Přejít k článku

Přejít na obsah

Měly by ženy být kazatelkami?

Měly by ženy být kazatelkami?

Co říká Bible

Měly by ženy být kazatelkami?

„SKUTEČNOST, že v otázce vysvěcování žen se nic nezměnilo, mě překvapuje a rozhořčuje,“ napsala do novin USA Today jedna katolička. Podobný názor na přístup katolické církve má mnoho lidí. Vždyť v jiných náboženstvích ženy slouží v postavení kazatele, faráře, biskupa nebo rabína.

Jak náboženství, která zastávají názor, že žena by z kazatelny vyučovat neměla, tak církve, které to ženám dovolují, tvrdí, že se řídí Biblí. Z Písma však nevyplývá, že správné jsou oba názory. Jak to tedy je? Abychom si na to mohli odpovědět, musíme nejdřív zjistit, jak Bible používá řecké slovo di·aʹko·nos, které se obecně vztahuje na někoho, kdo slouží ve sboru.

Kazatelé v prvním století

Co se vám vybaví, když se řekne kazatel? Mnozí si okamžitě představí náboženského vůdce, který předsedá sboru při uctívání. Bible však slovo di·aʹko·nos používá v širším smyslu. Například křesťanku jménem Foibé apoštol Pavel označil jako „naši sestru, jež je služebnicí [di·aʹko·non] sboru, který je v Kenchrejích“. (Římanům 16:1, poznámka pod čarou)

Co myslíte? Předsedala Foibé kenchrejskému sboru při bohoslužbách? V jakém smyslu byla služebnicí? V dopise Filipanům Pavel napsal, že některé ženy s ním spolupracovaly na „rozšíření evangelia“. (Filipanům 4:2, 3, Český studijní překlad)

Jak křesťané v prvním století šířili evangelium neboli dobrou zprávu? Především „veřejně a dům od domu“. (Skutky 20:20) Ti, kdo se na tom podíleli, byli kazateli. Patřily mezi ně i ženy, jako například Priscilla. O ní a jejím manželovi čteme, že spolu „přesněji . . . objasnili Boží cestu“ bohabojnému muži, který ještě nebyl pokřtěn jako křesťan. (Skutky 18:25, 26) Priscilla, stejně jako Foibé a mnoho dalších žen, byla zjevně vynikající kazatelkou.

Důstojná úloha

Byla veřejná kazatelská služba něco podřadného, co bylo přenecháno ženám, zatímco důležitější úkol, totiž předsedat sboru, byl svěřen mužům? Rozhodně ne, a to ze dvou důvodů. Zaprvé Bible jasně ukazuje, že na kazatelské službě se měli podílet všichni křesťané — tedy i muži, kteří ve sboru zastávali odpovědné postavení. (Lukáš 9:1, 2) Zadruhé kazatelská služba byla a dosud je hlavním způsobem, jak křesťanští muži i ženy plní Ježíšův příkaz „čiňte učedníky z lidí všech národů . . . a vyučujte je“. (Matouš 28:19, 20)

Některé ženy mají ve sboru ještě další velmi důležitou úlohu. Pavel napsal: „Letité ženy . . . ať jsou učitelkami toho, co je dobré; aby přiváděly mladé ženy k rozumu tak, aby milovaly své manžely [a] milovaly své děti.“ (Titovi 2:3, 4) Zralé ženy ve sboru tedy mají výsadu pomáhat mladším a méně zkušeným ženám, aby také dosáhly křesťanské zralosti. I to je důstojná a význačná úloha.

Vyučování ve sboru

Nikde v Bibli však není řečeno, že ženy mají předstupovat před sbor, aby vyučovaly. Apoštol Pavel jim naopak dává pokyn, ať „ve shromážděních mlčí“. Proč? Jedním z důvodů je podle něj to, aby se všechno dělo „důstojně a spořádaně“. (1. Korinťanům 14:34, 40, Jeruzalémská bible) Bůh zajistil hladký chod sboru tím, že odpovědnost vyučovat v něm svěřil konkrétní skupině lidí. Nicméně je zajímavé, že výsadu dohlížet na sbor nedostává automaticky každý muž, ale jen takový, který pro to jednoznačně splňuje požadavky. * (1. Timoteovi 3:1–7; Titovi 1:5–9)

Je tedy úloha, kterou Bůh ženám přidělil, nedůstojná? To ne. Vždyť Jehova Bůh je povolává k vznešenému úkolu, totiž veřejně o něm vydávat svědectví. (Žalm 68:11) Kazatelé z řad svědků Jehovových — muži i ženy — pomohli milionům lidí, aby dospěli k pokání a získali záchranu. (Skutky 2:21; 2. Petra 3:9) A to není malá věc!

Skutečnost, že muži i ženy mají v Božím uspořádání svou úlohu, přispívá k pokojným vztahům, přičemž ani jedné skupině neubírá na důstojnosti. Znázorněme si to: Když oko a ucho spolupracují, může chodec bezpečně přejít přes rušnou ulici. Podobně když muži a ženy plní Boží vůli v souladu s tím, jaká úloha jim byla svěřena, Bůh žehná sboru pokojem. (1. Korinťanům 14:33; Filipanům 4:9) *

[Poznámky pod čarou]

^ 13. odst. Stojí také za povšimnutí, že autorita mužů ve sboru je omezená. Jsou podřízeni Kristu a musí jednat v souladu s biblickými zásadami. (1. Korinťanům 11:3) Ti muži, kteří mají ve sboru určité odpovědnosti, se také musí ‚podřizovat jeden druhému‘, neboli být pokorní a ochotní spolupracovat. (Efezanům 5:21)

^ 15. odst. Tím, že ženy respektují úlohu, kterou Bůh dal ve sboru mužům, slouží také jako příklad andělům. (1. Korinťanům 11:10)

ZAJÍMALO BY VÁS?

● Jak ženy v raném křesťanském sboru vyučovaly? (Skutky 18:26)

● Kdo dostal za úkol dohlížet na sbor? (1. Timoteovi 3:1, 2)

● Jak se Bůh dívá na kazatelskou službu dnešních křesťanek? (Žalm 68:11)

[Praporek na straně 29]

„Sám Jehova dává výrok; žen, které vyprávějí dobrou zprávu, je velké vojsko.“ (ŽALM 68:11)