Bible krále Jakuba — Literární skvost

ANGLIE si tento rok připomněla čtyřsté výročí vydání Bible krále Jakuba, jejíž celý název v originále je Authorized King James Version. Na toto téma byly v televizi a v rozhlase dokumentární pořady a proběhly také různé konference, přednášky a semináře.

Iniciativy při oslavách tohoto národního pokladu, který nese jméno anglického krále Jakuba I., se ujal princ Charles. Jak vůbec došlo k tomu, že si anglicky mluvící lidé tento překlad Bible, který vyšel v květnu 1611, tolik oblíbili?

Rozmáhá se překládání Bible

V polovině 16. století se Evropou začala šířit vlna zájmu o biblické nauky. O necelých dvě stě let dříve, v roce 1382, vzbudil u anglicky mluvících lidí zájem o Bibli Jan Viklef, když ji přeložil z latiny do angličtiny. Po celá ta dvě staletí jeho následovníci, kterým se říkalo lolardi, rozšiřovali ručně psané biblické texty po celé Anglii.

Dalším milníkem bylo vydání Nového zákona (New Testament) v angličtině od Williama Tyndala v roce 1525. Tento znalec Bible vycházel z řeckého textu. Brzy na to, v roce 1535, vydal celou Bibli v angličtině Miles Coverdale. Rok předtím se Jindřich VIII. rozešel s římskokatolickou církví a podnikl jeden strategický krok. Aby posílil své postavení hlavy anglikánské církve, schválil vydání Bible v angličtině, známé jako Velká Bible (Great Bible). Ta vyšla v roce 1539 ve velkém formátu a byla psána švabachem.

Puritáni a další protestantští vyhnanci z celé Evropy se usadili v Ženevě. V roce 1560 zde vznikla Ženevská bible (Geneva Bible). Byl to první překlad Bible do angličtiny, který měl dobře čitelné písmo a kapitoly rozdělené do veršů. Z kontinentální Evropy byl dovezen do Anglie a záhy získal velkou popularitu. Nakonec byla v roce 1576 Ženevská bible vytištěna přímo v Anglii. Obsahovala mapy a poznámky na okraji, které pomáhaly lépe porozumět textu. Tyto poznámky však některé čtenáře dráždily, protože mluvily proti papežství.

Náročný úkol

Vzhledem k tomu, že Velká Bible nebyla oblíbená a Ženevská bible obsahovala kontroverzní poznámky, bylo rozhodnuto o vydání revidované Bible. Tento úkol byl svěřen  anglikánským biskupům a jako základ byla vybrána Velká Bible. A tak v roce 1658 vyšla Biskupská bible (Bishops’ Bible). Měla velký formát a bylo v ní otištěno mnoho rytin. Kalvinisté, kteří odmítali náboženské tituly, však měli výhrady k použití slova „biskupská“. Tato Bible proto v Anglii nebyla moc uznávaná.

V roce 1603 nastoupil na anglický trůn král Jakub I. * a dal podnět k vytvoření nového překladu Bible. Vymínil si, že překladatelé se vyhnou jakýmkoli sporným poznámkám.

Pod královým patronátem pracovalo na jednotlivých částech textu nakonec 47 znalců rozdělených do šesti samostatných skupin na různých místech v zemi. Tito odborníci v podstatě udělali revizi Biskupské bible a použili přitom Tyndalův a Coverdalův překlad. Čerpali také z Ženevské bible a z římskokatolického Nového zákona (New Testament), který v roce 1582 vyšel v Remeši. Tak vznikla Bible krále Jakuba.

Jakub byl velký znalec Bible a skutečnost, že překlad obsahuje věnování „nejvyššímu a mocnému knížeti Jakubovi“, je uznáním jeho zásluh na vzniku tohoto díla. Královu iniciativu Angličané vnímali tak, že se z pozice hlavy anglikánské církve snaží tímto projektem sjednotit národ.

Mistrovské literární dílo

Duchovní byli potěšeni, že se jim od krále dostalo Bible, která „byla určena k tomu, aby se předčítala v kostelech“. Otázkou však zůstávalo, jak tento nový překlad přijme lid.

Překladatelé v původní obšírné předmluvě uvedli, že mají obavy z toho, jaký bude mít jejich dílo ohlas. Bible krále Jakuba si však získala velkou oblibu, i když trvalo přibližně 30 let, než jí lidé začali dávat přednost před Ženevskou biblí.

