chladivý účinek než mentol, ale nemá jeho typickou příchuť a vůni. Tato látka, která se běžně vyskytuje v pivu a ve whisky, byla objevena v mnichovském Středisku pro výzkum chemie potravin v Garchingu. Časopis New Scientist cituje vedoucího pracovníka výzkumného týmu, Thomase Hofmanna, který řekl: „Tato látka může být obsažena v celé řadě produktů včetně piva, balené vody, nápojů s citronovou příchutí, čokolády a cukrovinek. Díky tomu pak při konzumaci těchto produktů vzniká ten charakteristický chladivý pocit.“ Navíc má tato látka chladivý účinek na kůži, a to v koncentracích 250krát nižších než mentol. Proto by mohla působit stimulačně v kosmetických přípravcích.

Hnojivo a superbacily

Časopis New Scientist uvádí, že „po celé Evropě jsou pole kontaminovaná nebezpečně vysokým množstvím antibiotik, která jsou podávána zemědělským zvířatům“, aby se tak podporoval jejich růst a předcházelo se nemocem. Zemědělská zvířata v Evropské unii a ve Spojených státech dostanou každý rok více než 10 000 tun antibiotik. „Z nedávno provedeného výzkumu vyplynulo přímé spojení mezi stoupajícím používáním těchto léků v živočišné výrobě a výskytem nových rezistentních superbacilů u lidí,“ píše se v tomto časopisu. „Tyto léky jsou obsaženy ve chlévské mrvě, která se dává na pole jako hnojivo, a mohou se tak dostávat jak do našich potravin, tak do vody.“

Prarodiče k „adopci“

Španělský list El País uvádí, že několik rodin ve Španělsku zařídilo, aby 66 letitých lidí, kteří nemají žádné příbuzné, bylo „adoptováno“. „Cílem tohoto programu ... je nabídnout těm, kteří již nemohou žít sami, určitou alternativu místo domova důchodců.“ K žadatelům patří manželské dvojice ve věku kolem padesáti let, které chtějí žít s letitým člověkem. Dále jsou to rodiny s malými dětmi, které by doma rády měly nějakého prarodiče. Rodiny, které přijmou letitého člověka, sice dostávají určitou finanční podporu, ale podle generální ředitelky tohoto programu, Marisy Muñoz-Caballerové, „jejich skutečnou motivací nejsou peníze. Kdyby tomu tak bylo, brzy by to rodiny omrzelo, protože starat se o letitého člověka je značně namáhavé.“

Domácí násilí v Evropě

„Každá pátá Evropanka zakusí někdy v životě od svého partnera násilí,“ uvedla evropská komisařka pro sociální politiku a zaměstnanost, Anna Diamantopoulouová. Na začátku tohoto roku Evropská unie zorganizovala ve Španělsku konferenci ministrů, která se zabývala problematikou násilí vůči ženám. Na této konferenci komisařka uvedla: „U žen ve věku od 15 do 44 let je globálně mnohem větší pravděpodobnost, že budou zmrzačeny nebo zemřou v důsledku násilí ze strany nějakého muže, než že zemřou na rakovinu, malárii, při dopravní nehodě nebo v důsledku války.“ Ve Velké Británii „zemře v důsledku domácího násilí každý třetí den jedna žena“ a „polovina zavražděných žen v Irsku byla zabita svým partnerem nebo manželem“. Francouzský deník Le Monde píše, že v Rakousku „je příčinou poloviny rozvodů to, že manželé špatně zacházejí s manželkami“.

Jak předcházet utonutí dítěte

Podle časopisu BMJ (dříve British Medical Journal) je ve 26 nejbohatších zemích světa utonutí uváděno jako druhá nejčastější příčina smrti dětí ve věku do čtrnácti let. Tento časopis uvádí, že „kojenci nejčastěji utonou doma (obvykle ve vaně), batolata v umělých vodních nádržích, jako jsou například bazény a zahradní jezírka v blízkosti domu, a starší děti v přírodních vodních nádržích, jako jsou jezera, a také v řekách“. Aby se takovým neštěstím předešlo, odborníci doporučují toto: kojence, který je ve vaně nebo v blízkosti jakékoli vodní nádrže, mějte stále na očích; zajistěte, aby zahradní jezírko nebo bazén byly oplocené; nenechávejte děti, aby plavaly samotné nebo aby se koupaly na opuštěných místech; naučte se, jak poskytovat umělé dýchání.

Předčasná puberta

„Puberta začíná v čím dál nižším věku,“ píše se v německých novinách Berliner Zeitung. Není již ničím neobvyklým, že dětství končí — přinejmenším biologicky — ve věku deseti až dvanácti let, nebo i dříve. Tohoto trendu si všímají vědci na celém světě, ale nevědí přesně, proč k tomu dochází. Jednou z možností je to, že děti mají lepší výživu a méně infekčních nemocí. Jiní odborníci se domnívají, že příčinou jsou toxické látky v našem prostředí, zvláště ty, které mají podobný účinek jako ženský hormon estrogen. Předčasná pohlavní zralost každopádně může vést k předčasné sexuální aktivitě. „Mezi hraním na pískovišti a prvními pohlavními zkušenostmi často uplyne jen několik let,“ uvádějí noviny.

Prchlivost vás může zabít

„Lidem, kteří jsou prchliví, hrozí větší nebezpečí, že dostanou mrtvici,“ uvádí španělský list Diario Médico. Lékaři již dlouhou dobu dávají agresivitu do souvislosti s vyšším rizikem onemocnění koronárních tepen. Nedávný výzkum však ukazuje, že takovým chováním se zvyšuje i riziko mrtvice. Průzkum provedený na 14 000 dospělých ukázal, že prchlivým lidem, kterým je méně než šedesát let, hrozí trojnásobně vyšší nebezpečí, že je postihne mrtvice. Proč? Ve zprávě se uvádí, že hněv může způsobit jednak „prudký vzestup“ krevního tlaku v důsledku zúžení cév a jednak zvýšení hladiny látek zajišťujících srážení krve, což „časem může mít nepříznivý vliv na prokrvování mozku“.