Nemocným pomáhá smysl pro humor

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠPANĚLSKU

CONCHI je usměvavá žena středního věku, která již sedm let bojuje s rakovinou. Od doby, kdy u ní byl zjištěn nádor prsu, prodělala sedm různých operací, které měly zhoubné bujení zastavit. Jak to Conchi zvládá?

Vypráví: „Když mi lékaři řeknou špatnou zprávu a já mám intenzivní potřebu brečet, dám pláči volný průchod, aby se mi ulevilo. Potom se snažím vrátit k běžným denním činnostem a dělat to, co mě baví — například se učím čínštinu, chodím na křesťanské sjezdy nebo jedu někam s rodinou a přáteli. Vždy si připomínám Ježíšova slova: ‚Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?‘ (Matouš 6:27)

Také se snažím udržet si smysl pro humor,“ dodává Conchi. „Žertuji s lékaři, dívám se na veselé filmy, a především se snažím o pravidelný kontakt s přáteli a příbuznými. Když má člověk přátele, se kterými se může smát, je to ohromná posila. Jednou, to bylo těsně před operací, mi přátelé a příbuzní vyprávěli nějakou legrační příhodu, která se stala večer předtím. Tolik jsem se nasmála, že na operační sál jsem pak přišla úplně uvolněná.“

Conchi není sama, kdo zjistil, že smysl pro humor a pozitivní postoj mohou člověku pomoci, když se potýká se zdravotními problémy. I moderní medicína uznává, že v boji proti bolesti a nemoci hraje humor důležitou roli.

Užitečný pro tělo i mysl

Takový přístup není ničím novým. Už před třemi tisíci lety král Šalomoun napsal: „Radostné srdce hojí rány.“ (Přísloví 17:22, Ekumenický překlad) Lope de Vega, španělský dramatik ze 17. století, uvedl: „Domnívám se, že kdybychom dokázali humor využít, žili bychom zdravěji.“ V dnešním světě plném stresu se zdá, že lidé humorem spíše šetří, než aby ho rozdávali. Zjevně totiž žijeme v době rozkvětu technologie, ale úpadku humoru. Kniha El arte de la risa (Umění smát se) uvádí, že v dnešní společnosti místo Homo sapiens [člověka]  zřejmě máme Homo digitalis.“ Někdy to vypadá tak, že řeč těla ve formě smíchu, gest a úsměvů byla vytlačena digitálními bity a počítačovými monitory.

Smysl pro humor pomáhá pacientům nastavit se na pozitivnější myšlenky, pocity a jednání. Doktor Jaime Sanz-Ortiz, odborník v onkologii a paliativní medicíně, nedávno v jednom článku napsal, že humor „usnadňuje komunikaci, posiluje imunitu, zmírňuje bolest, zmenšuje úzkost, uvolňuje emocionální a svalové napětí a také podporuje kreativitu a naději“.

Smysl pro humor je neocenitelný

Čím to je, že smysl pro humor má výrazně léčebné účinky? Je to tím, že i nepříznivé situace nám pomáhá zvládat pozitivním způsobem. „Jestliže se humor a smích stanou součástí našeho každodenního života, udržíme si svou míru energie, zmírníme únavu a zbavíme se sebelítosti,“ tvrdí doktor Sanz-Ortiz.

Je přirozené, že to, čemu se zasmějeme, závisí na jednotlivci a na kultuře. „Tak, jako je krása v očích hledícího, je i humor závislý na způsobu uvažování pozorovatele,“ vysvětluje dr. Sanz-Ortiz. Avšak nezávisle na tom, jaký máme původ nebo vzdělání, humor je často účinnou formou komunikace a dobrým způsobem, jak se odreagovat, a tak se zbavit nahromaděné úzkosti, napětí nebo nejistoty. Jestliže tedy smysl pro humor může být tak prospěšný, měli bychom jej rozvíjet.

Prvním krokem, který v tomto směru můžeme udělat, je to, že se již nebudeme zaměřovat na své problémy a na nemoc, ale budeme se snažit vnímat každý příjemný okamžik, který ten den přinese. Navíc bychom se měli snažit uvažovat racionálně a nepřipouštět si zkreslené či absurdní představy, jež vedou k tomu, že se nám problémy zdají daleko větší. Smysl pro humor můžeme rozvíjet také tím, že se naučíme dívat se na věci jinýma očima. Není nutné se vždy smát, ale dokážeme-li na své situaci vnímat i zábavnou stránku, pomůže nám to lépe se s ní vyrovnat. „Díky humoru na chvíli zapomeneme na své obavy a budeme vidět problém jinak . . ., umožní nám, abychom se s problémy úspěšně vyrovnali, protože najdeme nové řešení,“ tvrdí dr. Sanz-Ortiz.

Smysl pro humor samozřejmě není lékem na každou životní krizi, která nás potká, ale přesto nám často pomůže, abychom se s problémy dokázali vyrovnat pozitivnějším, vyrovnanějším způsobem. Conchi připouští, že „být nemocný není žádná legrace, ale člověk se musí snažit udržet si smysl pro humor. Představuji si svůj život jako zelinářskou zahradu, kde rostou různé druhy zeleniny, a jednou z nich je žel i moje nemoc. A tak se snažím, aby se příliš nerozrostla a nezadusila všechno ostatní. Nemohu pochopitelně říct, že jsem nad rakovinou již zvítězila, ale dokážu se těšit ze života, a to je velmi důležité.“

[Obrázek na straně 27]

Oporou pro Conchi je manžel Felix a její mladší sestra Pili