1. Čeho si na nás Jehova všímá?

„JEHOVA má radost ze svého lidu.“ (Žalm 149:4) To je krásná myšlenka! Jehova si všímá našich hezkých vlastností, vidí, jaký máme potenciál, a přitahuje nás k sobě. Když mu zůstaneme věrní, nikdy nás neopustí. (Jan 6:44)

2. Proč je pro někoho těžké věřit tomu, že ho Jehova miluje?

² Někdo možná řekne: „Vím, že Jehova miluje svůj lid, ale jak si můžu být jistý, že miluje mě?“ Proč to někoho napadne? Oksana, * která v dětství zažila hrozné věci, říká: „Když jsem se dala pokřtít a začala jsem s průkopnickou, byla jsem šťastná. Ale o 15 let později mě začaly trápit bolestné vzpomínky z dětství. Došla jsem k závěru, že jsem ztratila Jehovovu přízeň a nezasloužím si jeho lásku.“ Průkopnice Jua, která taky ani zdaleka neměla ideální dětství, vypráví: „Zasvětila jsem se Jehovovi, protože jsem mu chtěla udělat radost. Ale byla jsem přesvědčená, že mě nikdy nemůže milovat.“

3. O čem budeme mluvit v tomhle článku?

³ Stejně jako tyhle dvě věrné sestry i ty hluboce miluješ Jehovu, ale možná pochybuješ o tom, že on miluje tebe. Proč by ses měl přesvědčit, že mu na tobě opravdu záleží? A co ti může pomoct, když tě přepadnou negativní  myšlenky? Odpovědi najdeš v tomhle článku.

4. Proč je nebezpečné pochybovat, že nás Jehova miluje?

⁴ Láska je mocná hnací síla. Když jsme přesvědčení, že nás Jehova miluje a podporuje, bude nás to pohánět, abychom mu i navzdory problémům sloužili z celého srdce. Když ale budeme pochybovat, že mu na nás záleží, budeme mít „málo sil“. (Přísl. 24:10) A když máme málo sil a myslíme si, že nás Bůh nemiluje, jsme snadný terč pro Satana. (Ef. 6:16)

5. Jaký vliv měly pochybnosti o Boží lásce na některé bratry a sestry?

⁵ Někteří věrní bratři a sestry kvůli takovým pochybnostem duchovně zeslábli. Sborový starší James říká: „I když jsem sloužil v betelu a bavila mě služba v cizojazyčném sboru, nebyl jsem si jistý, jestli Jehova moje oběti přijímá. V jednu chvíli jsem dokonce pochyboval o tom, že naslouchá mým modlitbám.“ Eva, která je taky v celodobé službě, říká: „Zjistila jsem, že pochybovat o Jehovově lásce je nebezpečné. Je to, jako když se ocitneš na spirále, po které se řítíš dolů. Nemáš pak chuť na duchovní věci a ztrácíš radost ze služby Jehovovi.“ Michael, pravidelný průkopník a starší, říká: „Když nevěříš, že na tobě Bohu záleží, vzdaluje tě to od něj.“

6. Co musíme dělat, když začneme pochybovat, že nás Bůh miluje?

⁶ Z těchto vyjádření je vidět, jak moc nám můžou negativní myšlenky duchovně škodit. Co bys měl dělat, když se ti do mysli vkradou pochybnosti, jestli tě Bůh miluje? Okamžitě je zavrhni! Pros Jehovu, aby ti pomohl „znepokojivé myšlenky“ nahradit Božím pokojem, který bude střežit tvoje srdce a tvoji mysl. (Žalm 139:23, ppč.; Filip. 4:6, 7) A pamatuj, že v tom nejsi sám. S negativními pocity bojují i další věrní bratři a sestry. Nevyhnulo se to ani Jehovovým služebníkům v minulosti. Zamysli se nad tím, co se můžeme naučit od apoštola Pavla.

