Mladí lidé se ptají . . .

Proč se mnou přítel jedná tak nelaskavě?

„[Přítel] mě často obviňuje z věcí, které jsou úplně nesmyslné. Ale já jsem na něm citově závislá.“ Kathrin *

„Navenek nebyly vidět [žádné rány], ale uvnitř to strašně bolelo.“ Andrea, kterou přítel uhodil

JDE o naprosto běžnou situaci: Mladá žena naváže známost s mladým mužem. Zdá se, že má šarm a je zdvořilý. Ale potom se začne pomalu měnit. Slova náklonnosti nahradí kousavé sarkastické poznámky a snižující kritika. Dívka nejprve takové poznámky přehlíží a pokládá je pouze za netaktní, ale něžné škádlení. Situace je však čím dál tím vážnější. Slovní útoky, výbuchy hněvu a obviňování ze strany mladíka se stále opakují. Z nějakého důvodu se mladá žena cítí za jeho jednání zodpovědná, a tak v tichosti trpí a doufá, že se to zlepší. Ale vše zůstává při starém. Její přítel na ni teď začíná křičet. Jindy, když se zase rozčílí, do ní strčí. A ona se bojí, že ji příště uhodí. *

Romantický vztah mezi mužem a ženou, který se vyznačuje fyzickým nebo slovním týráním, se projevuje neustálou kritikou, zraňující mluvou a hněvem. Jsi v takové situaci? (Viz rámeček „Některé varovné signály“.) Pokud tomu tak je, možná propadáš zoufalství, jsi v rozpacích a vůbec nevíš, co dělat.

Situace, které se podobají této, nejsou tak neobvyklé, jak si možná myslíš. Výzkumní pracovníci odhadují, že každý pátý člověk zažil během známosti nějakou formu násilí. Pokud bychom také slovní týrání považovali za formu násilí, pak by mu byli vystaveni čtyři lidé z pěti. V rozporu s obecně rozšířenými názory však oběťmi nejsou pouze ženy. Podle britské studie zabývající se násilím během známosti „skoro stejné procento mužů i žen“ uvedlo, že měli partnera, který je týral. *

 Proč během známosti k takovému jednání dochází? Co bys měla dělat, pokud jsi v takové situaci?

Přijmi Boží názor

Nejprve musíš přesně rozpoznat, jak vážná je tato situace v Božích očích. Je pravda, že nedokonalí lidé určitě někdy řeknou nebo udělají něco, co ostatní zraní. (Jakub 3:2) Dokonce i mezi lidmi, kteří se milují a důvěřují si, občas dojde k neshodám. Například apoštol Pavel a Barnabáš byli zralými křesťany. A přece mezi nimi při jedné příležitosti došlo k „ostrému výbuchu hněvu“. (Skutky 15:39) Pokud tedy s někým chodíš, může se stát, že čas od času mezi vámi nějaké napětí vznikne.

Navíc by bylo nerealistické, kdybys očekávala, že tvůj přítel nikdy neřekne nic kritického. Vždyť uvažujete o tom, že se vezmete. Pokud mu tedy vadí nějaká tvá vlastnost nebo zvyk, nebylo by od něho laskavé, kdyby o tom s tebou mluvil? Samozřejmě tě může bolet, když ti něco vytkne. (Hebrejcům 12:11) Jestliže je ale taková výtka podnícena láskou a je s láskou pronesena, pak bys to neměla považovat za slovní týrání. (Přísloví 27:6)

Když však na tebe někdo začne křičet, nadávat ti nebo tě bít, je to úplně něco jiného. Bible odsuzuje „zlobu, hněv, špatnost, utrhačnou řeč“. (Kolosanům 3:8) Jehova je pobouřen, když někdo používá svou „moc“ k tomu, aby druhé ponižoval, zastrašoval nebo utlačoval. (Kazatel 4:1; 8:9) Boží slovo od manželů vyžaduje, aby ‚milovali své manželky jako svá vlastní těla, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová‘. (Efezanům 5:28, 29) Když muž týrá ženu, kterou si chce vzít, a mluví s ní utrhačně, ukazuje to, že by nebyl vhodným manželem. Také vyvolává nelibost samotného Jehovy Boha!

Není to tvoje vina!

Útočníci však často své oběti obviňují. Možná si proto myslíš, že je to tvoje vina, když se tvůj přítel rozzlobí. Avšak jeho hněv má s tebou společného jen velmi málo, nebo vůbec nic. Muži, kteří se dopouštějí týrání, mnohdy vyrostli v domácnostech, kde násilí a utrhačná řeč byly běžné. * Také kultura v některých zemích vede mladé muže k tomu, aby byli dominantní. Jindy mohou vrstevníci na mladého muže vyvíjet nátlak, aby se choval chlapsky. A pokud mu chybí sebedůvěra, bude se možná cítit ohrožen čímkoli, co snad řekneš nebo uděláš.

