Nezapomenutelné dny otevřených dveří

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V NĚMECKU

„BYLO to skvělé!“ „Děkuji vám za pohostinnost a krásnou výstavu. Cítili jsme se tady moc dobře.“ Proč se tolik návštěvníků vyjadřovalo s takovým oceněním? Německá odbočka svědků Jehovových pořádala od pátku 24. května do neděle 26. května 2002 dny otevřených dveří. Po dobu těchto tří dnů mohl kdokoli navštívit objekt v Selters/Taunus a připojit se k více než tisíci dobrovolných pracovníků, kteří zde pracují a nyní si připomínali sté výročí založení německé odbočky.

Sbory svědků Jehovových v okolí odbočky se nadšeně podílely na zvláštní kampani s pozvánkami. Dva týdny před touto událostí dali přes sto tisíc pozvánek lidem buď osobně nebo do poštovní schránky. Tuto kampaň ještě podpořila oznámení a dlouhé články v novinách a také rozhlasové pořady. Osobní pozvání dostali i dodavatelé, kteří odbočku zásobují, a místní představitelé. Pozvání přijalo více než sedm tisíc lidí, z nichž velká část nebyli svědkové Jehovovi.

Návštěvníci si prohlédli tiskárnu, vazárnu knih, oddělení expedice, dílny, prádelnu a také části administrativní budovy. Informační panely ukazovaly, že za nacistického a komunistického režimu se svědkové Jehovovi v Německu pevně zastávali biblických zásad. Dále zde byla výstava více než sedmi set Biblí, která ukazovala, jak bylo používáno Boží jméno Jehova. Citovat všechny pochvalné výroky není možné, uvádíme však alespoň některé.

„Každý je zde velmi přátelský. Je tu tak čisto a uklizeno. Zdejší lidé i prostředí jsou spolu v naprostém souladu. Rádi bychom si odnesli něco z vašeho přátelského ducha.“ (Starší manželská dvojice)

„Děkujeme vám za vynikající jídlo a za to, jak laskavě a přátelsky jste se o nás starali. Velmi se nám tu líbilo a moc rádi bychom zase přijeli. Lidé jsou tady prostě úžasní.“ (Zápis v knize hostů od skupiny návštěvníků ze sklářské odborné školy)

„Velmi vám děkujeme za vřelé přijetí, kterého se nám zde dostalo. Návštěva byla velmi zajímavá. Chválíme pracovníky prádelny a čistírny, protože jsme ještě nikdy neviděli tak čisté a uklizené budovy.“ (E-mail od zástupce společnosti, která vyrábí prací prostředky a vybavení pro prádelny.)

Eva, která hosty prováděla, řekla: „Při prohlídce obytné části se pokaždé našel někdo, kdo řekl: ‚Počkejte tady chvilku, my si sbalíme věci a nastěhujeme se k vám.‘“

Jedna žena na elektrickém invalidním vozíku si prohlížela plánek objektu. Dobrovolná pracovnice se jí zeptala, zda jí může nějak pomoci. „Ne, děkuji,“ odpověděla žena a dodala, že prohlídkou strávila  již pět hodin a že už nedokáže sedět ve vzpřímené poloze. Většinou je upoutána na lůžko, a nyní má silné bolesti. Přesto ale řekla: „Ležet můžu doma, ale dny otevřených dveří jsou jenom jednou! Je tady tolik zajímavostí, že si nic nechci nechat ujít.“

Pětiletý Georg dostal otázku, co se mu líbilo nejvíce. Byl uchvácen rotačkami, a tak řekl: „Ty role papíru. Na jednom konci je dají do stroje a na druhém konci vyjedou hotové noviny. Je to bezva.“

