MÁLOKTERÁ ryba upoutá naši pozornost tak jako právě klaun. Možná si nás získá svým pestrobarevným vzhledem, který připomíná klauna v cirkuse. Nebo na nás snad udělá dojem její neobvyklý domov – žije totiž mezi chapadly mořských sasanek. Není proto divu, že se jí v některých jazycích říká sasanková ryba.

Stejně jako mnoha hollywoodským hercům ani klaunům nevadí, když si je někdo fotí. Jelikož se pohybují blízko svého domova a nejsou příliš plaší, potápěči se můžou těšit, že jim klauni „zapózují“.

Klauni jsou ale výjimeční hlavně svým zdánlivě riskantním způsobem života. Žít mezi jedovatými chapadly sasanek by se totiž mohlo zdát stejné jako zabydlet se mezi hady. Klaun a sasanka jsou ale nerozlučná dvojka. Díky čemu tento „vztah“ funguje?

Ve většině dobrých vztahů platí, že do nich něco musí investovat obě strany. Stejně tak jsou si vzájemně užiteční i klaun a sasanka. Pro klauna je toto soužití dokonce životně důležité. Mořští biologové  potvrzují, že klaun bez sasanky by v moři nepřežil. Není totiž dobrý plavec, a tak by se brzo stal obětí hladových predátorů. Když se ale může ukrývat v sasance, dožívá se až deseti let.

Sasanka je pro klauny taky ideálním místem k založení rodiny. Samičky nakladou vajíčka u spodní části sasanky a sameček se pak o ně vzorně stará. Samička mu občas pomáhá. Za nějakou dobu můžete pozorovat klauní rodinku, jak plave okolo svojí sasanky.

Má ale z tohoto vztahu něco i sasanka? Ano, klaun je něco jako její bodyguard – odhání klipky, což jsou ryby, které se živí chapadly sasanek. Nejméně jeden druh sasanek by bez klauna vůbec nedokázal přežít. Když vědci klauna od sasanky odebrali, sasanka během 24 hodin úplně zmizela. Pravděpodobně si na ní pochutnaly klipky.

Zdá se, že klaun poskytuje sasance i energii. Vylučuje totiž amoniak, který příznivě ovlivňuje její růst. A když klaun plave mezi sasančinými chapadly, dostává se k ní okysličená voda.

Co vůbec klauny chrání před požaháním? Ochranu jim poskytuje sliz, který mají na povrchu kůže. Díky chemickým látkám obsaženým ve slizu sasanka považuje klauna za součást sebe sama. Jeden mořský biolog to vyjádřil tak, že klaun je vlastně „ryba převlečená za sasanku“.

Z některých studií vyplynulo, že když si klaun vybírá novou sasanku, musí dojít k takzvanému procesu aklimatizace. Vědci vypozorovali, že když se klaun přiblíží k sasance poprvé, několik hodin mezi nimi dochází ke krátkým kontaktům. Díky tomu si na sobě klaun vytvoří ochrannou vrstvu, která ho chrání před jedem té konkrétní sasanky. Během tohoto „sžívání“ ho sasanka pravděpodobně trochu požahá, ale potom už spolu ti dva vycházejí dobře.

Tito tak odlišní tvorové jsou příkladem v tom, jak dobře spolupracovat. Je to podobné, jako když spolupracují lidé z různých kultur a z různého prostředí – můžou dosáhnout skvělých výsledků. Stejně jako klaunovi nám možná bude nějakou dobu trvat, než si na spolupráci s druhými zvykneme, ale určitě se to vyplatí.