1., 2. Jak dal apoštol Pavel najevo, že je vděčný za Boží nezaslouženou laskavost?

APOŠTOL PAVEL mohl právem říct: „[Boží] nezasloužená laskavost ke mně se neprokázala být marná.“ (Přečti 1. Korinťanům 15:9, 10.) Pavel dřív pronásledoval křesťany, a tak si dobře uvědomoval, že si Boží velké milosrdenství nijak nezasloužil.

² Krátce před svou smrtí napsal svému spolupracovníku Timoteovi: „Jsem vděčný Kristu Ježíši, našemu Pánu, který mi předal sílu, protože mě uznal za věrného tím, že mi přidělil službu.“ (1. Tim. 1:12–14) Co bylo touto službou? Starším z efezského sboru Pavel řekl: „Vůbec [si] necením svou duši jako drahou, jen když budu moci dokončit svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše, abych vydal  důkladné svědectví o dobré zprávě o Boží nezasloužené laskavosti.“ (Sk. 20:24)

3. Jaká služba byla Pavlovi svěřena? (Viz úvodní obrázek.)

³ Jakou dobrou zprávu, která souvisela s Jehovovou nezaslouženou laskavostí, Pavel oznamoval? Efezským křesťanům napsal: „Slyšeli [jste] o správcovství Boží nezasloužené laskavosti, které mi bylo dáno vzhledem k vám.“ (Ef. 3:1, 2) Pavel dostal za úkol oznamovat Nežidům dobrou zprávu, aby se i oni mohli stát Kristovými spoluvládci v jeho království. (Přečti Efezanům 3:5–8.) Svým nadšením pro službu dal vynikající příklad dnešním křesťanům a ukázal, že nezasloužená laskavost, kterou mu Bůh projevil, skutečně nebyla „marná“.

4., 5. Proč můžeme říct, že „dobrá zpráva o království“ je totéž co „dobrá zpráva o Boží nezasloužené laskavosti“?

⁴ Jehovovi služebníci dostali za úkol kázat v tomto čase konce dobrou zprávu o Království „po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. (Mat. 24:14) Poselství, které oznamujeme, je zároveň „dobrou zprávou o Boží nezasloužené laskavosti“, protože všechny dobré věci, které pod vládou Království získáme, budou projevem Jehovovy laskavosti. (Ef. 1:3) Dáváš stejně jako Pavel svoji vděčnost za Jehovovu nezaslouženou laskavost najevo tím, že se na kazatelské činnosti ze všech sil podílíš? (Přečti Římanům 1:14–16.)

⁵ V předchozím článku jsme mluvili o mnoha oblastech, ve kterých navzdory svojí hříšnosti můžeme mít užitek z Jehovovy nezasloužené laskavosti. Máme tedy zodpovědnost dělat maximum pro to, aby se druzí dozvěděli, jak Jehova projevuje lidem lásku a co to jim osobně může přinést. Například na které stránky Boží nezasloužené laskavosti bychom je měli upozorňovat?

6., 7. Proč je nauka o výkupném součástí dobré zprávy o Boží nezasloužené laskavosti?

⁶ V dnešním svobodomyslném světě je slovo „hřích“ v podstatě prázdným pojmem. Mnoho lidí proto ani nenapadne, že by potřebovali nějaké výkupné. Čím dál víc si jich ale zároveň uvědomuje, že život bez jakýchkoli mantinelů nepřináší skutečné štěstí. Často až při rozhovoru se svědky Jehovovými zjistí, co to hřích je, jaký vliv na nás má a co musíme dělat, abychom byli z jeho zajetí vysvobozeni. Když se upřímní lidé dozvědí, že Jehova ze své velké lásky a nezasloužené laskavosti poslal na zem svého Syna, aby nás z hříchu a smrti vykoupil, přinese jim to vnitřní klid. (1. Jana 4:9, 10)

⁷ O Jehovově milovaném Synovi Pavel napsal: „Jeho prostřednictvím máme propuštění výkupným skrze krev onoho, ano, odpuštění svých přečinů, podle bohatství [Jehovovy] nezasloužené laskavosti.“ (Ef. 1:7) Kristova výkupní oběť je největším důkazem Boží lásky k nám a jasně ukazuje, jak velká  je jeho nezasloužená laskavost. Je povzbudivé vědět, že když v Ježíšovu prolitou krev projevujeme víru, můžou nám být odpuštěny hříchy a můžeme získat čisté svědomí. (Hebr. 9:14) Pro druhé tedy máme opravdu dobrou zprávu!

