Hodnoty se mění — Máte pocit, že něco postrádáte?

„CO POKLÁDÁTE za nejzávažnější problém své země?“ Většina dotázaných lidí ve Spojených státech si dělala největší starosti s úpadkem morálky a rodinného života. A nejsou jediní.

Pařížský deník International Herald Tribune například uvedl: „Zvláště mladí lidé potřebují mít nejen určitou představu o budoucnosti, ale i soustavu uznávaných idejí, které by zasáhly a zneškodnily mechanismy chtivosti, sobectví a ztráty soudržnosti panující na celém světě. . . . Tato sílící debata o potřebě celosvětové etiky je určitým přiznáním, že nám něco chybí.“

Myslíte si, že vlády a světoví vůdci, včetně představitelů obchodu, mají morální hodnoty potřebné k tomu, aby nám zajistili šťastnější a bezpečnější budoucnost? Máte v důsledku měnících se hodnot kolem vás alespoň částečně pocit, že cosi postrádáte?

Možná si děláte velké starosti o své osobní bezpečí. Můžete bez obav nechat své obydlí nezamčené? Nemáte strach jít v noci po ulici, a to i v okolí svého bydliště? A i v případě, že máte štěstí a žijete v místě, kde se neválčí, kde nejsou etnické nepokoje a boje gangů na život a na smrt, se možná bojíte násilného útoku, přepadení, vloupání nebo krádeže. To pochopitelně vyvolává napětí a pocit, že cosi postrádáte.

Kromě toho jste možná — alespoň do určité míry — ztratili důvěru k lidem, kterou jste kdysi mívali. V práci i v osobním životě se vám možná stále častěji stává, že vám někdo ublíží, pokud to jen trochu prospěje jeho zájmům.

Vláda musí jít příkladem

V průběhu dějin se ukázalo, že existuje těsná vazba mezi osobními hodnotami společnosti a hodnotami,  které zastává její vláda. Calvin Coolidge, který se později stal prezidentem Spojených států, řekl: „Lidé mluví o přirozených právech, ale ať mi někdo ukáže, kde ve světě kdy existovala či byla uznávána nějaká práva před tím, než byl vyhlášen celý soubor zákonů, jenž má tato práva chránit.“

V konečném důsledku je to tedy panující vláda — ať už se dostala k moci jakkoli —, kdo může buď prosazovat, nebo potlačovat občanská práva. Jedná se například o svobodu tisku, shromažďování, vyznání a veřejného projevu, o právo na to, aby člověk nebyl nezákonně zatčen nebo šikanován, a o právo na spravedlivé soudní přelíčení.

Abraham Lincoln, který byl později prezidentem Spojených států, jednou řekl: „Skutečným cílem vlády je udělat pro lidi to, co potřebují, ale co si v rámci svých schopností jako jednotlivci nedokážou zajistit vůbec nebo ne tak dobře.“ Jestliže vlády tento vznešený účel plní, pak jim lidé důvěřují.

Dnes se však zdá, že cynismus a podezíravost takovou důvěru vytlačily. Jedna nedávná studie ve Spojených státech uvedla, že 68 procent respondentů hodnotilo morální úroveň vládních úředníků pouze jako průměrnou, nebo dokonce špatnou. V mnoha zemích negativně ovlivnily názor lidí na vládní představitele také skandály týkající se úplatků a korupce na nejvyšších místech. V důsledku toho má pochopitelně stále více lidí pocit, že cosi postrádají.

Dobrý příklad krále Šalomouna

Jeden příklad ze starověku dokládá, že hodnoty těch, kdo vládnou, mohou mít velký  vliv. Král Šalomoun vládl od roku 1037 do roku 998 př. n. l. nad dvanácti izraelskými kmeny. Jeho otec David byl vynikající izraelský král. Bible popisuje Davida jako člověka, který miloval pravdu a spravedlnost a který měl především naprostou důvěru v Boha Jehovu. Tyto hodnoty David vštěpoval i Šalomounovi.

Všemohoucí Bůh se Šalomounovi objevil ve snu a řekl mu: „Pros! Co ti mám dát?“ (2. Paralipomenon 1:7) Šalomoun nežádal velké bohatství, osobní slávu ani politická vítězství. Žádal o moudré, chápající a poslušné srdce, aby dokázal izraelskému národu dobře vládnout, a tak ukázal, jakých hodnot si cení.

