Nairobi — „Místo chladných vod“

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KENI

„Nehostinný, bažinatý, naprosto liduprázdný kus země bičovaný větrem, domov tisíců divokých zvířat každého druhu. Jediným dokladem toho, že tudy občas procházeli lidé, byla stará karavanní stezka vedoucí podél bahnité planiny.“ THE GENESIS OF KENYA COLONY

TATO slova popisují, jak vypadalo Nairobi před pouhým stoletím, kdy zde žili lvi, nosorožci, levharti, žirafy, jedovatí hadi a nesčetné množství dalších zvířat. Odvážní Masajové sem přiváděli svá milovaná stáda, aby je napojili u místní řeky, jež byla pro kočovné kmeny nesmírně důležitá. Byli to ostatně právě Masajové, kdo tuto řeku pojmenoval Uaso Nairobi, což znamená „Chladná voda“, a celou tuto oblast nazvali Enkarre Nairobi neboli „Místo chladných vod“. Pokřtili tak území, které později zcela změnilo historii Keni.

 Důležitým mezníkem v dějinách Nairobi byla stavba keňské železnice známé jako „bláznivý expres“. * Do poloviny roku 1899 bylo položeno už 530 kilometrů kolejí, které vedly z přístavního města Mombasy do Nairobi. Během stavby dělníci zaplatili krvavou daň za setkání s proslulými „lidožrouty od řeky Tsavo“, což byli dva lvi, kteří usmrtili několik desítek pracovníků. Dělníci se navíc museli probojovávat náročným terénem Velké příkopové propadliny. Vzhledem k tomu, že železnice měla vést dále do vnitrozemí, Mombasa už nebyla tím nejvhodnějším místem pro hlavní sklad stavebního materiálu. A přestože Nairobi v té době vypadalo velmi nehostinně, bylo rozhodnuto, že hlavní sklad se přesune právě sem a že zde budou ubytováni i dělníci. Toto rozhodnutí bylo prvním krokem k tomu, aby se Nairobi později stalo hlavním městem Keni.

Na začátku 20. století bylo Nairobi vybráno jako administrativní centrum nově vzniklého Britského východoafrického protektorátu, jak byla Keňa tehdy známa. Kdyby rozvoji Nairobi předcházela trocha plánování, vůbec by to neškodilo. Místo toho začaly kolem nádraží naprosto neuspořádaně vyrůstat chatrče vyrobené ze dřeva, vlnitého plechu a dalších dostupných materiálů. Nairobi tak vypadalo spíš jako chudinská čtvrť než jako budoucí velkoměsto mezinárodního významu. Na tuto eventualitu se při stavebních pracích na začátku 20. století zjevně příliš nemyslelo. Neustálou hrozbou navíc byla divoká zvířata, která se v okolí potulovala.

Své oběti si mezi místními usedlíky začaly vybírat i nemoce. První zkouškou ohněm byla pro odpovědné činitele epidemie moru. Jak tuto situaci vyřešili? Zasažené části města byly spáleny, aby se šíření nákazy zastavilo. V následujících padesáti letech se Nairobi ze své neutěšené minulosti postupně vzpamatovalo a nakonec se stalo obchodním a společenským centrem východní Afriky.

Novodobý vývoj města

Nairobi leží v nadmořské výšce 1 680 metrů, takže nabízí působivý pohled na okolní krajinu. Když je jasno, může odsud člověk snadno zahlédnout dva významné orientační body. Na severu se tyčí Mount Kenya, která je se svými 5 199 metry nejvyšší horou v Keni a druhou nejvyšší horou v Africe. Naopak na jihu, na hranicích Keni a Tanzanie, leží Kilimandžáro, nejvyšší africká hora, která měří 5 895 metrů. Skutečnost, že na vrcholu Kilimandžára ležícího blízko rovníku je vrstva věčného sněhu a ledu, před 150 lety naprosto fascinovala evropské geografy a badatele.

V průběhu uplynulých 50 let získalo Nairobi zcela novou tvář. Je to patrné zvláště při pohledu na jeho měnící se panorama. Když se sklo a ocel, z nichž jsou postaveny novodobé impozantní mrakodrapy, třpytí v záři zapadajícího tropického slunce, je to nezapomenutelný  pohled. Při návštěvě hlavní obchodní čtvrti turista možná ani nebude chtít věřit, že před pouhým stoletím bylo toto území životu nebezpečným místem, kde na svou kořist číhala divoká zvířata.

To se ale postupně změnilo. Začaly se zde pěstovat exotické rostliny, jako je popínavá bougainvillea, strom jacaranda s nádhernými květy, rychle rostoucí blahovičník a akácie. Dřívější prašné cesty se změnily v široké ulice vroubené alejemi, které v horkých dnech chodcům poskytují příjemný stín. V botanické zahradě nedaleko centra se nachází minimálně 270 druhů stromů. Možná právě proto jistý spisovatel napsal, že Nairobi „vypadá, jako by bylo postaveno uprostřed lesa“. Bujná vegetace mimo jiné přispívá k tomu, že v Nairobi panují příjemné teploty — ve dne je tu teplo a v noci chladno.

Pestrá směsice kultur

Nairobi je jako magnet — přitahuje k sobě spoustu lidí z různých zemí. V současnosti zde žije přes dva miliony obyvatel. K velkému nárůstu došlo zvláště po dokončení železnice. Mnozí Indové, kteří se na stavbě železnice podíleli, tu zůstali, začali podnikat a jejich obchodní aktivity se postupně rozšířily po celé Keni. Další podnikatelé přijeli z Austrálie, Kanady a některých afrických zemí.

