Přejít k článku

Přejít na obsah

Choroby přenášené hmyzem — Rostoucí problém

Choroby přenášené hmyzem — Rostoucí problém

Choroby přenášené hmyzem — Rostoucí problém

JE VEČER. Matka v jedné latinskoamerické domácnosti láskyplně přikrývá malého syna a dává mu dobrou noc. Z praskliny ve stropě nad postelí však ve tmě vyklouzne lesklá, černá ploštice. Je necelé tři centimetry dlouhá a říká se jí líbající brouk. Spustí se na tvář spícího dítěte a nepozorovaně mu propíchne kůži. Jak saje krev, vypouští zároveň do rány trus obsahující parazity. Chlapec se ani neprobudí, jen se poškrábe na obličeji, a tím si parazity vetře do ranky.

Výsledkem je nákaza Chagasovou nemocí. Během jednoho nebo dvou týdnů se u chlapce objeví vysoké teploty a otoky. Pokud to přežije, mohou paraziti zůstat v jeho těle a napadnout srdce, nervy a vnitřní orgány. Může uplynout až 10 nebo 20 let bez jakýchkoli příznaků. Potom ale dojde k poškození zažívacího traktu, k infekci centrálního nervového systému a nakažený člověk nakonec umírá na selhání srdce.

Toto smyšlené vyprávění realisticky popisuje, jak je možné dostat Chagasovu nemoc. V Latinské Americe jsou tímto polibkem smrti ohroženy miliony lidí.

Mnohonozí společníci člověka

„Většina horečnatých onemocnění je vyvolána mikroorganismy, které jsou přenášeny hmyzem,“ uvádí Encyclopædia Britannica. Lidé obvykle používají výraz „hmyz“ nejen na hmyz v pravém smyslu slova — tedy na šestinohé živočichy, jako jsou například mouchy, blechy, komáři, vši a brouci —, ale také na osminohé živočichy, jako jsou roztoči a klíšťata. Vědci řadí všechny tyto živočichy mezi členovce. Je to největší kmen v živočišné říši a má nejméně milion známých druhů.

Velká většina hmyzu je pro člověka neškodná a některé druhy jsou velmi užitečné. Mnohé byliny a stromy, které lidem a zvířatům poskytují potravu, by bez nich nebyly opyleny a nenesly by ovoce. Určité druhy hmyzu pomáhají recyklovat odpad. Mnohé druhy se živí výlučně rostlinami, kdežto některé druhy žerou jiný hmyz.

Existují nepochybně i druhy hmyzu, které člověka a zvířata obtěžují bolestivým štípáním nebo zkrátka tím, že se vyskytují ve velkém množství. Některé druhy ničí plodiny. Horší ale je, že určité druhy hmyzu šíří nemoci, které mohou způsobit smrt. Nemoci přenášené hmyzem „vedly od 17. století do začátku 20. století k většímu počtu onemocnění a úmrtí lidí než všechny ostatní příčiny dohromady,“ říká Duane Gubler z amerických Středisek pro sledování nemocí a prevenci.

V současné době trpí nemocí přenášenou hmyzem každý šestý člověk. Tyto choroby mají za následek nejen lidské utrpení, ale představují také velkou finanční zátěž, a to zvláště pro rozvojové země, které na tom nejsou po této stránce dobře. Nákladný může být i krátkodobý výskyt infekce. V roce 1994 jedna taková epidemie v západní Indii stála místní i světové hospodářství údajně miliardy dolarů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nedosáhnou nejchudší země světa žádného hospodářského pokroku, dokud tento zdravotní problém nebudou mít pod kontrolou.

Jak hmyz přenáší nákazu

Existují dva hlavní způsoby, jak hmyz působí jako vektor, tedy přenašeč nemoci. Jedním způsobem je mechanický přenos. Stejně jako si lidé přinesou domů špínu na botách, „přenášejí i mouchy na svých nohách miliony mikroorganismů, které v dostatečně velkém množství pak mohou vyvolat onemocnění,“ říká Encyclopædia Britannica. Mouchy mohou například přenést infekci z výkalů na jídlo a pití, na které si sednou. Touto cestou se lidé nakazí těžkými a smrtelnými nemocemi, jako je tyfus, úplavice, a dokonce cholera. Mouchy rovněž napomáhají šíření trachomu, což je celosvětově nejčastější příčina slepoty. Při této nemoci dochází ke zjizvení rohovky, tedy průhledné části oka před duhovkou. Na celém světě trpí trachomem asi 500 000 000 lidí.

