Život vysoko v horách

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BOLÍVII

SAMOTA, majestátní krajina a možnost procházek, výstupů a lyžování — to vše láká mnoho výletníků do hor. Navíc miliony lidí trvale žijí v údolích a na náhorních rovinách, jež jsou výše než mraky. Velká nadmořská výška však může negativně působit na lidské zdraví, na vaření a motorová vozidla. Co je příčinou těchto problémů a jak se s nimi lze vypořádat? Především ale — opravdu žije vysoko v horách tolik lidí?

V mnoha vysoko položených oblastech došlo k ekonomickému růstu. Například Mexico City, které je v nadmořské výšce 2 000 metrů, má mnoho milionů obyvatel. Denver v Coloradu v USA, stejně jako Nairobi v Keni a Johannesburg v Jižní Africe leží v nadmořské výšce více než 1 500 metrů. A v Himálaji žijí miliony lidí ve výšce nad 3 000 metrů. V Andách leží několik velkých měst více než 3 300 metrů nad mořem  a někteří lidé pracují v dolech, jež jsou dokonce v nadmořské výšce 6 000 metrů. Vzhledem k tomu, že ve vysoko položených oblastech žije tolik lidí, bylo velmi důležité prozkoumat, jak se těmto podmínkám lidský organismus přizpůsobuje. To, co se zjistilo, ještě prohlubuje naše ocenění pro obdivuhodné uspořádání našeho těla.

Co lze očekávat

To, jak se Doug po příjezdu do vysoko položených míst v Andách cítil, bylo vcelku typické. Říká o tom: „Když jsem na letišti nesl kufry, pocítil jsem najednou slabost a skoro jsem omdlel. Brzy to sice přešlo, ale první týden nebo dva jsem měl bolesti hlavy a špatně jsem spal. Budil jsem se s pocitem, že se dusím. Několik měsíců jsem neměl chuť k jídlu, snadno jsem se unavil a potřeboval jsem déle spát.“ Jeho manželka Katty dodává: „Dříve jsem si myslela, že ty řeči o problémech ve velkých výškách jsou jen výplodem lidské fantazie. Nyní vím, že to tak opravdu je.“

Problémy se spánkem, které zažíval Doug, jsou u lidí, kteří nedávno přijeli do velkých nadmořských výšek, celkem časté. Lékaři to označují jako periodické dýchání. Pro člověka, který to zažije, to bývá děsivý zážitek. Několikrát za noc se totiž stane, že na pár sekund přestane dýchat. Pak se náhle probudí, protože lapá po dechu.

Někteří lidé ale po příjezdu do větších nadmořských výšek žádné problémy nemají. Někdy však lidé pociťují nepříjemnou reakci již ve výšce 2 000 metrů a po příchodu do výšky 3 000 metrů má problémy asi polovina lidí. Je zajímavé, že když ti, kdo žijí vysoko v horách, stráví asi jeden nebo dva týdny v nižších oblastech, mají po návratu domů stejné problémy. Ale proč?

Jak nadmořská výška působí na naše tělo

Většina problémů je způsobena nedostatkem kyslíku. Čím výše jsme, tím je atmosférický tlak nižší. Ve výšce nad 2 000 metrů je ve vzduchu o 20 procent kyslíku méně než na úrovni moře a ve výšce 4 000 metrů je to o 40 procent méně. Nedostatek kyslíku ovlivňuje většinu tělesných funkcí. Svaly mají menší výkonnost, nervový systém snese méně stresu a zažívací systém méně tuku. Když za normálních okolností naše tělo potřebuje více kyslíku, automaticky začneme dýchat rychleji a hlouběji. Proč k tomu tedy nedochází, když se ocitneme ve velké nadmořské výšce?

Způsob, jakým tělo reguluje frekvenci dýchání, je sám o sobě div, kterému úplně nerozumíme. Hluboké dýchání při zátěži není totiž vyvoláno nedostatkem kyslíku. Zdá se, že klíčovým faktorem je zvýšená hladina kysličníku uhličitého v krvi, což je způsobeno svalovou aktivitou. I když ve větší nadmořské výšce dýcháte intenzivně, trvalý nedostatek kyslíku se tím nevyrovná.

