Tragédie nedozírného rozsahu
Tragédie nedozírného rozsahu
Erikovi * je šest měsíců. Avšak svou výškou a váhou se stěží vyrovná dítěti, kterému je jeden až dva měsíce. Přestože má tak výraznou podváhu, má nafouklé břicho a oteklé nohy a obličej. Je bledý, jeho vlasy jsou lámavé a matné a kůže se mu odlupuje. Zdá se, že na podněty reaguje velmi přehnaně. Když mu lékař vyšetřuje oči, musí být velmi opatrný, protože tkáň oka je značně křehká. Erikův duševní vývoj je pravděpodobně opožděný. V takovém stavu je žel mnoho dětí.
„V CELOSVĚTOVÉM měřítku má určitý podíl na více než polovině dětských úmrtí. I když se nejedná o nakažlivou nemoc, svým rozsahem výrazně převyšuje jakoukoli infekci, která se Evropou šířila od doby takzvané černé smrti. Ničí životy milionů lidí, zanechá je fyzicky vyčerpané, s chronickým sklonem k nemocem a duševně narušené. Ohroženy jsou ženy, rodiny a v konečném důsledku životaschopnost celé společnosti.“ (Zpráva o stavu dětí na světě, Dětský fond OSN)
O jakém onemocnění mluvíme? O podvýživě, a to zvláště o proteinové energetické malnutrici (PEM), kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) nazvala „němou krizí“. Jaký je rozsah této tragédie?
WHO prohlašuje, že podvýživa „se ročně podílí nejméně na polovině z 10,4 milionu dětských úmrtí“.Do podvýživy patří široký okruh nemocí, počínaje poruchami výživy z nedostatku jedné nebo více živin, například vitaminů a minerálních látek, a konče obezitou a dalšími chronickými nemocemi, které se stravou souvisejí. Podle WHO je však proteinová energetická malnutrice „zdaleka nejčastější smrtelnou formou podvýživy“. Umírají na ni především děti ve věku do pěti let.
Uvažujme chvilku o Erikovi, o kterém byla zmínka na začátku, a o dalších milionech dětí trpících podvýživou. Nemohou za to, že se dostaly do tohoto stavu, a ani se z něho nedokážou vymanit. Georgina Toussaintová, která se zabývá výživou dětí, časopisu Probuďte se! řekla: „Ti, kdo jsou podvýživou nejvíce postiženi, jsou ti poslední, kdo za to mohou.“
Někdo je možná toho názoru, že tento problém je nevyhnutelný, protože zkrátka není dost jídla pro všechny. Je však paradoxní, že podle WHO „dnes žijeme ve světě nadbytku“.
Na zemi je dost potravy pro všechny lidi, dokonce více než dost. Kromě toho je podvýživa nemocí, které se dá nejsnáze předejít a kterou lze nejlevněji léčit. Nepociťujete při těchto informacích rozhořčení?Koho se to týká?
Podvýživa se neomezuje jen na děti. Podle zprávy WHO z července 2001 jsou „účinky podvýživy dalekosáhlé a postihují skoro 800 milionů lidí, což je 20 % obyvatel rozvojového světa“. To znamená, že podvýživou trpí každý osmý člověk na světě.
Nejvyšší počet lidí trpících podvýživou je sice v Asii, a to hlavně v její jižní a střední části, ale nejvyšší procento podvyživených lidí je v Africe. Další v pořadí jsou některé rozvojové země v Latinské Americe a v Karibské oblasti.
Znamená to, že rozvinuté země podvýživa nepostihuje? Ne. Podle zprávy The State of Food Insecurity in the World 2001 (Zpráva o zabezpečení potravinami ve světě 2001) trpí v průmyslově vyspělých zemích podvýživou 11 milionů lidí a v zemích, jako jsou například státy východní Evropy a bývalého Sovětského svazu, je jich 27 milionů.
Proč se podvýživa stala tak závažným problémem? Je nějaká možnost, jak již nyní zlepšit situaci lidí trpících podvýživou? Skončí někdy podvýživa na naší planetě? Těmito otázkami se budou zabývat následující články.
[Poznámka pod čarou]
^ 2. odst. Jméno bylo změněno.
[Tabulka a mapa na straně 4]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
ZEMĚ, JEJÍMŽ OBYVATELŮM HROZÍ NEDOSTATEK POTRAVY
VYSOKÉ RIZIKO
STŘEDNÍ RIZIKO
NÍZKÉ RIZIKO
ŽÁDNÉ RIZIKO NEBO NEÚPLNÉ ÚDAJE
[Obrázek na straně 3]
Lidé čekající na humanitární pomoc v Súdánu
[Podpisek]
UN/DPI Foto Eskinder Debebe