1., 2. a) Jaký náročný úkol mají rodiče a jak ho můžou zvládnout? b) O čem budeme uvažovat v tomto článku?

„TO, ŽE v Jehovu věříme my, nutně neznamená, že v něj budou věřit i naše děti,“ říkají jedni rodiče z Francie a dodávají: „Víra se nedědí. Děti ji musí získat kousek po kousku.“ Bratr z Austrálie napsal: „Pomáhat dítěti, aby mělo pevnou víru, je asi ten nejtěžší úkol. Musíte využívat všechno, co je k dispozici. Možná si myslíte, že už jste na nějakou otázku odpověděli dostatečně, ale vaše dítě s ní najednou přijde znovu. Odpovědi, které jeho zvědavou mysl uspokojí dnes, mu nemusí stačit zítra. Některé náměty musíte rozebírat pořád dokola.“

² Pokud jsi rodič, máš občas pocit, že nestačíš na to, abys svoje děti učil a působil na jejich srdce tak, aby získaly pevnou víru? Je pravda, že kdybychom spoléhali jen sami na sebe, byl by to úkol nad naše síly. (Jer. 10:23) S Boží pomocí to ale můžeš zvládnout! Ukážeme si čtyři věci, které ti v tom pomůžou: 1. Svoje děti dobře poznej. 2. Dej do toho srdce. 3. Vyučuj působivě. 4. Buď trpělivý a modli se.

3. Jak můžou rodiče napodobovat Ježíšův příklad, když učí svoje děti?

³ Ježíš se svých učedníků často ptal, čemu věří. (Mat. 16:13–15) Napodobuj jeho příklad. Když si s dětmi povídáš nebo děláte něco společně, ptej se na jejich názory a pocity. Možná mají nějaké pochybnosti nebo obavy. Jeden 15letý bratr z Austrálie napsal: „Táta se mnou často mluví o víře a pomáhá mi, abych o duchovních věcech víc přemýšlel. Ptá se: ‚Co se o tom píše v Bibli? Věříš tomu? Proč tomu věříš?‘ Chce, abych se vyjadřoval vlastními slovy, a ne jenom opakoval to, co slyším od něj nebo od mámy. Čím jsem starší, tím hlubší odpovědi se ode mě očekávají.“

4. Proč je důležité brát otázky dítěte vážně? Uveď příklad.

⁴ Pokud má tvoje dítě pochybnosti o nějaké biblické nauce, nesnaž se ji hned vehementně obhajovat ani nereaguj ostře. Buď trpělivý a pomoz mu o tom přemýšlet. „Když se vás dítě na něco zeptá, berte to vážně,“ říká jeden otec. „Nesmeťte jeho otázky ze stolu a nevyhýbejte se nějakému námětu jenom proto, že je pro vás nepříjemné o něm mluvit.“ Pomůže ti, když upřímné otázky svého dítěte budeš vnímat jako snahu danému námětu porozumět. Ježíš už ve dvanácti letech dával druhým hluboké otázky. (Přečti Lukáše 2:46.) „Když jsem řekl, že si nejsem jistý, jestli naše náboženství je to pravé,“ vzpomíná 15letý bratr z Dánska, „rodiče reagovali klidně, i když si o mě možná dělali starosti. Na všechny moje otázky odpověděli pomocí Bible.“

5. Co by měli rodiče dělat, i když se zdá, že jejich děti v Jehovu věří?

⁵ Svoje děti dobře poznej – zjisti, co si myslí, co cítí a z čeho mají obavy. Z toho, že chodí na shromáždění a do služby, nikdy automaticky nevyvozuj, že v Jehovu věří. Při každodenních činnostech si povídejte o duchovních věcech. Modli se se svými dětmi i za ně. Nepodceňuj žádnou zkoušku jejich víry a pomáhej jim ji zvládnout.

6. Co rodičům pomůže být lepšími učiteli svých dětí?

⁶ Lidé Ježíšovi rádi naslouchali, protože miloval Jehovu a dobře znal jeho Slovo. Cítili, že miluje i je. (Luk. 24:32; Jan 7:46) Podobně když tvoje děti uvidí, že miluješ Jehovu, pomůže jim to zamilovat si ho taky. (Přečti 5. Mojžíšovu 6:5–8; Lukáše 6:45.) Rodiče, pečlivě proto studujte Bibli a naše publikace. Čtěte si v nich články o přírodě, abyste lépe poznali, co Jehova vytvořil. (Mat. 6:26, 28) Pomůže vám to rozšířit si obzor, prohloubit vděčnost Jehovovi a být lepšími učiteli. (Luk. 6:40)

7., 8. Co můžou rodiče dělat, když se dozvídají něco o Jehovovi a z Bible? Jaké s tím mají někteří zkušenosti?

