Jehova je Bohem trpělivosti

„Jehova, Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti.“ (2. MOJŽÍŠOVA 34:6)

1, 2. (a) Kdo měl v minulosti užitek z Jehovovy trpělivosti? (b) Co znamená být „trpělivý“?

LIDÉ v Noemově době, Izraelité procházející s Mojžíšem pustinou a také Židé za Ježíšova života na zemi — ti všichni žili v odlišných podmínkách. Všichni však měli užitek ze stejné Jehovovy dobré vlastnosti, totiž z trpělivosti. Pro některé z nich to znamenalo život. A ten může Jehovova trpělivost znamenat i pro nás.

² Co je to vlastně trpělivost? Kdy a proč ji Jehova projevuje? Být „trpělivý“ se definuje jako „snášet nesprávné nebo vyzývavé jednání a nevzdávat se přitom naděje, že se narušený vztah zlepší“. Tato vlastnost tedy má určitý účel. Zaměřuje se především na to, co slouží k dobru člověka, který nepříjemnou situaci působí. Být trpělivý však neznamená přehlížet to, co je nesprávné. Když trpělivost splní svůj účel nebo když už není důvod situaci dále snášet, trpělivost končí.

3. Co bylo účelem Jehovovy trpělivosti a jaké má hranice?

³ Lidé dokážou být trpěliví, ale největším příkladem této vlastnosti je Jehova. Od té doby, co hřích narušil vztah mezi Jehovou a jeho lidským stvořením, projevuje náš Stvořitel trpělivou vytrvalost a opatřuje prostředky k tomu, aby kajícní lidé mohli zlepšit svůj vztah k němu. (2. Petra 3:9; 1. Jana 4:10) Až však jeho trpělivost splní svůj účel, Bůh podnikne kroky proti všem svévolným provinilcům a ukončí současný ničemný systém. (2. Petra 3:7)

V souladu s Božími hlavními vlastnostmi

4. (a) Jak je v Hebrejských písmech vyjádřen pojem trpělivost? (Viz také poznámku pod čarou.) (b) Jak prorok Nahum popisuje Jehovu a co nám to ukazuje o Jehovově trpělivosti?

⁴ Pojem trpělivost je v Hebrejských písmech vyjádřen dvěma hebrejskými slovy, jejichž doslovný význam je „délka chřípí“ a jež jsou v Překladu nového světa uváděna jako „pomalý k hněvu“. * Prorok Nahum o Boží trpělivosti řekl: „Jehova je pomalý k hněvu a velký v moci, a Jehova se rozhodně nezdrží potrestání.“ (Nahum 1:3) Jehovova trpělivost tedy není známkou slabosti a není bezmezná. Skutečnost, že Všemohoucí Bůh je zároveň pomalý k hněvu a velký v moci, ukazuje, že trpělivost je výsledkem záměrné zdrženlivosti. Jehova má moc potrestat, ale úmyslně to nedělá ihned, a to proto, aby dal provinilci příležitost změnit se. (Ezekiel 18:31, 32) Jehovova trpělivost je tedy projevem lásky a ukazuje, že Jehova svou moc používá moudře.

5. Ve kterých ohledech je Jehovova trpělivost v souladu s Jehovovým smyslem pro právo?

⁵ Jehovova trpělivost je rovněž v souladu s Božím smyslem pro právo a se spravedlností.  Jehova o sobě Mojžíšovi řekl, že je „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu [„trpělivý“, Biblí česká (Frencla Svaté Písmo)] a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojžíšova 34:6) O řadu let později Mojžíš zpíval k chvále Jehovy: „Všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojžíšova 32:4) Ano, všechny Jehovovy vlastnosti — milosrdenství, trpělivost, smysl pro právo a přímost — společně vedou k žádanému výsledku.

Jehovova trpělivost před potopou

6. Jakým pozoruhodným způsobem Jehova dosvědčil svou trpělivost vzhledem k potomkům Adama a Evy?

⁶ Vzpoura Adama a Evy v Edenu natrvalo rozbila drahocenný vztah, který měli ke svému láskyplnému Stvořiteli Jehovovi. (1. Mojžíšova 3:8–13, 23, 24) Toto odcizení mělo vliv na jejich potomky, kteří zdědili hřích, nedokonalost a smrt. (Římanům 5:17–19) První dva lidé sice byli svévolní hříšníci, ale Jehova jim dovolil, aby měli děti. Později láskyplně opatřil prostředek, díky kterému s ním potomci Adama a Evy mohou být smířeni. (Jan 3:16, 36) Apoštol Pavel vysvětlil: „Bůh nám doporučuje svou vlastní lásku tím, že Kristus za nás zemřel, zatímco jsme byli ještě hříšníky. Tím spíše tedy, protože jsme byli nyní prohlášeni za spravedlivé jeho krví, budeme skrze něho zachráněni od zloby. Jestliže jsme totiž byli smířeni s Bohem smrtí jeho Syna, když jsme byli nepřáteli, tím spíše budeme zachráněni jeho životem nyní, když jsme byli smířeni.“ (Římanům 5:8–10)