7. S jakými problémy Pavel bojoval?

⁷ Máš někdy pocit, že je toho na tebe moc a že všechny svoje povinnosti nedokážeš zvládnout? Pokud ano, určitě chápeš, co prožíval Pavel. Dělal si starosti nejenom o jeden, ale „o všechny sbory“. (2. Kor. 11:23–28) Obírají tě o radost chronické zdravotní problémy? Pavla dlouhodobě trápil „osten“, možná nějaká nemoc, a zoufale se ho chtěl zbavit. (2. Kor. 12:7–10) Jsi zklamaný z vlastních chyb? Pavel někdy byl. Kvůli tomu, že musel neustále bojovat se svými nedostatky, o sobě řekl, že je „ubohý člověk“. (Řím. 7:21–24)

8. Díky čemu Pavel svůj boj zvládal?

⁸ Přestože Pavel zažíval různé zkoušky a situace, které ho připravovaly o radost, dál věrně sloužil Jehovovi. Kde na to bral sílu? I když moc dobře věděl o svých chybách, měl neotřesitelnou víru ve výkupné. Znal Ježíšův slib, že „nikdo, kdo v něj věří“ nezahyne, ale bude mít věčný život. (Jan 3:16; Řím. 6:23) Pavel rozhodně patřil k lidem, kteří ve výkupné věřili. Byl přesvědčený, že Jehova ochotně odpouští i těm, kdo spáchali vážný hřích, pokud toho litují. (Žalm 86:5)

9. Co se učíme z Pavlových slov v Galaťanům 2:20?

⁹ Pavel taky věřil v sílu Boží lásky. Věděl totiž, že Bůh poslal svého Syna, aby za něj zemřel. (Přečti Galaťanům 2:20.) Všimni si povzbuzujících slov na konci toho verše. Pavel řekl: „[Boží Syn] mě miloval a obětoval se za mě.“ Pavel Boží lásce neurčoval žádné hranice. Neříkal si: Chápu, proč Jehova miluje moje bratry, ale mě milovat nemůže. Křesťanům v Římě připomněl, že „za nás Kristus zemřel, když jsme byli ještě hříšníci“. (Řím. 5:8) Boží lásku není možné ničím omezit.

10. Co se učíme z Římanům 8:38, 39?

¹⁰ Přečti Římanům 8:38, 39. Pavel o síle Boží lásky vůbec nepochyboval. Napsal, že nás od ní nedokáže nic oddělit. Věděl, jakou trpělivost měl Jehova s Izraelity. Taky si uvědomoval, jak moc byl milosrdný k němu samotnému. Jeho argumentace by se dala shrnout slovy: Když Jehova poslal svého Syna, aby za mě zemřel, mám nějaký důvod pochybovat, že mě miluje? (Řím. 8:32)

11. Proč si byl Pavel jistý, že ho Bůh miluje, i když se dopustil hříchů, o kterých píše v 1. Timoteovi 1:12–15?

 ¹¹ Přečti 1. Timoteovi 1:12–15. Určitě byly chvíle, kdy Pavla trápila jeho minulost. Sám sebe označil za nejhoršího hříšníka a není divu. Než poznal pravdu, neúnavně pronásledoval křesťany v jednom městě za druhým. Zavíral je do vězení nebo hlasoval pro jejich popravu. (Sk. 26:10, 11) Dokážeš si představit, jak se musel cítit, když potkal nějakého mladého křesťana, který přišel o rodiče kvůli tomu, že Pavel souhlasil s jejich popravou? Svých chyb litoval, ale věděl, že minulost změnit nemůže. Přijal skutečnost, že za něj Kristus zemřel, a s jistotou napsal: „Díky Boží nezasloužené laskavosti jsem to, co jsem.“ (1. Kor. 15:3, 10) Co se z toho můžeš naučit? Přijmi skutečnost, že Kristus zemřel i za tebe a otevřel ti cestu k blízkému, osobnímu vztahu s Jehovou. (Sk. 3:19) Pro Jehovu je důležité to, co děláme teď a co budeme dělat v budoucnosti, ne chyby, kterých jsme se dopustili v minulosti, ať už jsme tehdy byli svědkové Jehovovi, nebo ne. (Iz. 1:18)

12. Jak nám můžou pomoct slova z 1. Jana 3:19, 20, když máme pocit, že jsme k ničemu a že si nezasloužíme lásku?

¹² Když přemýšlíš o tom, že Ježíš zemřel za tvoje hříchy, možná si říkáš: Já si to nezasloužím. Proč si to můžeš myslet? Tvoje nedokonalé srdce tě může oklamat a namluvit ti, že jsi k ničemu a že si nezasloužíš lásku. (Přečti  1. Jana 3:19, 20.) V takových chvílích si musíme připomínat, že „Bůh je větší než naše srdce“. Láska a odpuštění našeho nebeského Otce jsou daleko silnější než jakékoli negativní pocity, které číhají v našem srdci. Musíme se naučit dívat se na sebe tak jako Jehova. Podaří se nám to, když budeme často studovat jeho Slovo, vytrvale se k němu modlit a trávit čas s jeho věrnými služebníky. Proč je to tak důležité?

