Problémy s počasím

„KDYŽ se potkají dva Angličané, vždy se začnou bavit o počasí,“ žertem poznamenal slavný spisovatel Samuel Johnson. V posledních letech je však počasí něčím víc než jen úvodem ke konverzaci. Stalo se postrachem lidí na celém světě. Proč? Protože se zdá, že počasí — které bylo vždy rozmarné — je čím dál nevypočitatelnější.

Například během léta roku 2002 postihly Evropu neobvykle silné deště. Měly za následek to, co bylo označeno jako „nejhorší záplavy ve střední Evropě za poslední století“. Všimněte si následujících tiskových zpráv.

RAKOUSKO: „V Rakousku bylo prudkými lijáky postiženo obzvlášť Salcbursko, Korutansko a Tyrolsko. Mnoho silnic bylo pokryto bahnem a hromady trosek dosahovaly výšky až 15 metrů. Na vídeňském nádraží Wien Südbahnhof byla bouře příčinou železničního neštěstí, při kterém bylo několik lidí zraněno.“

ČESKÁ REPUBLIKA: „V Praze byla situace velmi špatná, ale na venkově to bylo ještě horší. Své obydlí muselo opustit 200 000 lidí. Pod vodou byla celá města.“

FRANCIE: „Dvacet tři mrtvých, 9 pohřešovaných a tisíce lidí zasažených [katastrofou]... Při pondělní bouři zabil blesk tři lidi. . . . Jeden požárník zachránil dvojici lidí, kterým hrozilo nebezpečí, protože jejich auto strhávala voda, a sám přitom zahynul.“

NĚMECKO: „Nikdy v dějinách Spolkové republiky nebyly města a vesnice evakuovány v takovém rozsahu jako při těchto ‚záplavách století‘. Obyvatelé měst opouštěli své domovy po tisících, a to převážně z preventivních důvodů. Při povodních byli někteří lidé zachráněni člunem nebo helikoptérou až na poslední chvíli.“

RUMUNSKO: „Od poloviny července zahynulo kvůli bouřím asi deset lidí.“

RUSKO: „Na pobřeží Černého moře přišlo o život nejméně 58 lidí... Na mořském dně zůstalo asi 30 aut a autobusů, ale kvůli tomu, že jsou hlášeny další bouřky, není možné zahájit pátrání.“

 Nejen Evropa

V srpnu 2002 německý deník Süddeutsche Zeitung uvedl: „Asii, Evropu a Jižní Ameriku zasáhla ničivá vlna silných lijáků a bouří. Ve středu zahynulo při sesuvu půdy v Nepálu nejméně 50 lidí. Tajfun v jižní Číně zabil osm lidí a ve střední Číně byl doprovázen silnými lijáky. Voda v řece Mekong dosáhla nejvyšší hladiny za posledních 30 let. V Číně způsobila záplavy a v severovýchodním Thajsku zatopila více než sto domů. . . . Při silných deštích v Argentině utonulo nejméně pět lidí. . . . Během letních bouří v Číně zahynulo více než tisíc lidí.“

Zatímco v mnoha částech světa jsou problémy způsobeny enormním množstvím dešťových srážek, Spojené státy jsou sužovány velkým suchem. Podle dostupných zpráv „panují v celé této zemi obavy kvůli tomu, že hladina vody ve studních je nízká nebo jsou zcela vyschlé, že na celém území je málo vody v řekách a že je dvojnásobně vyšší počet lesních požárů, než bývá v tomto období běžné. Odborníci předpovídají, že v důsledku zničené úrody a pastvin, nedostatku pitné vody a častějšího výskytu lesních požárů i písečných bouří způsobí suché léto roku 2002 hospodářské ztráty v hodnotě miliard dolarů.“

Nejhorší ničivá sucha od 60. let minulého století postihují některé části severní Afriky. Podle zpráv „zde byly srážky o 20 až 49 procent nižší než v první polovině 20. století, což mělo za následek rozsáhlý hladomor a vysokou úmrtnost“.

Klimatický jev El Niño, který vzniká oteplením vod ve východním Pacifiku, pravidelně způsobuje v Severní a Jižní Americe záplavy a jiné klimatické poruchy. * Zpravodajská organizace CNN uvádí, že na přelomu roku 1983 a 1984 El Niño „měl za následek jednak smrt více než 1 000 lidí a jednak živelní katastrofy, které postihly téměř každý kontinent a způsobily škody na majetku a hospodářských zvířatech v celkové hodnotě 10 miliard dolarů“. Tento klimatický jev, který se pravidelně vrací (přibližně každé čtyři roky), byl poprvé pozorován v 19. století. Někteří odborníci jsou však přesvědčeni, že „frekvence výskytu jevu El Niño se zvyšuje“ a že v budoucnosti se bude „objevovat mnohem častěji“.

V článku, který publikoval Americký národní úřad pro astronautiku a výzkum vesmíru, bylo uvedeno následující ujištění: „‚Nezvyklé‘ počasí, které zažíváme — tedy neobvykle teplý podzim či obzvláště vlhká zima —, je z velké části způsobeno normálními regionálními změnami počasí.“ Zdá se však, že se za tím skrývá závažnější problém. Organizace ekologických aktivistů Greenpeace předpovídá: „Nebezpečné klimatické jevy včetně silnějších hurikánů a prudkých dešťů budou i nadále působit spoušť na celé planetě. Horší sucha a záplavy doslova změní tvář země a povedou k zatopení pobřežních území a ke zničení lesů.“ Existují pro taková tvrzení nějaké podklady? A pokud ano, co je příčinou takových „nebezpečných klimatických jevů“?

[Poznámka pod čarou]

 [Obrázky na straně 2 a 3]

Záplavy v Německu (nahoře) a v České republice (vlevo)