8. Proč musí být hříšní lidé smířeni s Bohem?

⁸ Máme zodpovědnost druhým říkat, že se svým Stvořitelem můžou navázat přátelský vztah. Lidi, kteří nevěří v Ježíšovu oběť, Bůh považuje za svoje nepřátele. Apoštol Jan napsal: „Kdo projevuje víru v Syna, má věčný život; kdo neposlouchá Syna, neuvidí život, ale zůstává na něm Boží zloba.“ (Jan 3:36) Díky Kristově oběti ale lidé můžou být s Bohem smířeni. Pavel řekl: „Vás, kteří jste kdysi byli odcizenými a nepřáteli, protože vaše mysl byla zaměřena na skutky, jež jsou ničemné, nyní opět smířil prostřednictvím jeho masitého těla skrze jeho smrt.“ (Kol. 1:21, 22)

9., 10. a) Jaký úkol dal Kristus svým pomazaným bratrům? b) Jak „jiné ovce“ pomazaným křesťanům pomáhají?

⁹ Kristus svěřil svým pomazaným bratrům na zemi „službu smíření“. Křesťanům v prvním století Pavel vysvětlil: „Všechno je od Boha, který nás se sebou smířil prostřednictvím Krista a dal nám službu smíření, že totiž Bůh se sebou smiřuje svět prostřednictvím Krista a nepočítá jim jejich přečiny, a nám svěřil to slovo smíření. Jsme tudíž vyslanci, kteří zastupují Krista, jako by Bůh skrze nás snažně prosil. Jako zástupci Krista prosíme: ‚Smiřte se s Bohem.‘“ (2. Kor. 5:18–20)

¹⁰ „Jiné ovce“ považují za čest, že na této službě můžou se svými pomazanými bratry spolupracovat jako Kristovi zplnomocněnci. (Jan 10:16) Právě oni mají na kazatelské činnosti největší podíl. Pomáhají lidem poznat pravdu a vytvořit si s Jehovou blízký vztah. To je důležitá součást ohlašování dobré zprávy o Boží nezasloužené laskavosti.

11., 12. Proč je to, že Jehova vyslýchá modlitby, dobrou zprávou?

¹¹ Mnozí lidé se modlí proto, že se potom cítí lépe, ale ve skutečnosti nevěří, že by Bůh jejich modlitbám naslouchal. Musí se proto dozvědět, že Jehova modlitby vyslýchá. Žalmista David napsal: „K Tobě, který slyšíš modlitbu, ano k tobě přijdou lidé všeho těla. Věci provinění se prokázaly jako mocnější než jsem já. Pokud jde o naše přestupky, ty sám je přikryješ.“ (Žalm 65:2, 3)

¹² Ježíš svým učedníkům řekl: „Jestliže poprosíte o cokoli v mém jménu, udělám to.“ (Jan 14:14) Měl pochopitelně na mysli „cokoli“, co je v souladu s Jehovovou vůlí. Jan napsal: „To je důvěra, kterou k němu máme: že nás slyší, ať prosíme o cokoli podle jeho vůle.“ (1. Jana 5:14) Rádi druhým vysvětlujeme, že modlitba není pouhá psychologická berlička, ale nádherný způsob, jak můžeme přistupovat k Jehovovu „trůnu nezasloužené laskavosti“.  (Hebr. 4:16) Když je naučíme modlit se správným způsobem, ke správné osobě a o správné věci, pomůže jim to, aby si s Jehovou vytvořili blízký vztah a v náročných situacích mohli získat potřebnou útěchu. (Žalm 4:1; 145:18)

13., 14. a) Jaká úžasná budoucnost čeká pomazané křesťany? b) Co budou pomazaní dělat pro lidi tady na zemi?

