Pozorujeme svět

Mladí lidé a mobilní telefony

„Když jsou mladí Britové připraveni o svůj mobilní telefon, neumějí si organizovat život,“ uvedl londýnský list The Daily Telegraph. Skupině mladých lidí ve věku 15 až 24 let výzkumní pracovníci odebrali na dobu dvou týdnů mobilní telefony. Zpráva říká: „Byla to zvláštní situace. Mladí lidé byli nuceni vyrovnat se s poměrně novými skutečnostmi — například mluvit s vlastními rodiči nebo zvonit u dveří svých kamarádů a setkávat se s jejich rodiči.“ Profesor Michael Hulme z Lancasterské univerzity prohlásil, že běžná konverzace, kterou mladí lidé vedou pomocí mobilních telefonů, je „způsob, jak sami sebe utěšit a jak formovat svou identitu“. Podle zprávy v listu měla jedna dospívající dívka pocit, že bez mobilního telefonu je „rozrušená a ve stresu“. Jistý mladík se cítil izolovaný a ‚musel předem plánovat přesný čas setkání‘, protože si nemohl ‚s přáteli promluvit, kdykoli se mu zachtělo‘.

 Němci příliš šetří vodou?

Vodovodní a kanalizační sítě v Německu trpí v důsledku toho, že obyvatelé této země příliš šetří vodou, píší noviny Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. V minulosti se předpokládalo, že spotřeba vody bude vyšší, a podle toho byly vodovodní a kanalizační sítě projektovány. Současně se však zdůrazňovalo, že je velmi důležité vodou šetřit a chránit tak životní prostředí a přírodní zdroje. Díky tomu spotřeba vody klesla. Problém dnes spočívá v tom, že „na mnoha místech pitná voda v potrubí stojí,“ uvedl Ulrich Oemichen ze Spolkového svazu vodáren a plynáren. „To vede ke korozi trubek a do vody se kromě toho uvolňují kovy.“ Když není dostatek vody v kanalizaci, usazují se tam tuhé látky a začínají hnít. Jediným řešením je proplachovat vodovodní potrubí a kanalizaci drahocennou pitnou vodou.

Císařské řezy a alergie

„Císařský řez může představovat dlouhodobé riziko, s jakým jsme dosud nepočítali,“ říká Sibylle Koletzková z Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. „Pokud k [císařskému řezu] nejsou závažné zdravotní důvody, rozhodně bych jej nedoporučovala.“ Odborníci tvrdí, že císařské řezy mohou být faktorem, který vede k nárůstu v počtu případů astmatu a alergií. Studie, do níž bylo zahrnuto 865 dětí kojených první čtyři měsíce od porodu, ukázala, že ty děti, jež přišly na svět císařským řezem, měly více zažívacích problémů a byla u nich větší pravděpodobnost intolerance na potraviny. Časopis New Scientist o tom napsal: „Vysvětlení může spočívat v tom, že děti narozené císařským řezem neměly příležitost během porodu spolknout prospěšné bakterie. Kolonizace zažívacího traktu bakteriemi hraje při vývoji imunitního systému klíčovou roli.“

‚Nejlepší domácí dekorace‘?

„Západní turisté a podnikatelé, kteří v Číně ilegálně kupují tygří kůže, nesou odpovědnost za vybíjení jednoho z nejohroženějších druhů zvířat na světě,“ píše londýnský list The Sunday Telegraph. Počet tygrů žijících ve volné přírodě se během posledních 100 let snížil ze 100 000 na méně než 5 000. Většina z tohoto počtu žije v Indii. Menší populace jsou v několika dalších jihoasijských zemích a také na Dálném východě. Dobročinná organizace Agentura pro výzkum životního prostředí uvádí, že kupující považují tygří kůži „za nejlepší domácí dekoraci, ale ohrožují tím samotnou existenci tygrů. . . . Tato zvířata jsou tak kriticky ohrožena, že každý exemplář je pro přežití celého druhu životně důležitý.“ V letech 1994 až 2003 se úřadům podařilo zabavit 684 tygřích kůží, ale předpokládá se, že je to jen zlomek toho, co se propašovat podařilo.

Implantovatelný identifikační čip

„Americká Správa pro kontrolu potravin a léčiv schválila implantovatelný identifikační mikročip“ jako prostředek ke zpřístupnění zdravotních záznamů pacienta, uvedl časopis Journal of the American Medical Association (JAMA). Výrobci doporučují, aby čip o velikosti zrnka rýže byl pacientovi implantován pod kůži v oblasti tricepsu. Když zdravotnický personál přejede čtecím zařízením nad místem, kde má pacient čip, zjistí jeho identifikační číslo. To pak použije k tomu, aby se prostřednictvím zabezpečené internetové stránky dostal k databázi s informacemi o zdravotním stavu pacienta. Tato nová technologie „může velmi urychlit přístup k důležitým zdravotním údajům pacientů, kteří jsou v bezvědomí nebo nejsou schopni komunikovat,“ napsal časopis. „Může být také využita v oblasti bezpečnosti, financí a osobní identifikace.“

Soužití bez sňatku

„Kanaďané stále častěji dávají přednost tomu, že před uzavřením sňatku spolu nějakou dobu jen tak žijí ve společné domácnosti,“ uvádějí noviny The Vancouver Sun. Alan Mirabelli, ředitel ottawského Vanierova institutu pro rodinu, vysvětluje: „Tato generace Kanaďanů mladších 35 let zažila u svých rodičů takovou míru rozvodů a rozluk jako žádná jiná generace předtím. To je důvod, proč se do manželství nehrnou.“ Celostátní průzkum mezi 2 100 Kanaďany ve věku 18 až 34 let ukázal, že „22 procent [jich] žije s nějakým partnerem a 27 procent je v manželství,“ říká zpráva. Předchozí studie provedená Vanierovým institutem v roce 1975 zjistila, že 61 procent dotázaných tehdy žilo v manželství a pouze jedno procento jich s partnerem žilo ve společné domácnosti.

Rok extrémního počasí

„Rok 2004, poznamenaný čtyřmi silnými hurikány v Karibské oblasti a smrtícími tajfuny v Asii, byl čtvrtým nejteplejším rokem v zaznamenaných dějinách. Je to pokračování trendu, který je patrný v období od roku 1990, v němž bylo zaregistrováno 10 nejteplejších let,“ uvedla zpráva agentury Associated Press. Loňský rok si také vydobyl první místo, pokud jde o výši škod, které měly souvislost s počasím. Jen ve Spojených státech a v Karibské oblasti hurikány napáchaly škody v odhadované výši přes 43 miliard dolarů. V některých zemích docházelo k bouřím a panovaly tam vysoké teploty, zatímco ve stejnou dobu byla v jiných zemích mimořádně krutá zima. Například v jižní Argentině a také v Chile a Peru nastaly v červnu a červenci extrémně nízké teploty a napadlo tam mnoho sněhu. Zpráva pokračovala: „Vědci říkají, že trvalý nárůst teploty pravděpodobně i nadále povede k narušování celosvětového klimatu.“