7. Jak Jehova projevil trpělivost před potopou a proč bylo zničení generace žijící v té době oprávněné?

⁷ Jehovova trpělivost byla patrná v Noemově době. Více než jedno století před potopou „Bůh viděl zemi, a pohleďme, byla zkažená, protože všechno tělo zkazilo svou cestu na zemi“. (1. Mojžíšova 6:12) Přesto Jehova po určitou dobu projevoval lidstvu trpělivost. Řekl: „Můj duch jistě nebude jednat vůči člověku na neurčito, neboť on je také tělo. Proto jeho dny jistě dosáhnou sto dvaceti let.“ (1. Mojžíšova 6:3) Těch 120 let umožnilo věrnému Noemovi, aby měl rodinu a potom — když se dozvěděl Boží výnos — aby postavil archu a varoval své současníky před přicházející potopou. Apoštol Petr napsal: „Boží trpělivost čekala v Noemových  dnech, zatímco byla stavěna archa, ve které bylo několik lidí, totiž osm duší, bezpečně neseno vodou.“ (1. Petra 3:20) Je pravda, že ti lidé, kteří nebyli z nejbližší Noemovy domácnosti, si jeho kázání „nepovšimli“. (Matouš 24:38, 39) Avšak díky tomu, že Jehova nechal Noema postavit archu a možná několik desetiletí sloužit jako „kazatele spravedlnosti“, měli jeho současníci dost příležitostí k tomu, aby činili pokání ze svého násilného jednání, obrátili se a sloužili Jehovovi. (2. Petra 2:5; Hebrejcům 11:7) To, že tato ničemná generace byla nakonec odstraněna, bylo zcela oprávněné.

Příkladná trpělivost vzhledem k Izraeli

8. Jak Jehova projevoval trpělivost vzhledem k izraelskému národu?

⁸ Vzhledem k Izraeli projevoval Jehova trpělivost déle než 120 let. Během více než 1 500 let jejich dějin v postavení Božího vyvoleného národa bylo poměrně málo období, kdy Izraelité nezkoušeli Boží trpělivost až do krajnosti. Pouze několik týdnů po svém zázračném vysvobození z Egypta se obrátili k uctívání model a projevili tak naprostou neúctu ke svému Zachránci. (2. Mojžíšova 32:4; Žalm 106:21) Během následujících desetiletí si Izraelité stěžovali na jídlo, které jim v poušti Jehova zázračně opatřoval, reptali proti Mojžíšovi a Áronovi, mluvili proti Jehovovi, dopouštěli se smilstva s pohany, a dokonce se podíleli na uctívání Baala. (4. Mojžíšova 11:4–6; 14:2–4; 21:5; 25:1–3; 1. Korinťanům 10:6–11) Jehova mohl svůj lid právem vyhladit, ale místo toho projevoval trpělivost. (4. Mojžíšova 14:11–21)

9. Jak v období soudců a v době monarchie Jehova prokazoval, že je Bohem trpělivosti?

⁹ V době soudců se Izraelité opakovaně uchylovali k modlářství. Když se to stalo, Jehova je vydal napospas jejich nepřátelům. Jestliže ale činili pokání a volali k němu o pomoc, Jehova projevoval trpělivost a vzbuzoval soudce, aby je vysvobodili. (Soudci 2:17, 18) Během dlouhého období monarchie projevovalo výlučnou oddanost Jehovovi jen málo králů. A dokonce i za vlády věrných králů lid často směšoval pravé uctívání s falešným. Když Jehova vzbudil proroky, aby národ varovali před nevěrností, lid obvykle naslouchal raději ničemným kněžím a falešným prorokům. (Jeremjáš 5:31; 25:4–7) Věrné Jehovovy proroky Izraelité pronásledovali, a některé z nich dokonce zabili. (2. Paralipomenon 24:20, 21; Skutky 7:51, 52) Jehova však dál projevoval trpělivost. (2. Paralipomenon 36:15)

