Skytové — Tajemný národ dávné minulosti

TRYSKEM se přihnala jízda kočovného národa, zahalená prachem, sedlové brašny nadité kořistí. Přibližně od sedmého do třetího století př. n. l. ovládal tento tajemný národ eurasijské stepi. Zapsal se do dějin — a zmizel. Stopu po něm najdeme dokonce i v Bibli. Byl to národ Skytů.

Stepi táhnoucí se od východoevropských Karpat až na území dnešního jihovýchodního Ruska byly po staletí domovem kočovníků a stád divokých koní. Nejpozději v osmém století př. n. l. se kočovné kmeny stěhovaly směrem na západ následkem vojenské akce čínského císaře Süana. Skytové při svém postupu na západ bojovali s Kimmerii, kteří ovládali Kavkaz a oblast na sever od Černého moře, a tento národ vyhnali.

V honbě za bohatstvím Skytové vydrancovali asyrské hlavní město Ninive. Později se s Asýrií spojili proti Médii, Babylónii a jiným zemím. Svými útoky zasáhli i severní Egypt. Z toho, že město Bet-šan v severovýchodním Izraeli bylo později nazváno Skythopolis, lze usuzovat, že nějakou dobu Skytové okupovali i toto území. (1. Samuelova 31:11, 12)

Později se Skytové usadili ve stepích dnešního Rumunska, Moldávie, Ukrajiny a jižního Ruska. Zde velmi zbohatli jako překupníci zboží, které Řekové prodávali výměnou za produkty od pěstitelů obilí na území dnešní Ukrajiny a jižního Ruska. Skytové obchodovali s obilím, medem, kožešinami a dobytkem, jež prodávali za řecké víno, textil, zbraně a umělecké výrobky. Tak si nahromadili  neuvěřitelné bohatství.

Jezdci nahánějící hrůzu

Pro tyto bojovníky žijící ve stepi znamenal kůň totéž, co znamenal velbloud pro obyvatele pouště. Skytové byli vynikajícími jezdci a patřili k prvním, kdo používali sedlo a třmeny. Jedli koňské maso a pili kobylí mléko. Koně používali dokonce k zápalným obětem. Když zemřel skytský bojovník, jeho kůň byl zabit a čestně pohřben — i s postrojem a ozdobami.

Podle popisu, který zanechal historik Hérodotos, pěstovali Skytové sadistické zvyky. Například lebky svých obětí používali jako číše k pití. Když na své nepřátele zaútočili, pobíjeli je železnými meči, válečnými sekerami, kopími a šípy, jež byly opatřeny trnem, aby trhaly maso.

Hroby vybavené pro věčnost

Skytové provozovali čarodějnictví a šamanismus a uctívali oheň a bohyni matku. (5. Mojžíšova 18:10–12) Hrobku považovali za příbytek mrtvých. Otroci a zvířata byli obětováni, aby je mohl používat jejich mrtvý pán. Poklady a domácí sluhové údajně doprovázeli náčelníky „na onen svět“. V jednom královském hrobě bylo nalezeno pět sluhů, kteří leželi s nohama směrem k pánovi, aby mohli vstát a opět se ujmout svých povinností.

Panovníci byli pohřbíváni společně s bohatými obětními dary. V období truchlení si Skytové dělali řezné rány, z nichž jim tekla krev, a odstřihávali si vlasy. Hérodotos napsal: „Odříznou si kousek ucha, ostříhají si vlasy, pořežou si paže, poškrábou si čelo a nos a levou ruku si propichují šípy.“ Pro Izraelity naproti tomu v téže době platil zákaz stanovený v Božím Zákoně: „Na těle si neuděláte řezné rány kvůli duši, která skonala.“ (3. Mojžíšova 19:28)

Skytové po sobě zanechali tisíce kurganů (mohyl). V kurganech bylo nalezeno mnoho ozdob, na nichž jsou znázorněny scény z každodenního života Skytů. V roce 1715 začal takové věci sbírat ruský car Petr Veliký, a tyto třpytivé předměty jsou dnes vystaveny v muzeích v Rusku a na Ukrajině. Skytský „zvěrný styl“ využívá motivy těl zvířat, například koní, orlů, sokolů, koček, levhartů, jelenů, srnců a gryfů (bájných zvířat, která mají okřídlené nebo bezkřídlé tělo jednoho zvířete a hlavu druhého) znázorňujících ptáka a lva.