Ať už je situace jakákoli, nejsi zodpovědná za výbuchy hněvu někoho jiného. Utrhačná řeč a násilí nejsou nikdy omluvitelné.

Změň způsob svého uvažování

I tak možná budeš muset pozměnit svůj pohled. Jak to? Pokud dívka vyrůstala v prostředí, kde bylo násilí a zraňující mluva běžné, může jí hrubé chování připadat normální. Místo aby v ní toto nekřesťanské jednání vyvolávalo odpor, může ho tolerovat — nebo se jí dokonce může zdát atraktivní. Některé oběti týrání ve skutečnosti přiznávají, že se nudí s muži, kteří se chovají příliš slušně. Jiné mladé ženy si zase naivně myslí, že svého přítele mohou změnit.

 Pokud něco z toho platí o tobě, potřebuješ se v tomto ohledu ‚přeměnit předěláním své mysli‘. (Římanům 12:2) Modlitbou, studiem a rozjímáním bys měla do srdce přijmout Jehovův pohled na hrubé chování a uvědomit si, že je odporné. Musíš pochopit, že si nezasloužíš, aby tě někdo týral. A když budeš pěstovat skromnost — vědomí svých vlastních omezení —, pomůže ti to uznat, že svého zlostného přítele zkrátka nedokážeš změnit. Je to jeho odpovědnost, aby se změnil. (Galaťanům 6:5)

Mladé ženy v některých případech snášejí týrání proto, že mají nízkou sebeúctu. Kathrin, zmíněná v úvodu, říká: „Nedokážu si představit život bez něho a také si nedokážu představit, že bych mohla mít někoho lepšího.“ Podobně mluví o svém příteli mladá žena, která se jmenuje Helga: „Bije mě, ale je to pořád lepší, než kdyby si mě vůbec nevšímal.“

Jsou takové názory dobrým základem pro úspěšný vztah? A můžeš někoho opravdu milovat, když nemiluješ ani sama sebe? (Matouš 19:19) Pracuj na tom, abys získala zdravou sebeúctu. * V tom ti ale nepomůže, když budeš snášet špatné zacházení. Mladá žena Irena z vlastní zkušenosti ví, že týrání „tě může okrást o všechnu sebeúctu“.

Přiznej si skutečnost

Pro někoho může být těžké přiznat si, že jeho vztah je nezdravý — zvláště, když se už vytvořily silné romantické city. Ale nezavírej oči před pravdou. Biblické přísloví uvádí: „Chytrý je ten, kdo uviděl neštěstí a pak se jde skrýt, kdežto nezkušení šli dál a musí trpět trest.“ (Přísloví 22:3) Mladá žena Hanna říká: „Když se do někoho zamiluješ, jsi vůči jeho chybám slepá, a tak vidíš jen jeho kladné vlastnosti.“ Avšak když tě týrá, je nezbytné uvědomit si, jaký skutečně je. A pokud tě tvůj přítel ponižuje nebo zastrašuje, je to opravdu špatné. Nesnaž se potlačovat své pocity, neomlouvej ho a ani neobviňuj sama sebe. Zkušenosti ukazují, že pokud se hrubému jednání nezabrání, bude se pouze stupňovat. A mohlo by být vážně ohroženo tvoje zdraví a bezpečí.

V první řadě by samozřejmě bylo nejlepší nezaplést se s nikým, kdo se nedokáže ovládat. (Přísloví 22:24) Pokud tedy s tebou chce chodit někdo, koho dobře neznáš, bude moudré, když si o něm něco zjistíš. Co kdybyste se zpočátku scházeli ve skupině několika lidí? Tak bys ho mohla poznat, aniž by u tebe rychle vznikly romantické city. Polož si důležité otázky, například: Jaké má přátele? Jakou hudbu poslouchá? Jaký sport, filmy, představení a počítačové hry má rád? Lze z jeho rozhovorů poznat, že má zájem o duchovní věci? Můžeš se zeptat lidí, kteří ho znají, třeba starších ze sboru, kam chodí. Potom uvidíš, zda o něm druzí podávají „dobrou zprávu“, protože jedná zrale a podle Božích zásad. (Skutky 16:2)

Co ale můžeš dělat, pokud máš partnera, který tě týrá? Tuto otázku bude rozebírat některý z příštích článků.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 21]

Některé varovné signály

▪ Často pronáší ponižující poznámky o tobě, tvé rodině nebo přátelích, a to když jste sami nebo i v přítomnosti druhých

▪ Obvykle si nevšímá tvých přání ani pocitů

▪ Snaží se ovládat každou stránku tvého života. Vždy chce vědět, kde jsi, a dělá za tebe všechna rozhodnutí

▪ Křičí na tebe, strká do tebe nebo ti vyhrožuje

▪ Nutí tě, abys mu náklonnost vyjadřovala nevhodným způsobem

▪ Ať uděláš cokoli, téměř vždy se obáváš, zda ho to nerozzlobí

[Obrázek na straně 20]

Stálá kritika nebo urážky mohou naznačovat, že tvůj vztah je nezdravý