Jedna svědkyně Jehovova zažila příjemné překvapení. Její manžel, který není svědek a na křesťanském shromáždění byl jenom jednou v životě, souhlasil s tím, že ji v sobotu doprovodí na den otevřených dveří. Když se v neděli vrátila domů ze sborového shromáždění, byl svátečně oblečený a připravený k odchodu. „Co se děje?“ zeptala se manželka udiveně. „Včera jsem si nestihl všechno prohlédnout,“ odpověděl jí manžel. „Připrav  se a pojedeme do Selters. Chci si to projít pořádně.“

Na výstavě Biblí jedna starší, elegantně oblečená žena nesměle požádala, zda by si z nutných důvodů mohla zatelefonovat. Ukázalo se, že její manžel je knihař, který se specializuje na restaurování starých knih. Oba se pravidelně scházejí s dalšími milovníky knih, z nichž jeden, protestantský pastor, je vášnivý sběratel Biblí. Právě jemu chtěla naléhavě volat. Nebyl doma, a tak mu na záznamníku nechala vzkaz: „Pokud je to jen trochu možné, tak se sem dneska přijď podívat. Určitě jsi nikdy nic takového neviděl. To si nesmíš nechat ujít!“

Jedni manželé se svojí dcerkou přijeli z nedalekého Limburgu. O svědcích Jehovových nikdy předtím neslyšeli. Když však dostali pozvánku, rozhodli se přijít a tento velký komplex v Selters si prohlédnout. Tady se jim věnovali Marlon a Leila, dobrovolní pracovníci německé odbočky, kteří jim o svědcích Jehovových a o práci v odbočce podali více informací. Na členy rodiny to tak zapůsobilo, že požádali o domácí biblické studium.

„Bylo to moc pěkné a taky zajímavé. Viděla jsem jenom tiskárnu, ale ta byla tak pěkná. Jste bezvadní lidé a jste moc hodní a to se mi líbí.“ (Dvanáctiletá Stefanie, zápis v knize hostů)

Jedna žena ze sousední vesnice prohlásila: „Musím vám něco říct. Jsem muslimka, ale vždycky jsem chtěla vidět, jak to tady vypadá. Jste tak příjemní a nenucení. Díky vám máme [my cizinci] pocit, že jsme v Německu vítáni. Zajímáte se o lidi. To je úžasné. Zítra přijdu zase, spolu s manželem.“ Do knihy hostů napsala: „Bylo to nádherné. Mám pocit, že jsem v ráji.“

Řidič jednoho z vozidel, které zajišťovaly kyvadlovou dopravu mezi parkovištěm a objektem, zaslechl, jak jeden cestující říká druhému: „To jsou tak přátelští lidé! A představ si, že jsem neměl ani ponětí o tom, co se tady vyrábí. Přišel jsem se podívat jen proto, abych zjistil, co ti lidé tady dělají. A to jejich chování! To musí nějak souviset s jejich náboženstvím.“

Dvě hodiny potom, co skončily prohlídky, se před administrativní budovou jeden muž procházel sem a tam. Byl velmi zamyšlený, neustále pokyvoval hlavou a občas se podíval na budovu. Pak oslovil jednoho dobrovolného pracovníka: „Je vidět, že všechno se tady dělá z lásky. Nejsem svědek Jehovův, ale přeji vám Jehovovo požehnání.“

Jedna svědkyně napsala: „Tímto krátkým dopisem bych Vám chtěla z celého srdce poděkovat. Vynaložili jste velké úsilí, aby dny otevřených dveří byly co nejpříjemnější. ... Byla to vlastně ukázka doby, kdy celé lidstvo bude žít v jednotě. ... Tyto dny otevřených dveří nepochybně přinesly slávu našemu Bohu Jehovovi.“ (Sandra)

[Obrázek na straně 23]

Kyvadlová doprava pro letité, nemocné a unavené návštěvníky

[Obrázek na straně 23]

Ukázka kazatelských metod v minulosti

[Obrázek na straně 23]

Přivítání v objektu

[Obrázek na straně 24]

Dobrovolná pracovnice vysvětluje chod tiskárny

[Obrázek na straně 24]

Výstava Biblí