Čím je vyvolána bolest hlavy? Na Prvním kongresu horské medicíny a fyziologie, jež se konal v La Pazu v Bolívii, jeden řečník vysvětlil, že mnohé z příznaků vysokohorské nemoci jsou důsledkem hromadění tekutiny v mozkové tkáni. U některých lidí to vede ke zvýšení nitrolebního tlaku. Lidé, kteří mají větší lebku, tyto potíže zjevně nemají. Vzácně může vzniknout dokonce i stav ohrožující život. Varovným příznakem je narušení svalové koordinace, rozmazané vidění, halucinace a zmatenost. V tom případě je třeba ihned vyhledat lékařskou pomoc a sestoupit do nižší nadmořské výšky.

Rozumná opatření

Vliv nadmořské výšky dosahuje svého maxima druhý až třetí den. A tak několik dnů před příchodem do těchto míst i po něm je dobré jíst pouze lehké jídlo, a to zvláště večer. Doporučují se netučná jídla obsahující sacharidy, jako je například rýže, oves a brambory. Je rozumné jednat podle této rady: „Snídejte jako král, ale večeřte jako žebrák.“ Vyhýbejte se fyzické zátěži, protože může horskou nemoc  zhoršovat. Nejčastěji mívají tyto problémy mladí lidé — možná právě proto, že mají sklon nerespektovat tuto radu.

Užitečná je i další rada: „Vezměte si klobouk a natřete se opalovacím krémem.“ Atmosféra je zde totiž řidší, a proto méně chrání před nebezpečnými slunečními paprsky, které mohou podráždit, nebo dokonce poškodit oči. Používejte tedy kvalitní sluneční brýle. Horský vzduch také vysušuje slzy, a tím se podráždění očí ještě zhoršuje. Doporučuje se tedy pít hodně tekutin.

Lékaři doporučují těm, kdo mají výraznou nadváhu, vysoký krevní tlak, srpkovitou anémii, onemocnění srdce a plic, aby před tím, než se rozhodnou pro výlet do hor, prošli důkladným lékařským vyšetřením. * Pokud jste silně nachlazeni nebo máte zánět průdušek či zápal plic, bude lepší, když výlet do hor odložíte, protože velká nadmořská výška společně s respirační infekcí nebo velkou fyzickou zátěží může někdy vést k nebezpečnému hromadění vody v plicích. Dokonce i lidé žijící dlouhou dobu v horách mohou mít při onemocnění dýchacích cest nedostatek kyslíku a závažné zdravotní problémy. Naproti tomu astmatici se v horách cítí lépe. Skupina ruských lékařů na Prvním kongresu horské medicíny a fyziologie například referovala o tom, že pacienty s určitými potížemi posílají do velkých nadmořských výšek.

Trvalý pobyt ve výškách

Trvalého pobytu ve velkých nadmořských výškách se však není třeba obávat. Je známo, že mnozí lidé žijící v horách, jako například na Kavkazu, dosahují mimořádně vysokého věku. A někteří lidé pobývají v extrémní nadmořské výšce dokonce celá léta. Jeden čtenář časopisu Probuďte se!, který žije v Andách, vypráví: „Třináct let jsem bydlel a pracoval v blízkosti kráteru sopky ve výšce 6 000 metrů. Rozbíjel jsem kladivem kusy síry, což byla velmi těžká práce. A večer jsme chodili hrát fotbal!“ Lidské tělo je obdařeno tak pozoruhodnou schopností přizpůsobit se novým podmínkám, že člověk žasne nad moudrostí Stvořitele. Jak se vlastně tělo vyrovnává s nedostatkem kyslíku ve velkých nadmořských výškách?

První reakcí našeho těla na velkou nadmořskou výšku je zrychlení tepu a dechu. Potom se sníží objem krevní plasmy, čímž vzroste koncentrace červených krvinek, jež přenášejí kyslík. Krátce nato se zvýší průtok krve mozkem, protože zde je jí nejvíce zapotřebí. A již za několik hodin se začne zvyšovat tvorba  červených krvinek v kostní dřeni, které jsou navíc schopny vázat více kyslíku. Úplná adaptace na pobyt ve velkých výškách sice může trvat několik měsíců, ale frekvence tepu a dechu se vrací k normálu již v průběhu několika dnů.

