Rybáři lidí působí v Egejském moři

EGEJSKÉ moře, jež se rozkládá mezi pevninským Řeckem na severu a na západě, Tureckem na východě a ostrovem Krétou na jihu, pokrývá rozsáhlou oblast východního Středomoří. Je poseto mnoha ostrovy a ostrůvky, a bylo kolébkou některých významných dávných civilizací. Pohled na rozeklané obrysy ostrovů, na nichž jsou roztroušeny bílé domky zářící ve slunečním světle, inspiroval jednoho básníka k výroku, že se tyto ostrovy podobají „kamenným ořům s bujnou hřívou“.

Není divu, že se tyto ostrovy staly jednou z nejoblíbenějších a nejpřitažlivějších turistických oblastí na světě. Vyznačují se krásnou přírodou, a navíc tím, že na nich žijí a pracují muži a ženy vynikajících vlastností. Právě lidé — zemití a pohostinní, a zároveň svobodomyslní — mají velký podíl na jedinečné kráse těchto míst.

Mnoho ostrovanů se živí rybolovem ve vodách Egejského moře. Bohaté výsledky v této oblasti však přináší ještě jiný důležitý „rybolov“. ‚Rybáři lidí‘, evangelisté přinášející dobrou zprávu o Božím Království, projíždějí Egejským mořem z ostrova na ostrov a činí zde křesťanské učedníky. (Matouš 4:18, 19; Lukáš 5:10)

Asi před 19 stoletími navštívili Egejské ostrovy křesťanští evangelisté. Okolo roku 56 n. l. se apoštol Pavel krátce zastavil na ostrovech Lésvos, Chíos, Sámos, Kós a Ródos, když se vracel ze své třetí misionářské cesty. Pavel byl za všech okolností horlivým kazatelem, a proto jistě kázal i některým ostrovanům. (Skutky 20:14, 15, 24; 21:1, 2) Po dvouletém uvěznění v Římě Pavel s největší pravděpodobností navštívil Krétu a věnoval se tam křesťanské činnosti. Koncem prvního století byl apoštol Jan ve vyhnanství na ostrově Patmos, „protože . . . mluvil o Bohu a vydával svědectví o Ježíšovi“. (Zjevení 1:9) Jak se na těchto ostrovech daří hlasatelům dobré zprávy v dnešní době?

Kazatelské výpravy přinášejí bohatý užitek

Kazatelská činnost na těchto skupinách ostrovů je obtížná a náročná. Vyžaduje velké úsilí a velkou obětavost. Některé ostrovy jsou od sebe velmi vzdálené. Lodní nebo letecké spojení s některými z nich je nepravidelné a na jiné — obzvlášť v zimě — žádné dopravní spojení neexistuje. Moře může být velmi bouřlivé, zejména když vanou meltemia, každoroční prudké větry od severu. Vesnice na mnoha ostrovech jsou navíc velmi odlehlé a těžko dostupné, protože prašné a neupravené silnice bývají často téměř nesjízdné. K některým vesnicím je možné dostat se jen na malých lodích.

Jedním takovým ostrovem je například Ikaria. V tamním malém sboru je 11 zvěstovatelů dobré  zprávy o Království, a ti nemohou všechny vesnice na ostrově a na okolních ostrůvcích propracovat. Proto sem přijíždějí křesťanští bratři a křesťanské sestry z ostrova Sámos a pomáhají kázat lidem nejen na Ikarii, ale také na ostrovech Furnoi, Patmos a Leipsos. Nedávno při jedné z takových dvoudenních kampaní rozšířili svědkové Jehovovi 650 časopisů, 99 brožur a 25 knih pojednávajících o biblických námětech. Ke svému překvapení se setkávali s lidmi, kteří neměli vůbec žádnou představu o tom, kdo je Jehova. Byli zde lidé, kteří prosili, aby u nich svědkové zůstali a naučili je toho z Bible víc. Jakási paní řekla jedné svědkyni: „Tak, a vy teď odcházíte. Ale já mám ještě mnoho otázek, které se týkají Bible. Kdo mi pomůže?“ Naše křesťanská sestra té paní slíbila, že když ji věci zajímají, zůstane s ní ve styku telefonicky, a skutečně tímto způsobem zahájila biblické studium.

Jeden cestující dozorce navštívil Ikarii a zorganizoval tehdy činnost tak, aby byl celý ostrov propracován za jeden víkend. Využil pomoci asi třiceti zvěstovatelů Království z ostrova Sámos. Bratři, kteří přijeli, si museli zaplatit dvoudenní pobyt v hotelu a najmout si osobní auta a terénní vozy s pohonem na čtyři kola. Dva dny silně pršelo a předpověď na víkend byla neradostná. Bratři se tím však nedali odradit a měli na zřeteli slova z Kazatele 11:4: „Kdo dává pozor na vítr, nebude zasévat semeno; a kdo se dívá na oblaka, nebude sklízet.“ Nakonec se počasí přece jen trochu zlepšilo, a když bratři prošli se svou důležitou zprávou celý ostrov, vrátili se domů šťastní a spokojení.

