Hlasatelé Království vyprávějí

Drahocenní jsou pro Jehovu ti, kdo ho milují

LIBANON je již od biblických dob proslulý svým přírodním bohatstvím. (Žalm 72:16; Izajáš 60:13) Obzvlášť ceněné byly jeho majestátní cedry, jež pro svou krásu, vůni a trvanlivost byly vyhledávaným stavebním materiálem. V prvním století přišlo z Libanonu něco ještě cennějšího. Markovo evangelium uvádí, že z Tyru a Sidonu, jež ležely na území starověkého Libanonu, „přišlo [k Ježíšovi] velké množství, když slyšeli, co všechno dělá“. (Marek 3:8)

Stejně i dnes Libanon dále přináší ovoce, které je v Jehovových očích velmi cenné. Dokladem toho jsou následující zážitky.

• Jeden mladý svědek, který se jmenuje Wissam, byl ve škole požádán, aby před třídou pronesl třicetiminutový proslov. Usoudil, že to bude dobrá příležitost k vydání svědectví. Použil tedy knihu Jak vznikl život? — Evolucí, nebo stvořením? a připravil si proslov na námět stvoření. Když však Wissamův učitel viděl, o jaký materiál jde, řekl, že proslov na tak důležitý námět by Wissam mohl prodloužit na čtyřicet pět minut.

Když Wissam proslov zahájil, učitel ho přerušil a poslal pro ředitelku. Jakmile ředitelka přišla, Wissam začal znovu. Otázky, které položil v úvodu, ředitelku velice zaujaly, a řekla proto, že všichni studenti mají dostat fotokopii tohoto proslovu.

Za chvíli šel kolem jiný učitel, všiml si rozruchu ve třídě a ptal se, co se děje. Jakmile se to dozvěděl, zeptal se, co se Wissam snaží dokázat — zda stvoření, nebo evoluci. „Stvoření,“ zněla odpověď. Když učitel zjistil, že Wissam je jedním ze svědků Jehovových, řekl třídě: „Z jeho proslovu poznáte, že věda podporuje stvoření, a ne evoluci.“

Ukázalo se, že tento učitel měl výtisk knihy Stvoření a již předtím při svých přednáškách na univerzitě tuto knihu používal. Než odešel, zeptal se, zda by mohl přijít druhý den znovu, a to se svými studenty, aby Wissam mohl promluvit i k jeho třídě. To vedlo k dalšímu znamenitému svědectví pro Jehovu.

• Dvaadvacetiletá Nina dychtila po vodách pravdy. Jednoho dne jí její bratranec dal Bibli a přivedl ji do letniční církve. Nina četla Bibli s radostí, a když se dočetla, že by křesťané měli kázat, začala mluvit se svými známými. Každý, s kým mluvila, se jí ptal: „Patříš ke svědkům Jehovovým?“ To jí bylo divné.

O šest let později přišli svědkové Jehovovi k Nině domů a řekli jí o Božím Království. Nejdříve se snažila najít na jejich učení nějaké chyby. Zjistila však, že všechny jejich odpovědi jsou logické a zakládají se na Bibli.

Poznatky, které Nina nakonec získala — o tom, že Boží jméno je Jehova, o požehnání, jež je spojeno s Královstvím, a další —, ji přesvědčily, že našla pravdu. Oddala svůj život Jehovovi a dala se pokřtít. Posledních sedm let se Nina věnuje celodobé evangelizační službě. Ano, Jehova žehná těm, kdo ho skutečně milují. (1. Korinťanům 2:9)