KE SVATÝM se o požehnání modlí miliony lidí na světě. Podle díla New Catholic Encyclopedia „svatí orodují za lidi“ a „je ‚dobré a užitečné‘ prosit je, aby [nám] u Boha vyžádali pomoc“.

Jak se na to ale dívá Bůh? Schvaluje modlitby, ve kterých lidé prosí svaté, aby se za ně přimlouvali? Podívejme se, co k tomu říká Bible.

Bible neobsahuje žádnou zmínku o tom, že by se nějaký Boží ctitel modlil ke svatým. New Catholic Encyclopedia uvádí, že teprve „ve 3. století byla jasně uznána účinnost přímluvy svatých“. To bylo přibližně dvě stě let po Kristově smrti. Nauka o přímluvě svatých tedy nepochází od Ježíše ani od inspirovaných pisatelů Bible, kteří zaznamenali události z jeho života. A má to svůj důvod.

Bible důsledně učí, že bychom se měli modlit pouze k Bohu, a to ve jménu Ježíše Krista. Ježíš řekl: „Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leč skrze mne.“ (Jan 14:6, katolická Jeruzalémská bible) Toto jednoznačné vyjádření je v souladu s Ježíšovými slovy, která jsou zapsána u Matouše 6:9–13. Ježíš tehdy se svými následovníky mluvil o modlitbě a řekl: „Budete se . . . modlit takto: ‚Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno.‘“ (Matouš 6:9) Ano,  v modlitbě bychom se měli obracet pouze k našemu nebeskému Otci. Tato skutečnost vychází z jedné základní biblické zásady.

„Modlitba jsou uctivá slova a myšlenky adresované Bohu, bohům, bohyním a dalším objektům uctívání,“ říká The World Book Encyclopedia. „Představuje důležitou formu uctívání prakticky ve všech náboženstvích světa.“ (Kurziva od nás.) Co myslíte, je správné sklánět se v modlitbě před někým jiným než naším Stvořitelem a Dárcem života? (Žalm 36:9) Ježíš řekl: „Praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá takové lidi, aby ho uctívali.“ (Jan 4:23) Bible také ukazuje, že náš Stvořitel vyžaduje „výlučnou oddanost“. (5. Mojžíšova 4:24; 6:15)

Zamysleme se nad tím, co zažil apoštol Jan. Když dostal nádherná vidění, která zapsal v biblické knize Zjevení, byl tak ohromen, že ‚padl, aby uctíval před nohama anděla‘, který mu tyto věci ukázal. Jak anděl reagoval? Řekl: „Pozor! Nedělej to! Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů . . . Uctívej Boha.“ (Zjevení 22:8, 9) I na tomto místě Bible zdůrazňuje, že bychom měli uctívat pouze Jehovu.

V souladu s tím, co již bylo řečeno, je jedině Bůh označen jako ‚Ten, který slyší modlitbu‘. (Žalm 65:2) Navíc je všemohoucí a jako jediný má autoritu, poznání a moc potřebné k tomu, aby mohl vyslyšet jakoukoli naši oprávněnou prosbu. (Job 33:4) I Ježíš Kristus o sobě řekl, že má určité hranice. (Matouš 20:23; 24:36) Nicméně mu byla dána velká autorita, k níž patří odpovědnost sloužit jako přímluvce za lidstvo.

Bible o Ježíšovi říká: „Je . . . schopen úplně zachránit ty, kdo se skrze něho přibližují k Bohu, protože je vždy živý, aby za ně naléhavě prosil.“ (Hebrejcům 7:25) Jinými slovy, Ježíš může sloužit jako soucitný přímluvce za ty, kdo „se skrze něho přibližují k Bohu“. Neznamená to, že bychom se měli modlit k Ježíšovi a on by obrazně řečeno naše modlitby předával dál. Spíše to znamená, že se k Bohu modlíme ve jménu Ježíše a tím ukazujeme, že uznáváme jeho autoritu.

Ježíš je tím nejlepším přímluvcem, jakého můžeme mít. Žil na zemi jako člověk, a díky tomu dobře chápe, jaké utrpení lidé prožívají. (Jan 11:32–35) Navíc má k lidem lásku, což projevil tím, že léčil nemocné, křísil mrtvé a duchovně sytil všechny, kdo za ním přišli. (Matouš 15:29, 30; Lukáš 9:11–17) Dokonce odpouštěl hříchy. (Lukáš 5:24) To je pro nás útěchou. Víme totiž, že když zhřešíme, „máme u Otce pomocníka, Ježíše Krista, spravedlivého“. (1. Jana 2:1)

Ježíšovu lásku a soucit bychom měli napodobovat. Naší úlohou sice není sloužit jako přímluvci, ale můžeme se za druhé modlit. Měla by nás k tomu podněcovat právě láska. „Modlete se jeden za druhého,“ napsal Jakub. „Úpěnlivá prosba spravedlivého, když působí, má mnoho síly.“ (Jakub 5:16)

Marie a Theresa tyto nádherné pravdy poznaly díky tomu, že zkoumaly Bibli. Svědkové Jehovovi vám doporučují, abyste to udělali také. Vždyť Ježíš řekl: „Ti, kdo [Boha] uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ (Jan 4:24)