TRPÍTE syndromem úzkosti o peníze? Ze statistik vyplývá, že tento syndrom postihuje relativně velké procento světové populace. O co vlastně jde?

Termín „money sickness syndrome“, což lze přeložit jako syndrom úzkosti o peníze, zavedl před nedávnem doktor Roger Henderson, vědecký pracovník v oboru duševního zdraví ve Velké Británii. Tímto výrazem označil tělesné a duševní příznaky vyskytující se u lidí, kteří prožívají stres kvůli starostem o peníze. K příznakům patří pocit nedostatku vzduchu, bolest hlavy, nevolnost, vyrážka, nechutenství, bezdůvodný hněv, nervozita nebo negativní uvažování. „Starost o peníze je významnou příčinou stresu,“ napsal R. Henderson.

Není překvapující, že obětí této úzkosti se v posledních měsících stává stále více lidí. Důsledkem současné finanční krize v mnoha zemích je to, že lidé po celém světě přicházejí o zaměstnání, střechu nad hlavou nebo úspory. Zkrachovaly velké finanční instituce, a dokonce i nejbohatší země přijaly naléhavá opatření, aby zabránily totálnímu zhroucení ekonomiky. Úzkost pociťují lidé také v chudších zemích, a to kvůli zvyšujícím se cenám jídla a dalších základních věcí.

Finanční problémy mívají lidé i v době, kdy ekonomická krize není. Tato skutečnost se potvrdila i v nedávných letech hospodářského růstu. Například jihoafrické noviny The Witness napsaly, že v Africe se rozšířila „plíživá sociální nemoc v podobě nadměrné spotřeby, přílišného zaměření na zisk a agresivního materialismu“. V novinách byly uvedeny některé průvodní jevy této „nemoci“, například „stres, zadluženost, zbytečné výdaje, práce přesčas, pocit strádání, zášť a deprese“. Penězům byla připsána vina za zhoršující se kvalitu života lidí v Africe.

Než nastala současná finanční krize, zažila období mimořádného ekonomického růstu také Indie. Časopis India Today International napsal, že rok 2007 byl rokem, ve kterém tato země „rychle dospěla k nové úrovni okázalého utrácení peněz“. Představitelé vlády měli tehdy obavy, že příznivý ekonomický vývoj v zemi povede ke vzrůstajícím nepokojům, a dokonce k násilí.

Ve stejném období měla generace mladých dospělých ve Spojených státech tendenci rozhazovat peníze za luxusní zboží. Avšak to, že si mohli dovolit hodně utrácet, jim štěstí nepřinášelo. Odborníci potvrdili, že bohatství je jednou ze základních příčin alkoholismu, depresí a sebevražd. Z jedné studie vyplynulo, že „méně než každý třetí Američan“ o sobě řekl, že je „velmi šťastný“.

Naproti tomu, bez ohledu na ekonomický vývoj, mnoho lidí — bohatých i chudých — přílišnou úzkost o peníze a hmotné věci neprožívá. Díky čemu?

Ve zprávě nazvané The Meaning of Money (Význam peněz) výzkumní pracovníci uvedli, že někteří lidé jsou „penězi vysoce motivováni a jsou penězi ovládáni. To může vést ke stresu a neurotickým potížím.“ Na druhou stranu dodávají: „Lidé, kteří s penězi zacházejí uvážlivě, mají díky tomu sebeúctu a dobrý  pocit z toho, že své věci mají pod kontrolou. Jsou pány svých peněz, a ne jejich otroky . . . Tvrdíme, že ti, kdo s penězi zacházejí rozvážně, mají také méně stresu, a tudíž nežijí v takovém napětí.“

Jaký vztah k penězům máte vy? Jste jejich pánem, nebo otrokem? Jak na vás působí nestabilita světové ekonomiky? Možná nepatříte k lidem, kteří mají syndrom úzkosti o peníze. Ale ať už jsme bohatí, nebo chudí, nikdo z nás není vůči stresu kvůli penězům imunní. Přečtěte si doporučení uvedená v následujícím článku. Mohou přispět k tomu, že budete mít větší klid mysli a budete šťastnější.