Skytové a Bible

Výslovná zmínka o Skytech je v Bibli jen jedna. V Kolosanům 3:11 čteme: „Není Řek ani Žid, obřízka ani neobřízka, cizinec, Skyta, otrok, svobodný, ale Kristus je všechno a ve všech.“ V době, kdy apoštol Pavel psal tato slova, se řecký výraz Skyta nepoužíval k označení nějakého konkrétního národa, ale používal se na ty nejhorší z necivilizovaných lidí. Pavel zdůrazňoval, že pod vlivem Jehovova svatého ducha neboli Boží činné síly si i takoví lidé mohou obléci bohulibou osobnost. (Kolosanům 3:9, 10)

 Někteří archeologové se domnívají, že jméno Aškenaz, které je uvedeno u Jeremjáše 51:27, je ekvivalentem asyrského jména Ašguzai, což je výraz, který se vztahoval na Skyty. Ze zpráv na klínopisných tabulkách vyplývá, že v sedmém století př. n. l. se tento kmen spojil s Mannai a společně se vzbouřili proti Asýrii. Krátce před tím, než začal prorokovat Jeremjáš, procházeli Skytové cestou do Egypta a z Egypta kolem judské země, aniž způsobili jakoukoli škodu. Proto někteří z těch, kdo slyšeli, jak Jeremjáš předpovídá, že Judu postihne útok ze severu, možná zpochybňovali přesnost jeho proroctví. (Jeremjáš 1:13–15)

Někteří znalci se domnívají, že se o Skytech mluví u Jeremjáše 50:42, kde čteme: „Zacházejí s lukem a oštěpem. Jsou krutí a neprojeví milosrdenství. Jejich zvuk je jako moře, které je rozbouřené, a pojedou na koních; sešikovaní jako jeden muž do války proti tobě, babylónská dcero.“ Tento verš se však vztahuje především na Médy a Peršany, kteří v roce 539 př. n. l. dobyli Babylón.

Existuje i názor, že se na skytské kmeny vztahuje označení „země Magog“, které je uvedeno ve 38. a 39. kapitole Ezekiela. Výraz „země Magog“ však má symbolický význam. Je zřejmé, že se vztahuje na okolí země, kam byl po válce v nebi svržen Satan se svými démony. (Zjevení 12:7–17)

Skytové měli podíl na splnění Nahumova proroctví o zničení Ninive. (Nahum 1:1, 14) V roce 632 př. n. l. Chaldejci, Skytové a Médové Ninive vyplenili, což vedlo k pádu asyrské říše.

Záhadný konec

Skytové nakonec zmizeli, ale proč? „Pravda je, že nevíme, co se stalo,“ říká jeden přední ukrajinský archeolog. Někteří znalci se domnívají, že v prvním a druhém století př. n. l. byli již Skytové přivyklí blahobytnému způsobu života a podlehli nové skupině nomádů z Asie — Sarmatům.

Jiní se domnívají, že k pádu Skytů vedly boje mezi jejich klany. Ještě další odborníci tvrdí, že zbytek Skytů lze najít mezi kavkazskými Osety. Ať je tomu jakkoli, tento tajemný národ, který žil v dávné minulosti, za sebou zanechal v dějinách stopu — stopu, jež způsobila, že se jméno Skyta stalo synonymem krutosti.

[Mapa na straně 24]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

□ Starověké město

● Dnešní město

Dunaj

SKYTIE ← SMĚR MIGRACE

● Kyjev

Dněpr

Dněstr

Černé moře

OSETIE

Kavkaz

Kaspické moře

ASÝRIE ← TRASY DOBYVATELSKÉHO TAŽENÍ

□ Ninive

Tigris

MÉDIE ← TRASY DOBYVATELSKÉHO TAŽENÍ

MEZOPOTÁMIE

BABYLÓNIE ← TRASY DOBYVATELSKÉHO TAŽENÍ

□ Babylón

Eufrat

PERSKÁ ŘÍŠE

□ Susa

Perský záliv

PALESTINA

● Bet-šan (Skythopolis)

EGYPT ← TRASY DOBYVATELSKÉHO TAŽENÍ

Nil

Středozemní moře

ŘECKO

[Obrázky na straně 25]

Skytové byli válečníci

[Podpisek]

Ermitáž, státní muzeum v Sankt Peterburgu

[Obrázky na straně 26]

Skytové vyměňovali své zboží za řecká umělecká díla a velmi zbohatli

[Podpisek]

S laskavým svolením Ukrajinského historického muzea pokladů, Kyjev