Podle knihy The Bible and the Anglo-Saxon People (Bible a Anglosasové) byla Bible krále Jakuba oblíbená a obecně přijímaná pro „svou znamenitost“. Publikace The Cambridge History of the Bible (Cambridgeské dějiny Bible) uvádí: „Její text má přesně tu míru posvátnosti, kterou lze připsat pouze  přímému Božímu hlasu; zasahovat do formulací v Bibli krále Jakuba pokládá mnoho anglicky mluvících křesťanů téměř za rouhání.“

Do všech končin země

První osadníci, kteří z Anglie přišli do Severní Ameriky, si s sebou přinesli Ženevskou bibli. Později se tam však začala více používat Bible krále Jakuba. Jak se Britské impérium zvětšovalo, protestantští misionáři seznamovali s touto Biblí lidi v dalších částech světa. Vzhledem k tomu, že mnozí z těch, kdo Bibli překládali do místních jazyků, neznali biblickou hebrejštinu ani řečtinu, použili jako základ Bibli krále Jakuba.

Podle Britské knihovny „je Bible krále Jakuba . . . stále tou nejvydávanější písemností v angličtině“. Některé odhady uvádějí, že celosvětově byla vyrobena více než miliarda jejích výtisků.

Nastal čas na změnu

Po několik staletí byli mnozí přesvědčeni, že Bible krále Jakuba je jedinou „pravou“ Biblí. V roce 1870 se v Anglii začalo pracovat na její kompletní revizi a výsledkem byl Anglický revidovaný překlad (English Revised Version). Později v něm byly v Americe provedeny menší úpravy a vyšel pod názvem Americký standardní překlad (American Standard Version). * V revidovaném vydání tohoto textu v roce 1982 se v předmluvě uvádělo, že byla snaha „zachovat v textu lyričnost, která je tak vysoce ceněna u Bible krále Jakuba“ z roku 1611.

Bible sice zůstává nejprodávanější knihou na světě — a Bible krále Jakuba je ze všech překladů nejpopulárnější —, ale profesor Richard G. Moulton uvádí tento postřeh: „Již jsme s těmito hebrejskými a řeckými spisy udělali téměř vše, co bylo možné. . . . Přeložili jsme je [a] tyto překlady jsme revidovali . . . Zbývá však ještě jedna věc, totiž Bibli číst.“

Bible krále Jakuba je nepochybně mistrovské literární dílo a je ceněna pro svůj mimořádně krásný způsob vyjadřování. Ještě hodnotnější je však poselství, které obsahuje. Inspirované biblické spisy totiž ukazují trvalé řešení problémů naší kritické doby. Bez ohledu na to, který překlad Bible se rozhodnete číst, svědkové Jehovovi vám rádi pomohou, abyste této knize lépe porozuměli.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 23]

AMERICKÝ STANDARDNÍ PŘEKLAD

Americký standardní překlad (American Standard Version) byl vytvořen na základě textu Bible krále Jakuba a vyšel v roce 1901. V předmluvě překladatelé říkají: „Jsme si dobře vědomi oprávněně uznávané krásy a svěžího stylu Bible krále Jakuba.“ Nicméně v Americkém standardním překladu byla oproti výchozímu textu provedena jedna významná úprava.

V předmluvě je objasněna takto: „Američtí revidenti došli po pečlivém zkoumání k jednomyslnému názoru, že židovská pověra, která považovala Boží jméno za příliš svaté, než aby mohlo být vyslovováno, neměla by již být směrodatná v anglických nebo jakýchkoli jiných překladech Starého zákona, jak tomu naštěstí též není v mnohých překladech moderních misionářů.“

Boží jméno Jehova se v Bibli krále Jakuba sice vyskytuje, ale jenom na čtyřech místech, totiž ve 2. Mojžíšově 6:3; Žalmu 83:18 a v Izajášovi 12:2; 26:4. V Americkém standardním překladu z roku 1901 se však toto jméno objevuje na přibližně 7 000 místech, kam správně v Bibli patří.

[Obrázek]

1901

[Rámeček a obrázek na straně 24]

ZVLÁŠTNÍ VYDÁNÍ

V roce 1907 si badatelé Bible ve Spojených státech nechali vytisknout Bibli krále Jakuba pro potřeby Watch Tower Bible and Tract Society. Obsahovala rozsáhlý dodatek s názvem „Učitelova příručka Berojské bible“. Později svědkové Jehovovi tiskli Bibli krále Jakuba na vlastních tiskových strojích. Do roku 1992 těchto Biblí vyrobili 1 858 368.

[Obrázek]

1907

[Rámeček a obrázek na straně 24]

HODNOTNÝ MODERNÍ PŘEKLAD

Za uplynulých padesát let vznikla celá řada překladů Bible (některé z nich vyšly ve velkém počtu jazyků). Mnozí lidé si velmi cení Svatého Písma — Překladu nového světa. Bylo již rozšířeno 170 milionů výtisků celého tohoto překladu nebo jeho částí, a to ve 100 jazycích. Mapy, abecedně řazený index a dodatek ve vydání se studijními poznámkami pomáhají čtenářům, aby jasněji pochopili biblické poselství pro dnešní dobu.

[Obrázek]

1961

[Obrázek na straně 22]

1611

[Podpisek obrázku na straně 22]

Art Resource, NY