Jak mohou pomoci druzí

MOŽNÁ i vy znáte někoho, kdo trpí depresí nebo bipolární poruchou. Pokud ano, co pro něj můžete udělat? Don J. Jaffe z Národního sdružení mentálně postižených nabízí tuto rozumnou radu: „Neztotožňujte nemoc s člověkem. Mějte nenávist k nemoci, ale lásku k člověku.“

Žena, která se jmenuje Susanna, měla dost trpělivosti a lásky, aby to tak udělala. Má přítelkyni, která trpí bipolární poruchou. „Bývaly doby, kdy mě absolutně nesnesla ve své blízkosti,“ vypráví. Místo aby se Susanna od nemocné přítelkyně odtáhla, důkladně si tuto poruchu prostudovala. „Nyní chápu, do jaké míry je její chování ovlivněno chorobou,“ říká Susanna. Domnívá se, že snaha pochopit nemocného člověka může přinést bohatou odměnu. „Pomůže vám to růst v lásce a cenit si krásné osobnosti, kterou tato nemoc zakrývá.“

Když onemocní člen rodiny, je upřímná podpora příbuzných nesmírně důležitá. Mario, o jehož manželce Lucii jsme se zmínili v této sérii, že trpí bipolární poruchou, to zjistil poměrně záhy. Říká: „Na začátku mi pomohlo to, že jsem s manželkou chodil k lékaři a že jsem si o tomto zvláštním onemocnění něco prostudoval. Díky tomu jsem věděl, co nás čeká. Hodně jsme si s Lucií povídali a snažili jsme se společně zvládnout každou situaci, která vznikla.“

Pomoc od křesťanského sboru

Bible křesťany vybízí, aby ‚mluvili utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším‘ a aby ‚byli ke všem trpěliví‘. (1. Tesaloničanům 5:14) Jak toho ale dosáhnout? Především je důležité pochopit rozdíl mezi duševní a duchovní nemocí. Biblický pisatel Jakub například uvádí, že duchovně churavému člověku může prospět modlitba. (Jakub 5:14, 15) O lidech, kteří trpí zdravotními problémy, však Ježíš řekl, že potřebují lékaře. (Matouš 9:12) Je samozřejmě vždy správné a užitečné modlit se  k Jehovovi, když máme nějaké starosti, včetně obav o zdraví. (Žalm 55:22; Filipanům 4:6, 7) Bible však neříká, že zvýšená duchovní činnost sama o sobě vyřeší zdravotní problémy, jimiž člověk trpí.

Křesťané, kteří mají rozlišovací schopnost, tedy nebudou lidem trpícím depresí naznačovat, že si své problémy způsobili sami. Takové poznámky by byly asi tak prospěšné jako slova Jobových falešných utěšitelů. (Job 8:1–6) Faktem je, že u deprese často dojde ke zlepšení až po užívání léků. To platí zvláště tehdy, když se jedná o velmi těžkou depresi, kdy nemocný má dokonce sebevražedné sklony. V takových případech je odborná pomoc nezbytná.

Přesto však mohou být spolukřesťané velkou pomocí. K tomu je pochopitelně zapotřebí trpělivosti. Některé stránky křesťanské činnosti mohou být pro lidi s afektivní poruchou obzvláště náročné. Diane, která trpí bipolární poruchou, říká: „Musím vynaložit velkou námahu, abych se dokázala podílet na službě. Je pro mě velmi těžké přinášet dobrou zprávu z Bible druhým, když se sama necítím dobře.“

Nemocným můžeme pomoci i tím, když se budeme snažit vcítit se do jejich situace. (1. Korinťanům 10:24; Filipanům 2:4) Pokuste se vidět záležitosti trpícího člověka jeho očima, a ne svýma. Nezatěžujte ho nerozumnými nároky. „Když cítím, že mě přijímají takového, jaký momentálně jsem, obnovuje se tím ve mně pocit sounáležitosti,“ říká Carl, který se potýká s depresí. „S trpělivou pomocí několika starších přátel se mi daří budovat si bližší vztah k Bohu a nalézat větší míru radosti v tom, že druhým pomáhám dělat totéž.“

Pokud tito nemocní dostávají pomoc, je to pro ně velká úleva. Uvažujme o křesťance, která se jmenuje Brenda a také trpí bipolární poruchou. „Přátelé ze sboru mě úžasně podporují, projevují mi v době krizí velké pochopení a nikdy mě nepokládají za duchovně slabou,“ říká. „Stává se, že s nimi jdu do služby a jen poslouchám. Nebo mi drží místo v sále Království, takže mohu přijít, až když všichni sedí.“

Pro Cherie, o níž jsme se v minulém článku zmínili, že trpí depresí, byli velkou pomocí láskyplní a soucitní sboroví starší. Říká o tom: „Starší mě ujišťují o Jehovově lásce, čtou mi pasáže z Božího slova, Bible, a vyprávějí mi o Jehovově záměru vytvořit ráj plný pokoje a pohody. Také se se mnou modlí — třeba i po telefonu. Vždycky se pak cítím lépe. Vím, že Jehova i mí bratři jsou se mnou, a to je pro mě zdrojem síly.“

Účinná podpora od členů rodiny a přátel může nepochybně hrát významnou roli v tom, jak se nemocný člověk cítí. „Myslím si, že teď mám větší kontrolu nad svým životem než dříve,“ říká Lucia. „Společně s manželem tvrdě pracujeme na tom, abychom vše zvládli, a nyní je naše situace daleko lepší.“

Mnozí lidé, kteří se nyní potýkají s různými typy duševních nemocí, si uvědomují, že zápas s tímto hrozným utrpením je dlouhodobý. Bible však slibuje, že v Božím novém světě „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ (Izajáš 33:24) Zmizí vyčerpávající potíže a choroby, které dnes sužují lidstvo. Je skutečně povzbudivé přemýšlet o Božím slibu nového světa, v němž jakákoli nemoc — včetně afektivních poruch — navždy zmizí. Bible říká, že potom již nebude „truchlení ani křik ani bolest“. (Zjevení 21:4)

[Praporek na straně 12]

O churavých Ježíš řekl, že potřebují lékaře. MATOUŠ 9:12

[Praporek na straně 13]

Bible slibuje, že v Božím novém světě „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ IZAJÁŠ 33:24