Nairobi se vyznačuje nepřeberným množstvím různých kultur. Na ulici můžete potkat Indku ve splývavém sárí, která jde nakupovat do supermarketu, pákistánského inženýra spěchajícího na stavbu, stevarda z Nizozemska, který se ubytovává v jednom z místních hotelů, nebo japonského podnikatele chvátajícího na důležitou obchodní schůzku, kterou si sjednal pravděpodobně na prosperující nairobské burze. Místní obyvatele můžete vidět, jak čekají na autobusové zastávce nebo jak prodávají ve stáncích, na tržištích či v klasických obchodech. Další pracují v kanceláři nebo v jednom z mnoha průmyslových odvětví.

Paradoxní je, že jen o málokterém Keňanovi, který žije v Nairobi, byste mohli říci, že je to skutečný „Nairoban“. Mnozí z nich dříve bydleli v jiných částech země, ale přišli „za lepším“. Všeobecně  vzato jsou zdejší obyvatelé přátelští a pohostinní. Možná právě díky tomu se Nairobi stalo střediskem mnoha místních i mezinárodních organizací. Mimo jiné se zde nachází světové ústředí Programu OSN pro životní prostředí.

Lákadla pro turisty

Keňa je zemí s velmi početnou a rozmanitou zvířenou. Je zde řada národních parků a rezervací, které každý rok přilákají tisíce návštěvníků. Výlety do těchto rezervací jsou často organizovány právě z Nairobi. Nairobi je však pro turisty atraktivní i samo o sobě. Jen málokteré město se může pochlubit tím, že se v jeho bezprostředním okolí potulují divoká zvířata. Oblíbenou turistickou atrakcí je Národní park Nairobi, který leží necelých 10 kilometrů od centra města. * Člověk se zde může s „původními obyvateli“ tohoto území setkat doslova tváří v tvář. Říši lidí a říši zvířat odděluje jen několik natažených drátů. V září roku 2002 byl v obývacím pokoji jednoho domu v Nairobi chycen dospělý levhartí samec, který se tam zatoulal z nedalekého lesa.

Jen pár minut chůze od centra města je Nairobské muzeum. Každý den sem přicházejí stovky návštěvníků, kteří se chtějí seznámit s bohatou historií této země. Součástí muzea je také pavilon, kde žije mnoho druhů plazů. Návštěvníci zde mohou vidět například krokodýla, který se však jejich zvědavými pohledy nikterak nenechává vyvést z míry. Totéž se dá říct i o želvě, jejíž pohodové tempo svědčí o tom, že je naprosto nedotčena dnešní hektickou dobou. Většinu místního osazenstva však samozřejmě tvoří hadi, jako například kobry, krajty a zmije. Pokud tedy narazíte na nápis „Pozor, jedovatí hadi!“, v žádném případě ho neberte na lehkou váhu.

Voda v různých podobách

Řeka, které Nairobi vděčí za své jméno, je znečišťována průmyslovým i domovním odpadem. Je to problém, s nímž se potýká mnoho rostoucích měst. Obyvatelé Nairobi však mají užitek ještě z jiné „vody“ — z vody, která pochází z vyššího zdroje. Je to životodárné biblické poselství, které lidem přinášejí svědkové Jehovovi. (Jan 4:14)

V roce 1931, dlouho předtím než Nairobi nabylo současného významu, přijeli do Keni dva bratři z Jižní Afriky. Jmenovali se Gray a Frank Smithovi a jejich cílem bylo mluvit s místními obyvateli o biblické pravdě. Z Mombasy se vydali na cestu podél železniční trati. Museli přitom čelit řadě nebezpečí, někdy dokonce spali v těsném sousedství divokých zvířat. V Nairobi se jim podařilo rozšířit 600 brožur a další biblické publikace. Dnes je v Nairobi přibližně 5 000 svědků, kteří tvoří 61 sborů. Díky sborovým shromážděním a krajským, oblastním a mezinárodním sjezdům jsou dnes obyvatelé Nairobi s činností svědků Jehovových dobře obeznámeni. Mnozí z nich biblické poselství o naději přijali s vděčností.

Lepší budoucnost

„Častým problémem průmyslových měst je nedostatek vhodných míst k bydlení... Továrny znečišťují vzduch i zdroje vody,“ uvádí Encyclopædia Britannica. Nairobi v tomto ohledu není výjimkou. A protože se sem každý den stěhují další a další lidé z venkova, může se tento problém stát ještě závažnějším. Následkem toho by Nairobi mohlo snadno ztratit své kouzlo.

Blíží se však doba, kdy se pod vládou Božího Království budou všichni lidé těšit ze skutečného života — života, který už nebude narušován problémy dnešních měst. (2. Petra 3:13)

[Poznámky pod čarou]

[Mapa na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Nairobi

[Obrázek na straně 18]

Kilimandžáro

[Obrázek na straně 18]

Mount Kenya

[Podpisek]

Duncan Willetts, Camerapix

[Obrázek na straně 18]

Tržiště

[Obrázek na straně 19]

Frank a Gray Smithovi v roce 1931

[Podpisek obrázku na straně 17]

© Crispin Hughes/Panos Pictures