Kůže je jako „městská zeď“

Obyvatelé starověkých měst budovali obranné zdi, aby mohli odrazit nájezdníky. Zeď sloužila jednak jako obranný val, který útočníky zastavil, a jednak jako místo, odkud obránci mohli na vetřelce útočit. I naše tělo má podobnou ochrannou „zeď“. Je to kůže. Jakým způsobem nás před útočníky chrání?

Povrch kůže se hemží bakteriemi a jinými mikroorganismy, z nichž některé mohou způsobit infekce a nemoci. Kůže očividně funguje nejen jako pasivní překážka. Zdá se, že odhání útočníky tvorbou antimikrobiálních bílkovin neboli peptidů, které se chovají jako obránci. Někteří z nich jsou na stráži neustále. Jiní se objeví tehdy, když je kůže poškozena.

První dvě skupiny antimikrobiálních peptidů, které vědci popsali, se nazývají defensiny a katalecidiny. Objevují se tehdy, když je to zapotřebí. Jsou vyměšovány buňkami v horní vrstvě kůže jako reakce na zranění nebo záněty. Zabíjejí útočníky tím, že dělají díry do jejich buněčné membrány.

V roce 2001 výzkumní pracovníci Univerzity v Tübingenu v Německu objevili další typ antimikrobiálních proteinů označovaný jako dermicidin, který je aktivní neustále. Na rozdíl od předchozích dvou skupin je produkován zdravou kůží a tvoří se v potních žlázách. Zatím se neví, jak tento protein funguje. Avšak skutečnost, že pot pomáhá v boji proti nemocem, by mohla vysvětlovat, proč jsou lidé, kteří se neúměrně často myjí, náchylnější ke kožním infekcím a ekzémům.

Naše kůže je jako zeď starověkého města. Je překážkou proti nepřátelským útočníkům. Jistě budete souhlasit se žalmistou, který řekl: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti.“ (Žalm 104:24)