Mladí vydávají mocné svědectví

Mnozí mladí svědkové Jehovovi směle mluví o své víře ve škole i v křesťanské službě a mají velký úspěch. Podívejme se na následující příklady. *

„Když jsem byla ve třetí třídě,“ vypráví Kristina, „paní učitelka dala každému z nás zápisník, kam jsme si měli zaznamenávat, co jsme každý den dělali. Řekla, že si to pak přečte a něco nám k tomu napíše. Rozhodla jsem se tam uvést, že budu mít úkol v teokratické škole. Zdálo se, že to učitelku zaujalo, a tak jsem ji pozvala, aby si přišla tento úkol poslechnout do sálu Království. Přišla nejen ona, ale i učitelka, kterou jsem měla v první třídě. Ve škole mi pak před celou třídou řekla, že se jí to velmi líbilo. Byla jsem moc ráda. Tím to ale neskončilo. Asi za rok jsem měla tuto zkušenost vyprávět na krajském sjezdu svědků Jehovových a také tam naše učitelka přišla. Později jsme ji s jednou sestrou, která je průkopnice, navštívily a nabídly jí knihu Poznání, které vede k věčnému životu. Učitelka pak dokonce přišla i na náš oblastní sjezd.“

Šestiletá Sydnee směle vyprávěla svým spolužákům o biblických pravdách, a to včetně otázky, v jakém stavu jsou mrtví a v jakém postavení vzhledem k Bohu je Ježíš. Její maminka říká: „Je to horlivá a nebojácná malá služebnice.“ Na konci školního roku byla Sydnee smutná. „Bojím se, že moji spolužáci nepoznají Jehovu,“ řekla. Pak dostala nápad. Poslední školní den dala každému z nich zabalený dárek. Byla to publikace Moje kniha biblických příběhů. Celkem rozšířila 26 výtisků. Spolužákům řekla, že tento dárek mohou rozbalit až doma se svými rodiči. Pro Sydnee byla třída jejím osobním kazatelským obvodem. Svým spolužákům pak dokonce zatelefonovala, aby se poptala, jak se jim kniha líbila. Jedna holčička  jí odpověděla, že každý večer si tuto knihu čte s maminkou.

Když bylo Ellen patnáct let, dala učiteli dějepisu několik výtisků Probuďte se! Ellen vypráví: „Časopisy se mu líbily a od té doby je pravidelně čte už dva roky. Nedávno jsem mu dala publikaci Moje kniha biblických příběhů. Řekl mi pak, že tato kniha se velmi líbila jeho dvěma dcerám, a tak jsem mu přinesla knihu Co se dozvídáme od Velkého učitele. Později jsem od něj dostala lístek, na kterém stálo: ‚Mockrát děkuji za ty knihy. Velmi zaujaly děvčata i mě. Je příjemné vidět mladého člověka, který je tak vyrovnaný a cílevědomý jako ty. Dostala jsi ten nejlepší dar, jaký může člověk dostat, totiž víru. Naučila jsi mě víc, než jsem já mohl naučit tebe.‘ Tato zkušenost mi ukázala, že lidé ocení biblické pravdy, když vynaložíme úsilí, abychom jim je předložili.“

Danielovi bylo šest let, když zavedl své první biblické studium. „Chodíval jsem na studia s mamkou, ale chtěl jsem mít své vlastní,“ řekl. Rozhodl se pro paní Ratcliffovou — starší ženu, která si od něj předtím vzala nějakou biblickou literaturu. Řekl jí: „Rád bych vám ukázal svou nejoblíbenější knížku. Jmenuje se Moje kniha biblických příběhů.“ A dodal: „Mohl bych se tady každý týden zastavit a něco vám z ní přečíst.“ Tuto nabídku paní Ratcliffová přijala. „Začali jsme s ní studovat ještě tentýž den,“ vypráví Danielova matka Laura. „Daniel se s paní Ratcliffovou střídal ve čtení odstavců. Pak ji požádal, aby přečetla biblické texty, které jsou uvedeny na konci kapitoly. Chodívala jsem na studium s ním, ale paní Ratcliffová diskutovala pouze s Danielem.“ Časem s ní Daniel začal studovat knihu Můžeš žít navždy v pozemském ráji. V té době se naučila číst i Danielova mladší sestra Natalie, a tak se ke studiu připojila. Paní Ratcliffová měla spoustu otázek — a některé byly docela složité. K odpovědím děti využívaly Biblické náměty k rozmluvám a také konkordanci, což jsou pomůcky na konci Bible. Paní Ratcliffová byla celý život katolička, ale to, co se dozvěděla, ji nadchlo. „Škoda, že jsem nezačala studovat Bibli už mnohem dříve!“ řekla na konci jednoho setkání. Je smutné, že paní Ratcliffová nedávno zemřela. Bylo jí 91 let. Díky studiu Bible se však seznámila s cennými pravdami včetně naděje na vzkříšení na rajskou zemi. Danielovi je nyní deset let a má dvě biblická studia. Natalie je osmiletá a studuje Bibli se stejně starou dívkou.

Takoví mladí lidé, jako Kristina, Sydnee, Ellen, Daniel a Natalie, působí radost svým křesťanským rodičům. Daleko důležitější však je, že působí radost také Jehovovi, a ten nezapomíná na lásku, kterou tito mladí projevují k jeho jménu. (Přísloví 27:11; Hebrejcům 6:10)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 18]

Kristina (nahoře) a Sydnee

[Obrázek na straně 19]

Daniel a Natalie

[Obrázek na straně 19]

Ellen