Pozorujeme svět

Plastové kačenky na vlnách oceánu

Loď, která plula v lednu 1992 z Hongkongu do Spojených států, přišla kvůli silné bouři o náklad 29 000 plastových kačenek, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. První kačenky se objevily u ostrova Baranof na Aljašce v listopadu téhož roku. Další se našly dva roky po bouři „v ledových krách severně od Beringova průlivu“. Očekává se, že tyto pozoruhodně odolné hračky připlují také k pobřeží Nové Anglie v Severní Americe. Je zajímavé, že toto neštěstí pomohlo prověřit vědecké teorie o tom, že mořské proudy směřují „z Tichého oceánu přes Severní ledový oceán do Atlantiku,“ uvádí list.

 Brouci zasahují!

„V Beninu v západní Africe jsou dvěma druhům brouků připisovány zásluhy za úsporu 220 milionů eur v průběhu dvaceti let,“ uvádí časopis New Scientist. „Spolu přemohli vodní superplevel [vodní hyacint], který zabíjí ryby, překáží člunům a mění ekologii jezer.“ Zpráva dodává, že „plocha, kterou tyto navzájem propletené plovoucí rostliny na hladině zabírají, se může zdvojnásobit během necelých dvou týdnů. Listí je potom tak husté, že úplně znemožní chytání ryb a plavbu člunů.“ Tato rostlina odebírá z vody kyslík, zvyšuje její kyselost a zpomaluje tok, čímž se zvětšuje nános bahna. Plevel také poskytuje úkryt krokodýlům a to představuje nebezpečí pro lidi, kteří tam chodí nabírat vodu. Zachránci — dva druhy nosatců, kteří se živí pouze vodním hyacintem — uspěli tam, kde selhaly stroje a kde by chemikálie znečistily vodu a zabily ostatní rostliny, vysvětluje New Scientist.

Ženy v domácnosti a hazardní hraní

V Británii „vzrůstá počet žen v domácnosti, které jsou závislé na internetových stránkách hazardních her a každý den stráví hodiny tím, že se dostávají až do několikatisícového dluhu,“ uvádí londýnský list Sunday Telegraph. Ženám, které by váhaly vstoupit do herny, hazardní hraní přes internet už takový strach nenahání. Hazardní hraní se navíc může stát součástí jejich každodenních činností v domácnosti. Mnoho žen propadá závislosti. Ale kvůli tomu, jak se společnost obvykle dívá na hazardní hraní u žen, samy často nepřiznají, že mají problém. Podle uvedeného listu profesor Mark Griffiths z Nottinghamské univerzity řekl, že hazardní hraní přes internet odráží „obrovskou kulturní změnu, která přenáší hazardní hraní z kasina do domovů a na pracoviště“. Poznamenal také: „Pokud jste problémovým hráčem, ... existuje naděje, že vám nebude dovoleno chodit do kasina nebo do heren. Ale při hraní přes internet vás nikdo hlídat nebude.“

Přibývá mladých bezdomovců

„Počet dospívajících, kteří v Madridu žijí na ulici, se zvyšuje,“ uvádí anglické vydání španělského deníku El País. Podle jedné univerzitní studie „asi 1 250 z 5 000 bezdomovců v Madridu bylo mladší dvaceti let, když se ocitli na ulici“. Průzkum odhalil, že „převážná většina těchto mladých pochází z rozvrácených rodin a jejich život je poznamenán nějakým traumatem“. Ve skutečnosti „rodiče dvou třetin těchto mladých jsou alkoholici nebo drogově závislí, a přibližně stejný počet mladých byl doma někým zneužíván“. Manuel Muñoz, který zprávu publikoval, řekl, že „tradiční rodinná pouta typická pro středomořskou kulturu začínají slábnout“.

Výskytů kapavky v Kanadě přibývá

„Po dvaceti letech, kdy byla kapavka na ústupu, se za posledních pět let její výskyt zvýšil o 40 procent,“ píše se v kanadském listu Vancouver Sun. Kapavka je pohlavně přenášená nemoc, která může mít za následek neplodnost a „může se krví dostat do kloubů, kde vznikne zánět a otok neboli ‚gonokoková artritida‘“. Navíc, bakterie, která kapavku způsobuje, se stává rezistentní „na jakoukoli léčbu“, uvádí list Sun. Obavy vyvolává také skutečnost, že „zvýšení výskytu kapavky by mohlo vést k rozšíření HIV. S nákazou jakékoli pohlavně přenášené nemoci totiž stoupá nebezpečí získání, a tím i rozšíření viru, který vede k AIDS.“ Lékaři připisují rozšíření kapavky tomu, že se zmenšil strach z viru HIV. „Lidé nepřemýšlejí nad tím, s kým mají pohlavní styk, ani jak často střídají partnery,“ říká dr. David Fisman, odborník v oblasti pohlavně přenášených nemocí.

Kde vzít prarodiče?

„Více než 1 000 matek a otců, kteří vychovávají sami své děti ve věku do deseti let, si pro své potomky může vybrat prarodiče,“ napsaly německé noviny Nassauische Neue Presse. „Moji praví prarodiče žijí daleko od Berlína,“ říká sedmiletá Melanie. „Ale babička Klara bydlí hned za rohem. Vyzvedává mě ze školy, chodíme spolu do zoo, na hřiště i na koupaliště. Taky vaří a jí se mnou a s maminkou u nás doma.“ Babička Klara byla poslána společností, jež rodičům, kteří jsou na výchovu dětí sami, zajišťuje prarodiče, a to za 2,5 až 4 eura na hodinu. „Tento projekt vhodně řeší situaci neúplných rodin, které mají omezené finanční prostředky,“ říká zpráva.

Pláž pro tlouštíky

V Mexiku jeden hotel vyhradil část pláže pro ty hosty, kteří by se necítili dobře na pláži přeplněné štíhlými lidmi, uvádí zpráva v novinách El Economista. Přímořský hotel v Cancúnu přijal slogan „Při těle a šťastný“. Hotel si dal za cíl „upoutat pozornost těch, kdo mají strach kvůli své nadváze objevit se na pláži v plavkách“. Zdejší zaměstnanci, ke kterým patří lidé s různou váhou, dostávají školení, aby silnější rekreanty nijak nediskriminovali, říká zpráva, „protože ti už jsou dost diskriminováni v každodenním životě“.

Středozemní moře se ohřívá

„Deset let jsme zaznamenávali ... ohřívání Středozemního moře,“ říká Maurizio Wurtz, mořský biolog na univerzitě v Janově v Itálii. Zpráva uveřejněná v italských novinách La Repubblica uvádí, že teplejší voda přitahuje nové mořské rostliny a zvířata. „Četné druhy,“ říká Maurizio Wurtz, „se stěhují z afrického pobřeží na sever Středozemního moře.“ Mezi „přistěhovalce“ patří ploskozubec pocházející z tropických vod, sapín z tropických oblastí Atlantského oceánu, ostenec, který obvykle žije v Indickém a Tichém oceánu, a jedna řasa, jež se do Středozemního moře dostala Suezským průplavem.