POKUD jste zklamaní z organizovaného náboženství nebo ho nepovažujete za důležité, nejste sami. Lidí, kteří nechtějí být spojeni s žádnou církví, je stále víc.

Někteří opustili organizované náboženství proto, že podle nich plodí pokrytectví a nesnášenlivost. Jiní se nechtějí svazovat soustavou pravidel a předpisů. A další si myslí, že k tomu, aby mohli uctívat Boha, žádnou instituci nepotřebují. Co k této věci říká Bible?

Bible jasně popisuje, jakým způsobem Boha uctívali starověcí patriarchové, jako byli Abraham, Izák a Jákob. Při jedné příležitosti Bůh například řekl: „Seznámil jsem se s [Abrahamem] proto, aby přikázal svým synům a své domácnosti po sobě, aby se opravdu drželi Jehovovy cesty, a tak činili spravedlnost a soud.“ (1. Mojžíšova 18:19) Abraham byl Božím přítelem, a tak měl ke Stvořiteli osobní vztah. Uctíval ho ale také společně s lidmi, kteří žili v jeho domácnosti. Podobně i jiní patriarchové, kteří byli Božími přáteli, uctívali Boha v nějakém společenství — obvykle se svou rodinou, příbuznými a služebnictvem.

Časem Bůh od starověkých Izraelitů a později i od prvních křesťanů vyžadoval, aby se k uctívání shromažďovali. (3. Mojžíšova 23:2, 4; Hebrejcům 10:24, 25) Při takových setkáních se zpívalo, četlo se z Písma a pronášely se veřejné modlitby. (Nehemjáš 8:1–8; Kolosanům 3:16) V Bibli je také stanoveno, že sbor by při uctívání Boha měla vést skupina způsobilých mužů. (1. Timoteovi 3:1–10)

Na základě těchto biblických vzorů je rozumné dojít k závěru, že i dnes Bůh od svých přátel očekává, že ho budou uctívat organizovaně. Jaký užitek to přináší?

Písmo například přirovnává pravého křesťana k člověku, který jde po stísněné cestě, nebo také k muži, který běží závod. (Matouš 7:14; 1. Korinťanům 9:24–27) Když běží dlouhou trať v obtížném terénu, může se snadno vyčerpat a nakonec závod vzdát. Pokud ho ale povzbuzují druzí, může se posunout za hranici svých možností. Podobně pokud duchovně smýšlejícího člověka povzbuzují spoluvěřící, dokáže si i navzdory těžkostem udržet blízký vztah k Bohu.

Nyní tedy chápeme, proč je v Hebrejcům 10:24, 25 napsáno: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování.“ Podle Písma mají praví křesťané  Boha uctívat jako bratři a sestry, harmonicky jako obrazné tělo.

Bible ukazuje, že toto tělo neboli sbor je sjednoceno poutem lásky a pokoje. Například v Efezanům 4:2, 3 jsou praví křesťané vybízeni, aby se k sobě chovali „s úplnou ponížeností mysli a mírností, s trpělivostí, [aby] se navzájem snášeli v lásce“ a aby „s opravdovostí usilovali o zachování jednoty ducha ve sjednocujícím svazku pokoje“. Jak byste se mohli řídit touto vybídkou, kdybyste Boha uctívali sami, odděleně od svých spoluvěřících?

Boží vůlí není, aby lidé, kteří ho uctívají, byli nějakým volným sdružením duchovně smýšlejících jednotlivců, ale aby tvořili semknuté společenství věřících. Bible křesťany vybízí, aby „mluvili souhlasně a nebylo mezi [nimi] rozdělení“ a aby „byli vhodně sjednoceni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem“. (1. Korinťanům 1:10) Tato slova by sotva dávala smysl, kdyby Bůh chtěl, aby ho lidé uctívali individuálně.

Z Bible tedy jasně vyplývá, že Bůh si přeje, aby ho lidé uctívali organizovaně. A organizované náboženství, které je popsáno v Písmu a které Bůh podporuje, vám může pomoci uspokojovat vaše duchovní potřeby. (Matouš 5:3)

Je pravda, že mnohé církve jsou pokrytecké a nesou vinu za nesčetná zvěrstva. To ale neznamená, že byste měli zavrhnout všechna organizovaná náboženství. Na zemi musí existovat náboženství, které je zorganizováno proto, aby jeho členové projevovali všem lidem lásku a učili je Boží morální zásady. Takové náboženství vám může pomoci získat pevnou víru. Bible obsahuje klíč k tomu, abyste rozpoznali, které náboženství Bůh schvaluje.