Paniolos — Havajští honáci

Od našeho dopisovatele na Havajských ostrovech

TI, KDO navštíví Havajské ostrovy, jsou často udiveni tím, že je zde rozšířen chov dobytka, a to zejména na Velkém ostrově, jemuž se také říká Hawaii. Je známo, že tu jsou plantáže, na kterých se pěstuje cukrová třtina, ananasy a káva, nicméně honáci neboli paniolos tady působí trochu jako pěst na oko. Návštěvníci se ptají: „Jak se sem dobytek a honáci vůbec dostali?“

První kusy dobytka

Dobytek se na Velký ostrov dostal už v roce 1793, kdy jej anglický mořeplavec George Vancouver přivezl jako dárek králi Kamehamehovi I. Kapitán Vancouver nebyl na Havajských ostrovech poprvé. Již dříve sem totiž připlul se známým britským mořeplavcem kapitánem Jamesem Cookem, a stali se tak prvními Evropany, kteří ostrovy navštívili.

Král dar přijal a byl jím tak potěšen, že Vancouver se příští rok vrátil a přivezl s sebou další dobytek a ovce. Doufal, že zvířatům se zde bude dobře dařit a stanou se dalším hospodářským odvětvím na Sandwichových ostrovech, jak se těmto ostrovům tehdy říkalo. Vancouver proto králi Kamehamehovi navrhl, aby na zvířata vyhlásil kapu (tabu), což znamenalo, že je nikdo nesměl zabít, a zvířata se tak mohla rychle rozmnožovat.  Král ihned uznal, že je to dobrý nápad, a vyhlásil kapu na deset let.

Nastávají problémy

Dobytek, který dovezl Vancouver, byl kalifornský dlouhorohý skot. (Viz obrázek na straně 18.) Byla to velká zvířata se širokým rozpětím rohů a vzbuzovala respekt. Havajci jim začali říkat pua‘a pipi (doslova hovězí prase) a kvůli kapu se od nich drželi v uctivé vzdálenosti. Dobytek nebyl nijak omezován, takže se mohl volně pohybovat a rychle se množit.

Netrvalo dlouho a s dobytkem začaly být potíže. Protože měl naprostou svobodu a žádné přirozené nepřátele, začal působit vážné škody v lesích hornatých oblastí (mauka) a v zahradách pobřežních nížin (makai), kde vesničané pěstovali sladké brambory, jamy, taro a jiné plodiny. Tato silná, divoká zvířata nedokázaly zastavit ohrady z kamenů vulkanického původu, a dokonce ani papipi, ploty z trnitých opuncií.

Teprve v roce 1815 král Kamehameha I. dovolil podnikavému Johnu Palmeru Parkerovi z Nové Anglie, aby použil svou novou americkou ručnici a zlikvidoval část dobytka, který se na Velkém ostrově přemnožil. Prozíravý král viděl, že hovězí maso, lůj a kůže jsou cenným obchodním artiklem. Solené hovězí se skutečně časem stalo hlavním produktem Velkého ostrova, namísto santalového dřeva.

Z vaqueros se stali paniolos

Počátkem třicátých let 19. století už stáda zdivočelých zvířat byla tak početná a nebezpečná, že se s tím něco muselo udělat. Král Kamehameha III. si uvědomil, že je třeba dostat situaci pod kontrolu.  Vyslal jednoho z předních náčelníků do Kalifornie, tehdy patřící Mexiku, aby sehnal muže, kteří měli zkušenosti s chovem dobytka. Jejich úkolem bylo shromáždit dobytek do stád a také vyškolit pro tuto práci Havajce. V té době již skot byl nejen na Velkém ostrově, ale také na Oahu, Maui a Kauai.

Roku 1832 na Havajské ostrovy dorazili zkušení španělští, mexičtí a indiánští vaqueros, kteří se svému řemeslu naučili na mexických haciendách. Měli typická sombrera, sedla, lasa a ostruhy, a protože pocházeli ze španělského (español) prostředí, brzy se jim začalo říkat paniolos. Toto jméno se ujalo a říká se jim tak až dosud.

