Corcovado — Skrytý klenot Kostariky

Od našeho dopisovatele v Kostarice

„SKRYTÝ klenot.“ Těmito slovy by se dal popsat Národní park Corcovado, který leží na poloostrově Osa v jižní části tichomořského pobřeží středoamerické Kostariky. Je to sice odlehlé, ale úžasné místo, které stojí za to navštívit. Téměř neporušený tropický prales vyniká nepopsatelnou krásou. Je domovem nepřeberného množství různých druhů stromů, hmyzu, plazů a savců.

Národní park Corcovado je skutečně skrytým klenotem, protože je součástí jednoho z nejrozlehlejších středoamerických tropických pralesů. V parku nejsou žádné restaurace, hotely ani obchody se suvenýry. Jedinou známkou přítomnosti člověka jsou stanice pro strážce parku a dlouhé turistické stezky, o nichž jedna příručka říká, že tvoří tu nejlepší síť turistických stezek, jakou je možné v takových parcích najít.

Z pralesa se stává chráněný park

O tom, že by se z této části deštného pralesa stal národní park, se začalo vážně uvažovat počátkem sedmdesátých let 20. století. Bylo zřejmé, že taková změna rozhodně nebude jednoduchá. K uskutečnění tohoto záměru by bylo potřeba značného úsilí mnoha lidí a také dostatek finančních prostředků. V polovině 70. let se objevily zprávy, že se do této oblasti začali stěhovat osadníci. Pro velký počet lovců byl prales zdrojem zvěře, a navíc jedna dřevařská společnost, která vlastnila značnou část místního pralesa, se chystala začít zde ve velkém těžit dřevo.

Biologové a jiní vědci z celého světa, kteří si uvědomovali hodnotu tohoto pralesa, však vynaložili úsilí na to, aby byl zachován. A tak 31. října 1975 vláda Kostariky oznámila založení Národního parku Corcovado. Od té doby už tento prales není ohrožován ani těžbou dřeva, ani lovem zvěře.

Co lze v Corcovadu vidět?

Národní park má rozlohu 54 000 hektarů a je v něm velká rozmanitost rostlinných i živočišných druhů. Na tomto území je osm ekosystémů a roste zde více než 500 druhů stromů. Největším stromem, který v parku můžete vidět, je vlnovec pětimužný neboli kapok. Kmen má průměr tři metry a strom je vysoký přes 70 metrů.

Těší vás pozorovat ptáky? V Corcovadu jich žije téměř 400 druhů, takže byste se tu rozhodně nenudili. V rámci Kostariky je zde největší kolonie papoušků ara arakanga. Když papoušci letí a jejich krásně zbarvené peří je ozářeno tropickým sluncem, vypadají jako barevné šmouhy na obloze.

Možná byste se ale raději podívali na něco, co se drží více při zemi. Žádný problém. V Corcovadu žije 116 druhů obojživelníků a plazů, včetně křovináře sametového. Tohoto jedovatého hada si však neprohlížejte moc zblízka, protože má pověst velmi agresivního tvora. Mezi obojživelníky například najdete žábu, která je průsvitná. Když ji dáte na sklo,  můžete se zespodu dívat, jak jí v těle pracují vnitřnosti.

V Corcovadu můžete věnovat čas i tomu, že pozorujete savce. Žije jich tu asi 140 druhů. Jsou mezi nimi jaguáři, oceloti, čtyři druhy opic, tři druhy mravenečníků, dva druhy lenochodů a dva druhy pásovců. Park je také domovem asi 10 000 druhů hmyzu.

Shirley Ramirez Carvajalová, bioložka a koordinátorka programu pro správu přírody v Corcovadu, řekla našim redaktorům, že v rámci jednoho projektu se jaguárům i jiným zvířatům v parku připevňují obojky s vysílačkou. Díky tomu budou mít vědci možnost lépe studovat stravovací návyky těchto zvířat a také rozsah jejich teritoria. Tyto informace pak správa parku využije při rozhodování o tom, zda je potřeba hranice parku rozšířit, aby zvířata měla dostatek potravy. Rozšíření parku by také ochránilo zvířata před genetickými poruchami způsobenými příbuzenským křížením.

 Kromě krásné přírody je v Corcovadu k vidění ještě mnoho dalších zajímavostí. Můžete zde navštívit jeskyni Salsipuedes, kde byla kdysi uložena část pokladu anglického mořeplavce sira Francise Drakea. Jen několik kilometrů na sever od Corcovada je Drakeova zátoka, kde se v roce 1579 tento cestovatel údajně zastavil při své plavbě kolem světa.

Tento „klenot“ byl několikrát ohrožen zlatou horečkou. Poprvé se to stalo v třicátých letech 20. století, kdy zde byly nalezeny zlaté valouny, které vážily až jeden kilogram. Další vlna hledačů zlata přišla v 60. letech a potom ještě jednou, několik let po založení parku. Tehdy se do Corcovada přesunulo několik set zlatokopů. Vláda je však v roce 1986 nakonec z parku vykázala.

Stejně jako jiná místa na světě, i Corcovado má své problémy. Gerardo A. Chaves, zástupce administrátora parku, našim redaktorům řekl, že kromě neustálých potíží s nedostatkem peněz a dalších prostředků má na Corcovado negativní vliv i odlesňování, které probíhá za hranicemi parku, a také pytláctví. Pokud má Národní park nadále vzkvétat, bude jistě zapotřebí každému z těchto problémů věnovat náležitou pozornost, a to co nejdříve.

Národní park Corcovado bezpochyby patří k nejméně dotčeným místům na světě. Stejně jako doslovný klenot vyniká svou krásou, i tento klenot Kostariky určitě potěší tisíce návštěvníků, kteří si váží krásné přírody na naší planetě. Pro křesťany je park připomínkou toho, jak krásná bude celá země, až ji Bůh přemění v ráj. (Lukáš 23:43)

[Mapa na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Národní park Corcovado

[Obrázek na straně 15]

Deštný prales

[Podpisek]

Steve Pace

[Obrázky na straně 15]

Bílé a červené houby

[Podpisek]

©kevinschafer.com

 [Obrázek na straně 16 a 17]

Deštný prales dosahuje až k pláži

[Obrázek na straně 16 a 17]

Pralesnička drobná

[Obrázek na straně 16 a 17]

Turista u vodopádu

[Obrázek na straně 17]

Kotulové rudohřbetí

[Obrázek na straně 17]

Ocelot

[Obrázek na straně 17]

Momot černolící

[Obrázek na straně 17]

Lenochod hnědokrký

[Obrázek na straně 17]

Ara arakanga

[Podpisky k obrázku na straně 17]

Pláž: Barbara Magnuson/Larry Kimball; žába: © Michael and Patricia Fogden; vodopád: ©kevinschafer.com; ostatní fotografie: Steve Pace