⁷ O tom, co se dozvídáš o Jehovovi a z Bible, si s dětmi povídej. Nedělej to jenom při přípravě na shromáždění nebo rodinném uctívání, ale kdykoli během dne. Takové rozhovory by navíc měly být přirozené a spontánní. Jedni manželé ze Spojených států si s dětmi povídají o Jehovovi, když zažívají něco pěkného v přírodě nebo si dávají dobré  jídlo. „Připomínáme dětem, s jakou láskou pro nás Jehova všechno udělal a jak to promyslel,“ říkají. Když jedni manželé v Jihoafrické republice pracují na zahradě se svými dvěma dcerkami, mluví třeba o tom, jak je úžasné, že semínka vyklíčí a vyrostou z nich rostlinky. Říkají: „Snažíme se holkám pomáhat, aby měly úctu k životu a vnímaly, jak všechno v přírodě dokonale funguje.“

⁸ Jeden otec z Austrálie vzal svého asi desetiletého syna do muzea a využil to k tomu, aby mu pomohl posílit víru v Jehovu a ve stvoření. Vypráví: „Navštívili jsme expozici dávných mořských živočichů, kterým se říká amoniti a trilobiti. Ohromilo nás, jak byli tito vyhynulí živočichové nádherní a složití a že jim nic nescházelo. Za těmi dnešními v ničem nezaostávali. Pokud se tedy život vyvíjel z jednoduchých forem ve složitější, proč byli tito živočichové tak složití už tehdy? Když jsem si to uvědomil, hluboce to na mě zapůsobilo, a tak jsem to řekl synovi.“

9. Proč je dobré být vynalézavý a jaké zkušenosti s tím má jedna sestra?

⁹ Ježíš často vyučoval pomocí přirovnání, protože vedou k zamyšlení, působí na srdce a dobře se pamatují. (Mat. 13:34, 35) Rodiče, využívejte toho, že děti mají živou představivost, a buďte vynalézaví. Jedna sestra z Japonska s tím má dobré zkušenosti. Svoje dva syny, kterým je osm a deset let, učila o zemské atmosféře a o tom, s jakou láskou ji Jehova vytvořil. Dala jim kávu, mléko a cukr a každého požádala, aby jí uvařil šálek kávy. Vypráví: „Dali si na tom záležet. Když jsem se jich pak zeptala, proč to dělali tak pečlivě, řekli, že mi kávu chtěli připravit tak, jak ji mám ráda. Vysvětlila jsem jim, že s podobnou pečlivostí pro nás Bůh namíchal plyny v atmosféře.“ Tento příklad byl úměrný jejich věku a zapůsobil na ně určitě víc, než kdyby jim to maminka jenom řekla. A poučení si ještě dlouho pamatovali.

10., 11. a) Co můžeš použít, abys svému dítěti pomohl získat víru v Boha? (Viz úvodní obrázek.) b) Co se osvědčilo tobě?

¹⁰ K tomu, abys svému dítěti pomohl mít pevnější víru v Boha, můžeš použít i recept z kuchařky. Jak? Upečte spolu koláč a vysvětli dítěti, k čemu slouží recept. Potom vezmi nějaké ovoce, třeba jablko, a zeptej se: „Víš, že na tohle jablíčko taky existuje ‚recept‘?“ Pak ho rozkrojte a podej dítěti semínko. Popovídejte si o tom, že recept byl vlastně „napsaný“ v semínku, ale mnohem složitějším jazykem než kuchařka.  Pak můžeš říct: „Recept musel někdo do kuchařky zapsat. Ale kdo napsal mnohem složitější recept na jablíčko?“ Staršímu dítěti můžeš vysvětlit, že recept na jablko – nebo vlastně na celý strom, na kterém vyrostlo – byl součástí kódu v DNA. Můžete se spolu podívat i na některé obrázky na stranách 10 až 20 v naší brožuře Vznik života – Pět otázek, které stojí za odpověď.

¹¹ Mnozí rodiče si s dětmi rádi povídají o článcích z rubriky „Dílo náhody?“, která vychází v Probuďte se! Tuto rubriku také využívají, když se svoje malé děti snaží naučit něco jednoduchého. Například jedni manželé v Dánsku přirovnali letadla k ptákům. „Letadla vypadají jako ptáci,“ řekli. „Ale můžou letadla snášet vajíčka a vysedět malá letadélka? Potřebují ptáci přistávací dráhy? A jaký zvuk se ti líbí víc – hukot letadel, nebo zpěv ptáků? Takže kdo je chytřejší – ten, kdo postavil letadlo, nebo ten, kdo stvořil ptáky?“ Takové rozhovory, včetně dobře zvolených otázek, můžou dítěti pomoct, aby rozvíjelo „schopnost přemýšlet“ a vybudovalo si víru v Boha. (Přísl. 2:10–12)

