Stručné dějiny purpuru

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V MEXIKU

„Pokud jde o tebe, synu člověka, ty pozvedni hlas v žalozpěvu nad Tyrem . . . Různobarevné plátno z Egypta bylo tvým kusem látky, jež ti měla sloužit za plachtu. Jako kryt tvé paluby se prokázaly být modrá příze a vlna obarvená na červenofialovo, z ostrovů Elišah. . . . Byli v tvém obchodním středisku tvými obchodníky s nádhernými oděvy.“ (Ezekiel 27:2, 7, 24)

TYROS byl hlavním přístavem starověké Fénicie, která ležela na území dnešního Libanonu. V tomto vzpurném městě vzkvétal obchod s červenofialovými neboli purpurovými tkaninami. Tyros získal v této souvislosti takovou proslulost, že v Římské říši se syté purpurové barvě říkalo tyrský purpur.

Kvůli vysoké ceně byla tato barva spojována s důstojností, bohatstvím a královským majestátem. * Ve starověkém Římě byl dokonce vydán císařský výnos, podle něhož se „obyčejný“ člověk oblečený do úplného oděvu obarveného nejlepším purpurem provinil velezradou.

Toto barvivo se tehdy, podobně jako i dnes, získávalo z mořských plžů. V jednom exempláři je však barviva jen velmi malé množství — pouhá kapka. Tyřané získávali purpur z ostranek jaderských (Murex brandaris) a ostranek purpurových (Murex trunculus), které se vyskytují na řadě míst podél pobřeží Středozemního moře. Barvivo z ostranek má různé odstíny, které se liší podle toho, kde přesně byli plži nasbíráni.

 Dějiny purpuru v Mexiku

S látkami obarvenými purpurem se před staletími setkali i španělští dobyvatelé Jižní Ameriky. Byli překvapeni tím, že obarvené látky nebledly, a dokonce se zdálo, že po vyprání byly barvy ještě jasnější. Z archeologických nálezů je patrné, že původní obyvatelé nosili mnoho oděvů, které byly obarveny purpurem.

Domorodci z území dnešního Mexika, zvláště Mixtékové, barvili látky ve výměšcích plže, který se jmenuje nachovec velkoústý (Purpura patula pansa). Je to druh příbuzný ostrankám, které používali Tyřané. Ostranky i nachovec jsou zdrojem tekutiny, jež má nevýraznou světlou barvu, ale když je vystavena vzduchu a světlu, zabarví se purpurově. Textilní vlákna obarvená v purpuru nemusí být ošetřena mořidlem neboli látkou, která na sebe barvivo naváže, aby zůstalo stálé. V tomto ohledu má tedy purpur mezi barvivy výjimečnou vlastnost.

Mixtékové lovili nachovce v Tichém oceánu. Tyřané a Římané plže zabíjeli — dodnes se z těch dob zachoval celý kopec tvořený ulitami ostranek —, zatímco Mixtékové plže pouze „podojili“. Když na uloveného nachovce zafoukali, reagoval tím, že začal vypouštět drahocennou tekutinu. Mixtékové ji nechávali kapat rovnou na přízi, kterou chtěli obarvit. Potom plže vrátili zpět do moře. Domorodci „nedojili“ nachovce v době rozmnožování. Díky tomuto zvyku nachovci přežili až dodnes.

Podle Národní komise pro poznání a využití biodiverzity Mixtékové až do začátku 80. let minulého století cestovali 200 kilometrů daleko do zátok ve Huatulcu, kde od října do března získávali barvivo. Rovnováha, která díky takovému šetrnému využívání nachovců existovala, však byla v letech 1981 až 1985 narušena. Tehdy totiž jedna zahraniční firma začala barvivo z místních měkkýšů získávat agresivními způsoby. Následkem toho nachovců prudce ubylo. To vedlo k uzavření oficiální dohody, která zabíjení nachovců zakazuje. Na jejím základě je povoleno pouze tradiční získávání barviva, a navíc to mohou dělat jen domorodí obyvatelé.

Nachovci jsou však stále v ohrožení. Tentokrát je to způsobeno rozvojem cestovního ruchu v zátokách, kde žijí. Mnozí lidé přesto doufají, že tohoto úžasného živočicha se podaří zachránit a že i nadále bude zdrojem nádherné barvy.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 16]

Nachovec

[Obrázek na straně 16]

Domorodci plže „podojí“ a vrátí zpět do moře

[Podpisek]

© FULVIO ECCARDI

[Obrázek na straně 16 a 17]

Purpurová příze připravená ke tkaní

[Obrázky na straně 17]

Tkaní sukně „posahuanco“