Problémy s auty a s vařením

Nedostatek kyslíku má vliv nejen na lidské tělo. Bude vám asi připadat, že apatické je také vaše auto. I v případě, že místní mechanik upraví složení zápalné směsi a seřídí zapalování, bude vaše vozidlo méně výkonné. A co se děje v kuchyni?

Sražený moučník, drolivý chleba, nedovařené fazole a vajíčka — to je jen několik problémů, jež mohou kuchařům komplikovat život. Proč k tomu dochází a co se s tím dá dělat?

Kulinářské katastrofy jsou častější a zjevnější při pečení. Nižší tlak vzduchu má za následek, že plyny, které kypří chleba a pečivo, se rozpínají mnohem více než na úrovni moře. Drobounké bublinky v těstě se buď zvětší, takže výsledný produkt se drolí, nebo v horším případě popraskají, takže moučník je sražený. Vyřešit tento problém však není těžké. Pokud se do těsta například dávají šlehaná vejce, pak stačí, abyste je našlehali o něco méně. Nebo když recept obsahuje kvasnice či prášek do pečiva, pak stačí menší množství. Kniha The New High Altitude Cookbook (Nová kuchařka pro velké nadmořské výšky) doporučuje snížit toto množství o 25 procent ve výšce 600 metrů a o 75 procent ve výšce 2 000 metrů.

Při přípravě chleba dávejte pozor, aby těsto nevykynulo více než na dvojnásobek svého objemu. Vzhledem k tomu, že vejce snižují drolivost pečiva, upravte recept tak, že použijete obzvláště velká vejce. Naproti tomu cukr drolivost pečiva zvyšuje, takže by se ho mělo používat co nejméně. Navíc nízký tlak vzduchu má za následek, že voda se z těsta odpařuje rychleji, takže cukr se v něm koncentruje. U většiny receptů je nutné použít více tekutin, protože řídký a suchý horský vzduch odnímá potravinám vlhkost.

Ve velké nadmořské výšce je nutné vařit déle skoro všechny pokrmy. Například v 1 500 metrech se musí vajíčko vařit o minutu déle a ve 3 000 metrech to je o tři minuty navíc. Zjistíte, že velmi cenný je tlakový hrnec. Ve velkých nadmořských výškách totiž bez něj není možné uvařit fazole ani hrášek.

Cest do hor se ale nemusíte bát. Možná budete nějakou dobu trochu supět, piškot bude vypadat jako placka a vaše auto bude reagovat jako artritická želva. Pokud ale máte poměrně dobré zdraví, bude pro vás taková cesta velmi příjemným zážitkem.

[Poznámka pod čarou]

[Nákres a obrázky na straně 12 a 13]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Některé vysoké hory a vysoko položená města

 —9 000 metrů— 

Mount Everest, Nepál a Čína

8 850 metrů

 —7 500 metrů— 

 —6 000 metrů— 

Kilimandžáro, Tanzanie

5 895 metrů

Aucanquilcha, Chile

5 346 metrů

Mont Blanc, Francie

4 807 metrů

 —4 500 metrů— 

Potosí, Bolívie

4 180 metrů

Puno, Peru

3 826 metrů

Fudži, Japonsko

3 776 metrů

La Paz, Bolívie

3 625 metrů

 —3 000 metrů— 

Tóngsá Džong, Bhútán

2 398 metrů

Mexico City, Mexiko

2 239 metrů

Mount Washington,

New Hampshire, Spojené státy

1 917 metrů

Nairobi, Keňa

1 675 metrů

Denver, Colorado, Spojené státy

1 609 metrů

 —1 500 metrů— 

 —Úroveň moře— 

[Obrázek na straně 10]

La Paz, Bolívie 3 625 metrů

[Obrázek na straně 10]

Johannesburg, Jižní Afrika 1 750 metrů