Jaký vliv měla Šalomounova vláda na lid? Dokud byl věrný duchovním hodnotám svého národa, Bůh mu žehnal moudrostí, slávou a bohatstvím. Hmotný blahobyt za Šalomounovy vlády potvrzují i archeologické vykopávky. Kniha The Archaeology of the Land of Israel(Archeologie izraelské země) uvádí: „Bohatství, které ze všech stran proudilo na královský dvůr, a prosperující obchod . . . způsobily náhlou a zásadní revoluci v každé oblasti materiální kultury.“

Ano, Šalomounova dobrá vláda vedla k pokoji, bezpečí a štěstí poddaných. „Juda a Izrael dále bydleli v bezpečí, každý pod svou vlastní révou a pod svým vlastním fíkovníkem, od Danu po Beer-šebu, po všechny Šalomounovy dny.“ (1. Královská 4:20, 25)

Špatný příklad krále Šalomouna

Je ale smutné, že stejně jako mnozí dnešní vládci, i Šalomoun nakonec opustil hodnoty, které dříve uznával. Biblická zpráva říká: „Získal sedm set manželek, kněžen, a tři sta konkubín, a jeho manželky postupně naklonily jeho srdce. A v čase, kdy Šalomoun zestárl, se stalo, že jeho manželky naklonily jeho srdce, aby následovalo jiné bohy; a jeho srdce se neprokázalo být úplné s Jehovou, jeho Bohem, jako srdce jeho otce Davida.“ (1. Královská 11:3, 4)

Jaký dopad na lid mělo to, že hodnoty krále Šalomouna se změnily? Přestože Šalomoun měl velké schopnosti a moudrost, stal se v pozdější době svého panování despotickým vládcem. Vysoké výdaje jeho vlády nadměrně zatěžovaly národní hospodářství. Pracující lid začal být nespokojený. Političtí rivalové se králi postavili na odpor a snažili se uchvátit moc. Národ ztratil soudržnost. Je ironií, že právě Šalomoun napsal: „Když přibývá spravedlivých, lid se raduje; ale když panuje někdo ničemný, lid vzdychá.“ (Přísloví 29:2)

Krátce po Šalomounově smrti vedla ztráta důvěry a politické nepokoje k tomu, že národ se rozdělil a nastalo období těžkostí, nejednoty a úpadku. Izraelité si velmi silně uvědomovali, že cosi postrádají. Došlo ke změně hodnot vládních představitelů, a ti přestali jednat v zájmu lidu. Jejich základní chybou bylo to, že přehlíželi Jehovu i jeho zákony. Celý národ tudíž strádal.

Všeobecně rozšířená nedůvěra

Vládní, obchodní i náboženské kruhy dnes nevěnují téměř žádnou pozornost dodržování vysokých mravních hodnot, a proto má mnoho lidí pocit, že cosi postrádají. Stále častěji se stává, že členové vlád a jiní čelní představitelé nedokážou vyřešit základní problémy své země.

Nejsou schopni například skoncovat s válkami, omezit stoupající náklady za zdravotní péči nebo zabránit hrozným důsledkům obchodu s drogami. Dochází také k úpadku vzdělávacích systémů. Mnohé vlády dokonce sponzorují organizované hazardní hraní. Řada představitelů obchodu a náboženství navíc vyvolává šokující nelibost svým zkorumpovaným a nemorálním jednáním. Není tedy divu, že všeobecně panuje nedostatek důvěry v bezúhonnost těch, od nichž lidé očekávají vedení.

Je vůbec možné, aby nějaká vláda chránila, či dokonce prosazovala základní lidská práva a hodnoty? Ano, je to možné. Závěrečný článek ukáže proč.

[Praporek na straně 7]

‚Chtivost, sobectví a ztráta soudržnosti panují na celém světě.‘ — INTERNATIONAL HERALD TRIBUNE

[Obrázky na straně 8]

Když král Šalomoun poslouchal Boží zákony, předával vysoké morální hodnoty i svým poddaným