Jehovova trpělivost nevypršela

10. Kdy Jehovova trpělivost dosáhla určité meze?

¹⁰ Dějiny však ukazují, že Boží trpělivost má určitou mez. V roce 740 př. n. l. dovolil Jehova Asyřanům, aby porazili desetikmenné izraelské království a odvedli jeho  obyvatele do vyhnanství. (2. Královská 17:5, 6) A koncem dalšího století dovolil, aby Babylóňané napadli dvoukmenné judské království a zničili Jeruzalém a jeho chrám. (2. Paralipomenon 36:16–19)

11. Jak Jehova projevoval trpělivost, i když vykonal rozsudek?

¹¹ Jehova sice vykonal své rozsudky nad Izraelem a Judou, ale nezapomněl být trpělivý. Prostřednictvím svého proroka Jeremjáše Jehova předpověděl obnovu svého vyvoleného národa. Řekl: „Ve shodě s naplněním sedmdesáti let v Babylóně k vám obrátím svou pozornost a potvrdím vám své dobré slovo tím, že vás přivedu zpět na toto místo. A dám se vám najít... A shromáždím vaši skupinu zajatců a sesbírám vás ze všech národů a ze všech míst, kam jsem vás rozehnal.“ (Jeremjáš 29:10, 14)

12. Jak se prokázalo, že návrat židovského ostatku do Judy měl s ohledem na příchod Mesiáše Boží vedení?

¹² Ostatek židovských vyhnanců se skutečně vrátil do Judy a ve znovupostaveném chrámu v Jeruzalémě obnovil uctívání Jehovy. Při uskutečňování Jehovových záměrů se tento ostatek měl stát podobným „rose od Jehovy“, která přináší osvěžení a blahobyt. Měl být také odvážný a silný jako ‚lev mezi lesními zvířaty‘. (Micheáš 5:7, 8) Toto přirovnání ke lvu se možná splnilo v makabejském období, kdy Židé za vlády rodiny Makabejců vypudili ze Zaslíbené země své nepřátele a znovu zasvětili chrám, který byl znečištěn. Země a chrám tedy byly uchráněny, aby jiný věrný ostatek mohl přivítat Božího Syna, až se tam objeví jako Mesiáš. (Daniel 9:25; Lukáš 1:13–17, 67–79; 3:15, 21, 22)

13. Jak Jehova dál projevoval Židům trpělivost i po tom, co zabili jeho Syna?

¹³ Dokonce i potom, co Židé zabili Božího Syna, Jehova jim po dobu dalšího tři a půl roku projevoval trpělivost a dával jim výlučnou možnost být povoláni k tomu, aby se stali součástí duchovního Abrahamova semene. (Daniel 9:27) * Před rokem 36 n. l. a po něm někteří Židé toto povolání přijali, a tudíž, jak to později vyjádřil Pavel, se „vyskytl ostatek podle vyvolení díky nezasloužené laskavosti“. (Římanům 11:5)

14. (a) Na koho byla v roce 36 n. l. rozšířena výsada stát se součástí Abrahamova duchovního semene? (b) Jakými slovy vyjádřil Pavel své pocity v souvislosti s tím, jak Jehova vybírá příslušníky duchovního Izraele?

¹⁴ V roce 36 n. l. byla výsada stát se součástí Abrahamova duchovního semene poprvé rozšířena na lidi, kteří nebyli ani Židy, ani proselyty. Všichni ti, kdo na to reagovali, rovněž začali přijímat Jehovovu nezaslouženou laskavost a trpělivost. (Galaťanům 3:26–29; Efezanům 2:4–7) Pavel vyjádřil  hluboké ocenění pro moudrost a účel, jež jsou patrné v Jehovově milosrdné trpělivosti, díky níž Jehova vzbuzuje plný počet těch, kdo jsou povoláni doplnit duchovní Izrael. Pavel zvolal: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ (Římanům 11:25, 26, 33; Galaťanům 6:15, 16)

Trpělivý kvůli svému jménu

15. Co je hlavním důvodem Boží trpělivosti, a vyřešení které sporné otázky vyžadovalo čas?

¹⁵ Proč Jehova projevuje trpělivost? Zejména proto, aby vyvýšil své svaté jméno a ospravedlnil svou svrchovanost. (1. Samuelova 12:20–22) Mravní sporná otázka vznesená Satanem v souvislosti s tím, jak Jehova používá svou svrchovanost, má být před celým stvořením vyřešena uspokojivě, a to vyžaduje čas. (Job 1:9–11; 42:2, 5, 6) Když tedy byl Boží lid utlačován v Egyptě, Jehova řekl faraónovi: „Zachoval jsem tě vskutku proto, abych ti ukázal svou moc a aby se mé jméno oznamovalo po celé zemi.“ (2. Mojžíšova 9:16)

16. (a) Jak mohl Jehova díky své trpělivosti připravit lid pro své jméno? (b) Jak bude posvěceno Jehovovo jméno a ospravedlněna Jehovova svrchovanost?