¹³ Jehova bude svou nezaslouženou laskavost projevovat i potom, co skončí současný zkažený systém. O tom, jaká úžasná budoucnost čeká 144 000 těch, kdo mají vládnout s Kristem v jeho nebeském království, Pavel napsal: „Bůh, který je bohatý v milosrdenství, pro svou velkou lásku, kterou nás miloval, oživil nás spolu s Kristem, i když jsme byli mrtví v přečinech – byli jste zachráněni nezaslouženou laskavostí –, a společně nás vzbudil a společně nás posadil v nebeských místech ve spojení s Kristem Ježíšem, aby se v budoucích systémech věcí projevilo vše převyšující bohatství jeho nezasloužené laskavosti v jeho milostivosti k nám ve spojení s Kristem Ježíšem.“ (Ef. 2:4–7)

¹⁴ Pomazané křesťany, kteří budou vládnout s Kristem v nebi, čekají tak nádherné věci, že si je ani nedokážeme plně představit. (Luk. 22:28–30; Fil. 3:20, 21; 1. Jana 3:2) Jsou to zejména oni, komu Jehova projeví „vše převyšující bohatství [své] nezasloužené laskavosti“. Budou tvořit „Nový Jeruzalém“, Kristovu nevěstu. (Zjev. 3:12; 17:14; 21:2, 9, 10) S Ježíšem budou spolupracovat na „léčení národů“ – poslušným lidem budou pomáhat, aby se zbavili břemene hříchu a smrti a postupně směřovali k dokonalosti. (Přečti Zjevení 22:1, 2, 17.)

15., 16. Jak Jehova v budoucnu projeví svou nezaslouženou laskavost „jiným ovcím“?

¹⁵ V Efezanům 2:7 čteme, že se Boží nezasloužená laskavost projeví „v budoucích systémech věcí“. Všichni lidé budou v novém světě zažívat „vše převyšující bohatství jeho nezasloužené laskavosti“. (Luk. 18:29, 30) Jedním z jejích největších projevů bude vzkříšení mrtvých. (Job 14:13–15; Jan 5:28, 29) Věrní muži a ženy z dávných dob, kteří zemřeli ještě před Kristovou obětní smrtí, i „jiné ovce“, které ve věrnosti zemřely během posledních dnů, budou moct znovu žít a sloužit Jehovovi.

¹⁶ Vzkříšeny budou také miliony lidí, kteří zemřeli, aniž by Boha poznali. I oni se budou moct rozhodnout, jestli se podřídí Jehovově vládě. Jan napsal: „Viděl jsem mrtvé, velké a malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny svitky. Ale byl otevřen další svitek; je to svitek života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích. A moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků.“ (Zjev. 20:12, 13) Tito vzkříšení se samozřejmě budou muset naučit, jak uplatňovat biblické zásady. Kromě toho se budou muset řídit pokyny ze „svitků“, které budou obsahovat Jehovovy požadavky pro život v novém  světě. Uveřejnění těchto svitků bude dalším projevem Jehovovy nezasloužené laskavosti.

17. Na co bychom měli pamatovat, když jsme ve službě?

¹⁷ Náš úkol kázat dobrou zprávu o Království je s blížícím se koncem stále důležitější. (Mar. 13:10) Když jsme ve službě, pamatujme na to, že dobrá zpráva úzce souvisí s Jehovovou nezaslouženou laskavostí. Naším cílem je chválit svou službou Jehovu. A to děláme tehdy, když lidem zdůrazňujeme, že všechno to dobré, co přinese nový svět, je projevem Jehovovy mimořádné laskavosti.

18., 19. Jak můžeme oslavovat Jehovovu nezaslouženou laskavost?

¹⁸ Ve službě máme možnost vysvětlovat, že pod vládou Kristova království budou mít lidé plný užitek z výkupní oběti a budou postupně směřovat k dokonalosti. Bible říká: „Tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí.“ (Řím. 8:21) To by bez Jehovovy nesmírné laskavosti nebylo možné.

¹⁹ Lidi, kteří jsou ochotní naslouchat, můžeme seznámit také s krásným slibem ze Zjevení 21:4, 5: „‚Setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘ A Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Pohleď, činím všechny věci nové.‘ Také říká: ‚Piš, protože tato slova jsou věrná a pravá.‘“ Když tuto dobrou zprávu s nadšením předáváme druhým, oslavujeme tím Jehovovu nezaslouženou laskavost.