13. Jak nám pomáhá studium Bible? (Viz také rámeček „ Jak jim Bible pomáhá“.)

¹³ Studuj Bibli každý den a daleko líp uvidíš Jehovovu krásnou osobnost. Pochopíš, jak moc tě miluje. Když budeš o tom, co čteš v Bibli, každý den přemýšlet, pomůže ti to uvažovat jasněji. Bibli totiž můžeš použít „k nápravě věcí“, včetně svojí mysli a svého srdce. (2. Tim. 3:16) Sborový starší Kevin, který bojoval s pocity méněcennosti, říká: „Když jsem si četl 103. žalm a přemýšlel o něm, pomohlo mi to uvažovat rozumně a pochopit, jak se na mě dívá Jehova.“ Eva, kterou jsme už citovali, říká: „Na konci dne si vždycky udělám čas, abych v klidu rozjímala o Jehovových myšlenkách. Uklidňuje mě to a posiluje to moji víru.“

14. Jak nám pomáhá modlitba?

¹⁴ Často se modli. (1. Tes. 5:17) Pevné přátelství mezi dvěma lidmi je založené na časté a upřímné komunikaci. To samé platí o našem přátelství s Jehovou. Když s ním v modlitbě mluvíme o svých pocitech, myšlenkách a obavách, dáváme mu tím najevo, že mu důvěřujeme a jsme si jistí jeho láskou. (Žalm 94:17–19; 1. Jana 5:14, 15) Jua, o které jsme už mluvili, říká: „Snažím se, aby moje modlitby nebyly jenom jako hlášení, co jsem ten den udělala. Se vším se mu svěřuju a mluvím s ním o tom, co doopravdy cítím. Postupně jsem se na Jehovu přestala dívat jako na šéfa nějaké firmy a začala jsem ho vnímat jako otce, který svoje děti miluje.“ (Viz rámeček „ Četl jsi ji?“.)

15. Z čeho je vidět, že na nás Jehovovi záleží?

¹⁵ Snaž se trávit čas s přáteli. Jsou darem od Jehovy. (Jak. 1:17) Našemu nebeskému Otci na nás záleží, a proto nám dal duchovní rodinu bratrů a sester, kteří nás mají rádi za všech okolností. (Přísl. 17:17) Ve svém dopise Kolosanům se Pavel zmínil o křesťanech, kteří ho podporovali a byli pro něj „velkým  povzbuzením“. (Kol. 4:10, 11) Dokonce i Ježíš potřeboval pomoc svých přátel, andělů i lidí. A byl za ni vděčný. (Luk. 22:28, 43)

16. Jak nám zralí přátelé pomáhají mít k Jehovovi blíž?

¹⁶ Využíváš tento dar od Jehovy naplno? Svěřit se duchovně zralému příteli není známka slabosti. Naopak, může tě to zachránit. Všimni si, co řekl James, kterého jsme už citovali: „Blízké přátelství se zralými spolukřesťany je pro mě jako záchranné lano. Když mě zaplaví negativní myšlenky, mí přátelé mi trpělivě naslouchají a ujišťují mě, že mě mají rádi. Díky tomu vnímám, že mě Jehova miluje a záleží mu na mně.“ Je vidět, jak je důležité si vytvářet a udržovat blízká přátelství s bratry a sestrami.

17., 18. Koho musíme poslouchat a proč?

¹⁷ Satan chce, abychom se vzdali a přestali dělat, co je správné. Chce nás přesvědčit, že nás Jehova nemiluje a že si nezasloužíme, aby nás zachránil. Ale jak jsme si ukázali, nic nemůže být dál od pravdy.

¹⁸ Jehova tě miluje. Jsi pro něj velmi vzácný. Pokud ho budeš poslouchat, bude tě milovat navždy, stejně jako Ježíše. (Jan 15:10) Takže nenaslouchej Satanovi ani svému srdci, které tě odsuzuje. Naslouchej Jehovovi, který v každém z nás vidí to dobré. Buď si jistý, že Jehova „má radost ze svého lidu“ a má radost i z tebe!