Šestnáct zvěstovatelů, kteří žijí na ostrově Andros, vynaložilo velké úsilí, aby propracovali celý ostrov. Dva bratři, kteří se dostali do jedné odlehlé vesnice, byli rozhodnuti kázat všem obyvatelům. Mluvili s lidmi v jejich domovech, na ulicích a na polích. Navštívili dokonce i policejní stanici a zanechali zde literaturu. Byli si jisti, že už mluvili se všemi vesničany, a chystali se odejít. Když odjížděli z ústředního náměstí, zahlédli přicházet kněze řecké pravoslavné církve. Uvědomili si, že jemu svědectví nevydali, a proto mu nabídli jednu stručnou publikaci, a on ji s radostí přijal. Teprve teď věděli jistě, že při svém kazatelském úsilí nikoho nepřehlédli!

Gavdos (neboli Kauda), ostrov ležící na jih od Kréty, má pouze 38 obyvatel a je považován za nejjižnější místo v Evropě. (Skutky 27:16) Jeden cestující dozorce s manželkou a ještě s jednou manželskou dvojicí zde strávili kazatelskou činností tři dny. Spali ve stanu, aby měli menší výdaje. Dobrou zprávu sdělili všem obyvatelům a s radostí shledali, že tamní lidé nemají žádné předsudky. Do té doby o svědcích Jehovových neslyšeli — žádné dobré ani špatné informace se k nim ještě nedostaly. Místní lidé, včetně kněze, přijali 19 knih a 13 brožur. Když se zvěstovatelé vraceli na malé lodi na Krétu, moře se rozbouřilo a oni se ocitli v ohrožení života. Řekli: „Děkovali jsme Jehovovi, že jsme zůstali naživu a vrátili se domů, ale také jsme ho oslavovali za to, že nám dovolil, abychom na tomto nejjižnějším místě Evropy ctili jeho jméno.“

Patmos je ostrov, na němž apoštol Jan napsal poslední knihu Bible, Zjevení. Až donedávna nebyl na Patmu ani jeden svědek Jehovův. Kazatelskou činnost na tomto ostrově dobře zorganizovali bratři z ostrova Sámos. Věděli, že mohou očekávat rozhořčený odpor, protože tento ostrov je baštou řecké pravoslavné církve. Dvě sestry mluvily o dobré zprávě s jakousi paní, a ta je  pozvala dál. Její manžel se jich neodbytně vyptával, kdo je k nim poslal. Když mu vysvětlily, že navštěvují všechny domy, znovu se jich zeptal: „Určitě vás sem neposlal někdo ze sousedů?“ Manželka, která se před nějakou dobou o svědcích Jehovových dozvěděla v Zairu, později sestrám vysvětlila, co se tehdy ráno stalo. Řekla: „Modlila jsem se k Jehovovi, jako jindy, aby poslal nějaké svědky na náš ostrov. Manžel se mi smál. Když jsem vás viděla u dveří, byla jsem překvapená, a můj manžel také. Proto se vás pořád vyptával, kdo vás k nám poslal.“ S tou paní bylo ihned zahájeno biblické studium. Telefonicky pak studium pokračovalo deset měsíců, ačkoli sestru i zájemkyni to stálo hodně peněz. Byla pokřtěna, a nyní je jediným svědkem na ostrově, na němž před 1 900 lety žil v osamění apoštol Jan.

„Rybolov“ v přístavech

Výletní lodi se každé léto zastavují v celé řadě přístavů Egejského moře a přivážejí mnoho turistů. Svědkové Jehovovi tak mají jedinečnou příležitost dostat se do styku s lidmi různých národů a jazyků. Sbory mají zásobu biblické literatury v mnoha jazycích a zvěstovatelé rozšiřují mezi turisty tisíce časopisů. Některé výletní lodi zastavují v týchž přístavech každý týden a bratři tak mají vynikající možnost vykonávat opětovné návštěvy, a dokonce i vést biblická studia s některými členy posádek.

Jedna sestra, která působí v celodobé kazatelské službě na ostrově Ródos, vydala v létě roku 1996 svědectví jednomu mladíkovi z Jamajky, který pracoval na výletní lodi přijíždějící do tamního přístavu každý pátek. Příští pátek byl tento muž pozván, aby se zúčastnil oblastního sjezdu, který se konal na tomto ostrově. S anglickou Biblí v ruce mu tato průkopnice pomáhala porozumět některým biblickým pravdám, které se rozebíraly při programu. Láska a vřelost, kterou si svědkové při sjezdu projevovali, na tohoto mladého muže velmi zapůsobily. Následující pátek pozval dva průkopníky na loď. Tito průkopníci si vzali s sebou anglickou a španělskou literaturu. Netrvalo ani hodinu a jejich tašky na literaturu se vyprázdnily. Ten mladý Jamajčan studoval Bibli pravidelně každý týden v pátek až do konce léta. Příští léto přijel opět a byl připraven ve studiu pokračovat. Tentokrát  se však rozhodl, že změní zaměstnání, aby mohl dělat duchovní pokroky. Potom opět odjel. Bratři na Ródu však měli velkou radost, když se dozvěděli, že tento mladý muž byl začátkem roku 1998 pokřtěn.

