Stůjte úplní a s pevným přesvědčením

„Podívejte se! Velký zástup!“

BYLA to otázka, kterou se Jehovovi služebníci zabývali několik desetiletí. Dlouho se snažili vyřešit ji na základě biblických textů. O tomto námětu se často diskutovalo. Nakonec se však biblická odpověď našla, a v posluchačích, kteří se v roce 1935 účastnili sjezdu ve Washingtonu, vyvolala skutečně radostné vzrušení.

Všechny ty rozpravy se zabývaly stejnými otázkami: Na koho se vztahuje označení „zástup veliký“ (Kralická bible) neboli „velký zástup“ (Překlad nového světa), o němž se pojednává ve Zjevení 7:9? Bude tato skupina věřících žít v nebi?

Dávná otázka

Na otázku, koho představuje „velký zástup“, hledali křesťané odpověď od doby apoštola Jana až do našich dnů. Badatelé Bible považovali velký zástup za jakousi druhotnou nebeskou třídu, za skupinu, která sice biblickou pravdu zná, ale příliš se nesnaží toto poznání šířit.

Někteří společníci pomazaných křesťanů se však začali na kazatelské činnosti podílet velmi horlivě. Nedoufali, že přijdou do nebe. Jejich naděje ve skutečnosti odpovídala námětu veřejné přednášky „Milióny nyní žijících lidí nikdy nezemřou“, kterou Jehovův lid pořádal v letech 1918 až 1922. Takoví lidé obdrží požehnání v podobě věčného života na zemi.

V anglickém vydání Strážné věže z 15. října 1923 se rozebíralo Ježíšovo podobenství o ovcích a kozlech. Bylo tam řečeno: „Ovce znázorňují všechny lidi z národů, kteří nejsou zplozeni duchem, ale jsou nakloněni ke spravedlnosti a myšlenkově uznávají Ježíše Krista jako Pána a těší se na lepší dobu pod jeho panstvím a doufají v ni.“ (Matouš 25:31–46)

Paprsků světla přibývá

V roce 1931 byla v prvním díle knihy Vindication (Ospravedlnění) rozebírána 9. kapitola Ezekiela. Bylo zde ukázáno, že lidé označení na čele, aby byli při konci světa zachováni naživu, jsou totožní s ovcemi z Ježíšova podobenství. Ve třetím díle knihy Vindication, který vyšel v roce 1932, byl popsán upřímný postoj Neizraelity Jehonadaba, který přistoupil na vůz k pomazanému izraelskému králi Jehuovi a jel s ním, aby viděl, s jakou horlivostí Jehu vykoná rozsudek nad zastánci falešného uctívání. (2. Královská 10:15–28) V knize bylo řečeno: „Jehonadab znázorňoval nebo předstiňoval třídu lidí, kteří jsou nyní na zemi ... a kteří ... nejednají v souladu se Satanovou organizací, zastávají se spravedlnosti a jsou [těmi], které v Armagedonu Pán zachrání, provede je tou obtížnou dobou a poskytne jim věčný život na zemi. Ti tvoří třídu ‚ovcí‘.“

V roce 1934 bylo ve Strážné věži jasně ukázáno, že by se křesťané, kteří mají pozemskou naději, měli zasvětit Jehovovi a dát se pokřtít. Světlo ohledně této pozemské třídy skutečně zářilo stále jasněji! (Přísloví 4:18)

Nádherný záblesk porozumění

Porozumění slovům ve Zjevení 7:9–17 mělo nyní zazářit v jiskřivé nádheře. (Žalm 97:11) V časopise Strážná věž byla vyjádřena naděje, že sjezd, který se má konat od 30. května do 3. června 1935 ve Spojených státech ve Washingtonu, přinese lidem, které znázorňoval Jehonadab, „skutečnou útěchu a užitek“. A skutečně se to stalo.

 V burcující přednášce na námět „Velký zástup“, která byla přednesena asi pro 20 000 účastníků sjezdu, podal J. F. Rutherford biblický důkaz, že novodobé „jiné ovce“ jsou totožné s velkým zástupem ze Zjevení 7:9. (Jan 10:16) Při vyvrcholení této přednášky řečník posluchače vybídl: „Ať ti, kteří mají naději na věčný život na zemi, laskavě vstanou.“ Velká část posluchačstva se postavila a J. F. Rutherford prohlásil: „Podívejte se! Velký zástup!“ Nastalo ticho, a pak se rozezněly nadšené projevy souhlasu. Následující den se dalo pokřtít 840 nových svědků Jehovových, z nichž většina dala najevo, že patří k velkému zástupu.

Pozoruhodná přítomnost

Před rokem 1935 přibývalo lidí, kteří příznivě reagovali na biblické poselství, horlivě kázali dobrou zprávu a přitom se zajímali o věčný život v ráji na zemi. Netoužili dostat se do nebe, protože naději na nebeský život jim Bůh nedal. Ztotožňovali se s velkým zástupem jiných ovcí, a z toho bylo patrné, že povolávání 144 000 pomazaných křesťanů bylo do roku 1935 v podstatě ukončeno. (Zjevení 7:4)

Když vypukla druhá světová válka, vynaložil Satan Ďábel rozhořčené úsilí, aby shromažďování těch, kdo měli tvořit velký zástup, zastavil. Dílo kázaní o Království bylo v mnoha zemích omezeno. V této temné době — krátce před svou smrtí v lednu 1942 — J. F. Rutherford poznamenal: „Vypadá to, že ‚zástup veliký‘ zase tak veliký nebude.“

Díky Božímu požehnání však věci dopadly jinak. Pomazaní a jejich druhové, jiné ovce, ‚stojí úplní a s pevným přesvědčením‘ a plní své poslání tím, že činí učedníky. (Kolosanům 4:12; Matouš 24:14; 28:19, 20) Do roku 1946 stoupl počet svědků, kteří kázali po celém světě, na 176 456 — a většina z nich patřila k velkému zástupu. V roce 2000 věrně sloužilo Jehovovi ve 235 zemích více než 6 000 000 svědků — což je zástup opravdu velký! A stále jich přibývá.