¹⁶ Slova, která Jehova řekl faraónovi, citoval apoštol Pavel, když vysvětloval, jakou úlohu má Boží trpělivost v souvislosti s oslavou Božího svatého jména. A potom napsal: „Jestliže tedy Bůh, ačkoli měl vůli projevit svou zlobu a dát na vědomí svou moc, snášel s mnohou trpělivostí nádoby zloby hodící se ke zničení, aby dal na vědomí bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil ke slávě, totiž na nás, které povolal nejen ze Židů, ale také z národů, co na tom? Je to, jak říká také u Ozeáše: ‚Ty, kdo nejsou mým lidem, nazvu „svým lidem“.‘“ (Římanům 9:17, 22–25) Díky tomu, že Jehova projevoval trpělivost, mohl vybrat z národů „lid pro své jméno“. (Skutky 15:14) Tito „svatí“ jsou pod svou Hlavou, Ježíšem Kristem, dědici Království, které Jehova použije, aby posvětil své velkolepé jméno a aby ospravedlnil svou  svrchovanost. (Daniel 2:44; 7:13, 14, 27; Zjevení 4:9–11; 5:9, 10)

Jehovova trpělivost vede k záchraně

17, 18. (a) Jakým jednáním bychom mohli nevědomky kritizovat Jehovu za to, že projevuje trpělivost? (b) K jakému náhledu na Jehovovu trpělivost jsme povzbuzováni?

¹⁷ Od chvíle, kdy lidstvo zažilo neblahý pád do hříchu, až po dnešní dobu Jehova stále prokazuje, že je trpělivý Bůh. Díky trpělivosti, kterou projevil před potopou, byl čas, aby zaznělo náležité varování a aby byl postaven prostředek k záchraně. Boží trpělivost však dosáhla určité hranice a potopa nakonec nastala. Podobně i dnes Jehova projevuje velkou trpělivost, a dělá to déle, než by někteří lidé očekávali. To však není důvod, abychom se vzdávali naděje. Bylo by to stejné, jako kdybychom Boha kritizovali za to, že je trpělivý. Pavel se ptal: „Pohrdáš bohatstvím jeho laskavosti a snášenlivosti a trpělivosti, protože nevíš, že Boží laskavost se tě pokouší vést k pokání?“ (Římanům 2:4)

¹⁸ Nikdo z nás nemůže vědět, v jaké míře potřebujeme Boží trpělivost, abychom měli jistotu, že nás Bůh schválí k záchraně. Pavel nám radí, abychom ‚stále pracovali na své vlastní záchraně s bázní a chvěním‘. (Filipanům 2:12) Apoštol Petr napsal spolukřesťanům: „Jehova není pomalý vzhledem ke svému slibu, jak to někteří lidé pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání.“ (2. Petra 3:9)

19. V jakém ohledu můžeme mít užitek z Jehovovy trpělivosti?

¹⁹ Nebuďme tedy netrpěliví vzhledem k tomu, jak Jehova řídí záležitosti. Naopak, řiďme se další Petrovou radou a ‚považujme trpělivost našeho Pána za záchranu‘. Čí záchranu? Naši a v širším smyslu i těch nesčetných lidí, kteří ještě potřebují slyšet ‚dobrou zprávu o království‘. (2. Petra 3:15; Matouš 24:14) To nám pomůže vážit si toho, jak hojně Jehova projevuje trpělivost, a podnítí nás to, abychom byli trpěliví v jednání s ostatními lidmi.

[Poznámky pod čarou]

Umíte to vysvětlit?

• Co je v Bibli myšleno slovem „trpělivost“?

• Jak Jehova projevoval trpělivost před potopou, v období po vyhnanství v Babylóně a v prvním století n. l.?

• Z jakých závažných důvodů Jehova projevuje trpělivost?

• Jak bychom měli na Jehovovu trpělivost pohlížet?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 9]

Před potopou měli lidé díky Jehovově trpělivosti dostatečnou příležitost k pokání

[Obrázek na straně 10]

Po pádu Babylónu měli z Jehovovy trpělivosti užitek Židé

[Obrázek na straně 11]

V prvním století měli z Jehovovy trpělivosti užitek Židé i Nežidé

[Obrázky na straně 12]

V dnešní době využívají dobře Jehovovy trpělivosti také křesťané