Na mechanickém přenosu nemocí se pravděpodobně podílejí také švábi, kterým se dobře daří ve špíně. S alergií na šváby navíc odborníci spojují také nynější prudký vzestup astmatu, a to zvláště u dětí. Vezměte si například patnáctiletou Ashley, která má astma a celé noci s obtížemi dýchá. Když se lékařka chystá poslechnout si její plíce, z Ashleyiny halenky vypadne šváb a běží po stole ve vyšetřovně.

Nemoci z hmyzích útrob

Druhý způsob přenosu těchto nemocí spočívá v tom, že hmyz ve svém těle přechovává viry, bakterie nebo parazity, které pak bodnutím nebo jiným způsobem přenese na člověka. Takto může člověka nakazit jen malé procento hmyzu. I když existují tisíce druhů komárů, jenom komáři z rodu Anopheles přenášejí malárii — což je druhá nejnebezpečnější přenosná nemoc (po tuberkulóze).

Nicméně další druhy komárů přenášejí řadu jiných nemocí. WHO uvádí: „Největší hrozbou ze všech druhů hmyzu jsou komáři přenášející malárii, horečku dengue a žlutou zimnici. Ročně to představuje několik milionů úmrtí a stamiliony nových případů nákazy.“ Malárií je ohroženo nejméně 40 procent populace na světě a skoro stejnému počtu lidí hrozí horečka dengue. Na mnoha místech se lidé mohou nakazit oběma chorobami.

Komáři pochopitelně nejsou jediným druhem hmyzu, který ve svých útrobách nosí infekci. Mouchy tse-tse přenášejí prvoky, které jsou příčinou spavé nemoci. Tato choroba postihuje statisíce lidí a vede k tomu, že celé komunity opouštějí svá úrodná pole. Muchničky, které přenášejí parazita vyvolávajícího říční slepotu, připravily o zrak asi 400 000 Afričanů. Komárci rodu Phlebotomus mohou přenášet prvoky, kteří vyvolávají leishmaniózy. Je to skupina chorob, které člověka vysilují, znetvořují a často vedou ke smrti. V současné době trpí těmito nemocemi miliony lidí všech věkových kategorií. Všudypřítomná blecha může přenášet tasemnici, encefalitidu, tularémii a dokonce mor, jenž je obecně spojován s černou smrtí, která ve středověku vyhladila během šesti let nejméně třetinu evropské populace.

Vši, roztoči a klíšťata mohou přenášet kromě jiných nemocí i různé druhy tyfu. V celém mírném pásmu mohou klíšťata přenášet lymeskou nemoc, která může zanechat trvalé následky. Je to ve Spojených státech a v Evropě nejběžnější nemoc šířená přenašeči. Jedna švédská studie odhalila, že migrující ptáci mohou přenést klíšťata tisíce kilometrů daleko, a rozšířit tak nemoci do nových oblastí. „Klíšťata jednoznačně vedou před všemi ostatními členovci (kromě komárů), co do počtu chorob přenášených na člověka,“ uvádí dílo Britannica. Jedno klíště může mít v sobě až tři druhy choroboplodných zárodků a může je přenést jediným kousnutím.

Krátká úleva od nemocí

Teprve v roce 1877 se podařilo vědecky dokázat, že hmyz přenáší nemoci. Od té doby byly provedeny rozsáhlé kampaně s cílem odstranit takový hmyz nebo snížit jeho výskyt. V roce 1939 byl k arzenálu zbraní proti hmyzu připojen insekticid DDT a od 60. let minulého století již nemoce přenášené hmyzem nebyly mimo Afriku pokládány za vážnou hrozbu. Důraz již nebyl kladen na boj s přenašeči, ale na léčení naléhavých případů, takže zájem o studium hmyzu a jeho přirozeného prostředí opadl. Navíc byly objeveny nové léky a zdálo se, že na mnoho chorob věda našla zázračný prostředek. Svět zažíval úlevu od infekčních nemocí. Tato úleva však měla skončit. Následující článek nám ukáže proč.

[Praporek na straně 3]

Dnes je nemocí přenášenou hmyzem nakažen každý šestý člověk

[Obrázek na straně 3]

Dravá ploštice

[Obrázek na straně 4]

Mouchy, stejně jako švábi, přenášejí infekci na svých nohách

[Obrázek na straně 5]

Mnoho druhů hmyzu přenáší infekci ve svých útrobách

Muchničky přenášejí říční slepotu

Komáři přenášejí malárii, horečku dengue a žlutou zimnici

Vši mohou šířit tyfus

Blechy přenášejí encefalitidu a další nemoci

Moucha tse-tse přenáší spavou nemoc

[Podpisky]

WHO/TDR/LSTM

CDC/James D. Gathany

CDC/Dr. Dennis D. Juranek

CDC/Janice Carr

WHO/TDR/Fisher

[Podpisek obrázku na straně 4]

Clemson University - USDA Cooperative Extension Slide Series, www.insectimages.org