Loví se stěhovavé „ryby“

Egejské moře je známé tím, že je v něm množství stěhovavých ryb, jako jsou například sardinky a mečouni. Takové ryby migrují v jeho vodách a nakonec je do svých sítí uloví zkušení rybáři. Podobně i mezi přistěhovalci, kteří přišli do Řecka za prací a předtím žili v řadě východoevropských zemí, nacházejí kazatelé Království mnoho lidí s vnímavým srdcem.

Dívence Rezi bylo deset let, když na stránkách časopisů Strážná věž a Probuďte se! poprvé četla o Jehovovi a jeho záměrech. To bylo v Albánii. O tři roky později se společně se svou rodinou přestěhovala na ostrov Ródos. Jednoho dne se Rezi modlila k Jehovovi, aby jí v jejím novém domově pomohl najít svůj lid. Druhý den přišel její otec domů se známými časopisy, se Strážnou věží a Probuďte se!, a Rezi měla velkou radost. S tou sestrou, která dala jejímu otci časopisy, se Rezi setkala, a brzy začaly studovat na základě knihy Poznání, které vede k věčnému životu. Občas poprosila, aby studovaly dokonce třikrát během jednoho dne! Za dva měsíce se stala nepokřtěnou zvěstovatelkou a v březnu 1998 byla ve svých 14 letech pokřtěna. Týž den začala s pomocnou průkopnickou službou a za šest měsíců se přihlásila do celodobé kazatelské služby jako pravidelná průkopnice.

Jeden bratr na ostrově Kós studoval s jistými lidmi z Ruska. Když se jich zeptal, zda mají nějaké přátele, kteří by chtěli studovat Bibli, zavedli ho k jedněm arménským manželům, Leonidovi a Ofelii, kteří bydleli ve vesnici vzdálené asi 30 kilometrů. Zde bratři zažili překvapení. Ti arménští manželé přinesli tašku plnou arménské a ruské biblické literatury, kterou vydala Watch Tower Society! Vyprávěli, že kdysi studovali Bibli se svědky Jehovovými a dostali se až tak daleko, že se stali nepokřtěnými zvěstovateli. Kvůli bouřlivé politické situaci a ekonomickým problémům však museli opustit svou vlast. Jakmile se dostali na ostrov Kós, začali studovat s Leonidovou matkou a s jeho sestrou, které tam již byly. Najednou zde měl tento svědek Jehovův vést tři nová biblická studia — jedno s Ofelií, druhé s Leonidem a třetí s jeho matkou a sestrou. A tak bylo třeba třikrát týdně cestovat na motorce třicet kilometrů tam a třicet kilometrů zpět. Za několik měsíců se Leonidas a jeho manželka dali pokřtít. Obětavost místních bratrů byla skutečně bohatě odměněna!

Jehova působí vzrůst

Na těchto ostrovech v Egejském moři je více než 2 000 činných hlasatelů Království, a je zřejmé, že Jehova jejich neúnavnému úsilí žehná. Nyní je zde 44 sborů a 25 skupin svědků Jehovových. Sedmnáct z těchto skupin je cizojazyčných, protože Jehovovou vůlí je, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4) Navíc je zde 13 zvláštních průkopníků, kteří se s mimořádným úsilím snaží dostat se ještě k mnoha dalším lidem v těchto vzdálených obvodech.

Egejské moře je již po mnoho století oblastí kulturního rozvoje a mezinárodního obchodování. V posledních desetiletích se stalo oblíbenou rekreační oblastí, kterou vyhledávají statisíce turistů. Důležitější však je, že hlasatelé Království — jako „rybáři lidí“ — našli na těchto ostrovech mnoho upřímných lidí, kteří si dychtivě přejí chválit Jehovu. Všichni společně skvělým způsobem odpověděli na prorockou výzvu: „Ať připisují Jehovovi slávu a na ostrovech ať vyprávějí dokonce o jeho chvále.“ (Izajáš 42:12)

[Mapa na straně 22]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

ŘECKO

TURECKO

Lésvos

Chíos

Sámos

Ikaria

Furnoi

Patmos

Kós

Ródos

Egejské moře

Kréta

[Obrázek na straně 23]

Ostrov Lésvos

[Obrázek na straně 24]

Ostrov Patmos

[Obrázek na straně 24]

Ostrov Kréta