Volání po reformě

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V NĚMECKU

„Kdybych byla mladší, založila bych reformní hnutí!“ prohlásila Anna, osmdesátiletá žena z Německa. „Co byste chtěla změnit?“ zeptal se Robert. „Všechno!“ odpověděla Anna.

MNOZÍ lidé mají stejný názor. Průzkum, který byl v polovině 90. let minulého století proveden v Německu, ukázal, že dvě třetiny dotázaných považují za nezbytné, aby došlo k ‚dalekosáhlým reformám a zásadním sociálním změnám‘. Je možné, že podobná situace je i ve vaší zemi.

Když veřejnost volá po změně, politici obvykle přislíbí reformu. Frederick Hess, odborný asistent v oblasti vzdělávání a státní správy, napsal o reformě školství toto: „Reforma je většinou symbolická snaha  uklidnit nespokojenou veřejnost.“ V novinách často čteme o reformě financí, zdravotnictví, zemědělství a soudnictví. Dozvídáme se o návrzích na reformu školství, reformu vězeňského systému i reformu sociální. * Někdy dokonce čteme o tom, že někteří věřící by chtěli reformovat svou církev.

Reforma versus status quo

Co je příčinou takové touhy po změnách? Lidé se neustále snaží zlepšit svět, v němž žijí. Zkoušejí to pomocí hlasovacích lístků, peněz, zákonů nebo hrubé síly. Je to výsledek hluboko zakořeněné touhy zlepšit svůj životní úděl, zajistit lepší budoucnost pro své děti nebo uvést společnost do souladu se svými idealistickými představami o blahobytu, morálce a spravedlnosti. Dokud lidé budou usilovat o to, aby se osvobodili z okovů nevědomosti, nemocí, chudoby a hladu, bude stále zaznívat volání po reformách.

Mnozí lidé sice reformy vítají, ale jsou i takoví, kteří mají na reformátory a jejich snahy opačný názor. Dávají přednost tomu, aby společnost zůstala taková, jaká je, neboli aby byl zachován status quo. Na reformátory se dívají jako na idealisty, kteří chtějí změnit svět, ale přitom ztratili kontakt s realitou. Kniha Handbuch der deutschen Reformbewegungen 1880–1933 (Příručka německých reformních hnutí 1880–1933) poznamenává, že reformátoři jsou „snadným terčem kritiky, politických vtipů, karikatur a ironických poznámek“. Francouzský dramatik Molière jednou napsal: „Vzít si do hlavy, že svět lze předělat, to ze všech bláznovství je nejhloupější snad.“

Co si o tom myslíte vy? Mohou reformy změnit svět k lepšímu? Nebo jsou reformátoři jen romantickými snílky? Jak to dopadlo s reformami, které se uskutečnily v minulosti? Dosáhli jejich autoři výsledků, které očekávali? Těmito otázkami se budou zabývat následující články.

[Poznámka pod čarou]