Paniolos byli pracovití a měli rádi legraci. Nejenže byli mistry svého řemesla, ale také rádi zpívali a hráli na hudební nástroje. Obrovský úkol, který před nimi stál, zvládali díky tomu, že byli zkušení, fyzicky zdatní, odvážní a také velmi hrdí na svou práci. Jeden dlouholetý paniolo vyjádřil jejich životní filosofii takto: „Kdo tvrdě pracuje, ten dlouho žije.“ A oni pracovali opravdu tvrdě. Dřeli od rána do večera — sháněli dobytek, rozdělovali stáda, chytali jednotlivé kusy do lasa a značkovali je. Kromě toho stavěli a opravovali ohrady, protože zvířata nyní bylo třeba domestikovat.

Co by to však bylo za honáky, kdyby neměli koně? První koně přivezl na Havajské ostrovy Richard J. Cleveland na lodi Lelia Byrd. Jednalo se o koně arabského a berberského původu, a král Kamehameha I. se stal prvním domorodcem, který na Havajských ostrovech jel na koni.

Tito koně byli rychlí, čilí a odolní a dobře se hodili pro jízdu v nerovném terénu. Pro paniolos byli neocenitelnou pomocí při jejich náročné práci s dobytkem.

Podobně jako dobytek se i někteří koně nejprve volně toulali. Časem se zkřížili s jinými koňmi dovezenými z Velké Británie a ze Spojených států, včetně arabských koňů a anglických plnokrevníků. Díky tomu mohli paniolos využívat velmi rozmanitá plemena koňů. Kdyby si však dnešní paniolo měl vybrat oblíbeného koně pro svou práci, pravděpodobně by to byl quarter horse. Proč? Paniolos totiž vědí, že tito koně jsou nedostižní v tom, jak rychle reagují, mají-li vyrazit, zastavit a uposlechnout jiné příkazy.

Mistrovství světa v rodeu

I havajští paniolos začali vynikat v dovednostech, kterými jsou honáci a kovbojové pověstní — tedy v jízdě na koni a lasování. Byli tak zdatní, že se v roce 1908 Ikua (Ike) Purdy, Archie Ka‘au‘a a několik dalších zúčastnilo největšího rodea ve Spojených státech. Šlo o Frontier Days Rodeo v Cheyenne ve státě Wyoming, tedy skutečně prestižní událost.

Tito paniolos svým pestrým oblečením, působivým stylem a havajskými věnci upoutali pozornost světa westernového ježdění. A vedli si skutečně dobře. Ike Purdy se stal mistrem světa v práci s lasem a Archie si počínal velmi dobře v rodeu. Svět žasl a začal si Havajských ostrovů a skvělých paniolos všímat. V roce 1996 byl Ike Purdy dokonce nominován do Národní kovbojské síně slávy.

Život dnešních paniolos

Jak žijí paniolos dnes? Možná o něco méně romanticky, stále však mají na současných rančích hodně práce. Parkerův ranč ve Waimea na Velkém ostrově je toho dobrým příkladem. Patří k němu rozsáhlé pastviny, stovky kilometrů ohrad a mnoho tisíc kusů dobytka. Paniolos mají stále co dělat a na svém koni ženou dobytek z jedné pastviny na druhou.

Dnes je ve Waimea možné najít skupinku paniolos, kteří po práci odpočívají ve svém oblíbeném výčepu. Mají na sobě modré džíny, kovbojské boty a klobouk, na kterém je možná také květinový věnec, a naslouchají typické hře na havajskou kytaru anebo se připojí ke zpěvu známé havajské písně.

[Obrázek na straně 17]

Král Kamehameha I.

 [Obrázek na straně 18]

Značkování dobytka

[Obrázek na straně 18]

Dlouhorohý skot

[Obrázek na straně 18 a 19]

Zleva doprava: Archie Ka‘au‘a, Eben Low a Ike Purdy

[Podpisek]

Paniolo Preservation Society/Dr. Billy Bergin

[Podpisek obrázku na straně 16]

Havajské ostrovy: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Podpisek obrázku na straně 17]

Parker Ranch/John Russell

[Podpisek obrázku na straně 18]

Parker Ranch/John Russell