12. Jak můžeš dítěti působivě pomoct získat víru v Bibli?

¹² Působivým vyučováním můžeš posílit také víru dítěte v přesnost Bible. Uvažuj třeba o Jobovi 26:7. (Přečti.) Jak můžeš ukázat, že myšlenka v tomto verši pochází od Boha? Lepší než to dítěti zkrátka oznámit je rozvíjet jeho představivost. Řekni mu, že lidé v Jobově době nevěřili tomu, že země se vznáší ve vesmíru. Nemohli si to ověřit, protože tehdy nebyly žádné teleskopy ani kosmické lodě. Mysleli si, že všechno hmotné musí na něčem stát. Dítě si může vzít míč nebo kámen a vyzkoušet to. Takové poučení na něj může silně zapůsobit a může z něj pochopit, že Jehova nechal zapsat tyto skutečnosti do Bible mnohem dřív, než je lidé mohli ověřit. (Neh. 9:6)

13., 14. Jak můžou rodiče vyzdvihnout hodnotu biblických zásad?

¹³ Důležité je vštípit dítěti i to, jak užitečné jsou biblické zásady. (Přečti Žalm 1:1–3.) Dá se to udělat různě. Například mu můžeš říct, aby si představilo, že bude žít na dalekém ostrově a že si musí vybrat několik lidí, kteří tam budou s ním. Zeptej se ho: „Jaké vlastnosti by každý měl mít, aby spolu všichni dobře vycházeli?“ Pak si můžete přečíst Galaťanům 5:19–23 a popovídat o tom, jaké lidi chce mít Jehova v novém světě.

¹⁴ Tímto způsobem můžeš dítě naučit dvě důležité věci: Za prvé, Boží měřítka přispívají k pokojným a harmonickým vztahům. Za druhé, tím, že nás Jehova školí už teď, nás připravuje na život v novém světě. (Iz. 54:13; Jan 17:3) Tyto myšlenky můžeš zdůraznit ještě tím, že vybereš nějaký životní příběh z našich publikací, třeba z rubriky „Bible mění život lidí“, která vychází ve Strážné věži. A pokud někdo ve vašem sboru udělal v životě zásadní změny, aby mohl sloužit Jehovovi, můžeš ho pozvat na návštěvu, aby vám svůj příběh povyprávěl. Díky takovým  příkladům může dítě vidět, jak biblické zásady fungují v praxi. (Hebr. 4:12)

15. Jak můžeš být dobrým učitelem svých dětí?

¹⁵ Při vyučování svých dětí nikdy nesklouzni ke stereotypu. Buď vynalézavý. Pomoz jim, aby o věcech přemýšlely, a ber přitom v úvahu jejich věk. Snaž se, aby pro ně učení bylo zábavné a posílilo jejich víru. „Stále hledej nové způsoby, jak vysvětlovat stará témata,“ říká jeden otec.

16. Proč je při učení dětí důležitá trpělivost? Uveď příklad.

¹⁶ S pomocí Jehovova svatého ducha můžou tvoje děti získat pevnou víru. (Gal. 5:22, 23) Je k tomu ale zapotřebí čas. Budeš proto muset být trpělivý a vytrvalý. „S manželkou jsme našim dětem věnovali spoustu času,“ říká táta dvou dětí z Japonska. „Už odmalička jsem s nimi studoval patnáct minut denně, kromě dní, kdy jsme měli shromáždění. Těch patnáct minut nebylo moc pro mě ani pro ně.“ Jeden krajský dozorce napsal: „V dospívání jsem měl mnohem víc otázek a pochybností, než kolik jsem jich vyslovil. Hodně z nich se mi objasnilo na shromáždění nebo při osobním a rodinném studiu. Právě proto je důležité, aby rodiče svoje děti nepřestali učit.“

17. Proč je důležitý příklad rodičů a jak ho dávají jedni manželé svým dcerám?

¹⁷ Rodiče, důležitý je bezesporu i váš příklad. Když budete mít silnou víru, určitě to na děti bude mít dobrý vliv. Stále proto svoji víru posilujte. Ať vaše děti vidí, jak skutečný pro vás Jehova je. Když mají jedni manželé z Bermud nějaké starosti, modlí se spolu s dětmi o Jehovovu pomoc a povzbuzují je, aby se modlily i samy. „Naší starší dceři také říkáme: ‚Spoléhej se na Jehovu, choď hodně do služby a nedělej si moc velké starosti.‘ Když vidí, jaké výsledky to přináší, uvědomuje si, že nám Jehova pomáhá. Její víra v Boha a v Bibli díky tomu úžasně sílí.“

18. Jakou skutečnost si rodiče musí uvědomovat?

¹⁸ Nakonec si tvoje děti budou muset vybudovat vlastní víru. Jako rodič můžeš zasévat a zalévat. Jenom Bůh ale může způsobit růst. (1. Kor. 3:6) Modli se proto o jeho ducha a dál se ze všech sil snaž svoje milované děti vyučovat. Jehova pak tvému úsilí bude moct požehnat. (Ef. 6:4)