Starší — Školte další muže pro zodpovědnou práci

VE SBORECH svědků Jehovových po celém světě jsou naléhavě zapotřebí muži, kteří jsou způsobilí sloužit jako dozorci. Tato situace má především tři příčiny.

Za prvé, Jehova splňuje svůj slib, že vytvoří „z malého mocný národ“. (Izajáš 60:22) Díky Jehovově nezasloužené laskavosti bylo jen v posledních třech letech pokřtěno téměř milion nových učedníků, kteří se tak stali svědky Jehovovými. Tito noví křesťané mají spět ke zralosti, a k tomu je potřeba odpovědných mužů, kteří by jim v tom pomáhali. (Hebrejcům 6:1)

Za druhé, někteří z těch, kdo jakožto sboroví starší slouží mnoho desetiletí, byli kvůli svému pokročilému věku nebo kvůli zdravotním problémům přinuceni omezit množství práce, kterou ve sboru vykonávají.

Za třetí, mnoho horlivých křesťanských starších v současné době slouží jako členové výborů pro styk s nemocnicemi, regionálních stavebních výborů nebo výborů sjezdových sálů. Někteří z těchto křesťanů se museli alespoň zčásti vzdát úkolů v místním sboru, aby si udrželi vyrovnanost.

Jak je tedy možné zajistit, aby ve sborech sloužilo více způsobilých mužů? Klíčem k tomu je školení. Bible křesťanské dozorce povzbuzuje, aby školili ‚věrné muže, kteří zase budou dostatečně způsobilí vyučovat jiné‘. (2. Timoteovi 2:2) Sloveso „školit“ znamená vyučovat druhé, aby věci dělali vhodně, kvalifikovaně nebo obratně. Uvažujme nyní o tom, jak mohou starší školit další způsobilé muže.

Napodobujte Jehovův příklad

Ježíš Kristus bezpochyby dělal svou práci vhodně, kvalifikovaně a obratně. A není divu, vždyť byl vyškolen samotným Jehovou Bohem. Díky čemu bylo toto školení tak účinné? Ježíš se u Jana 5:20 zmínil o třech činitelích: „Otec [1] má ... náklonnost k Synovi a [2] ukazuje mu všechno, co sám dělá, a ukáže mu [3] skutky větší než tyto.“ Když každý z těchto tří činitelů pozorně prozkoumáme, hlouběji tím porozumíme otázce, jak školit druhé.

Povšimněme si, že Ježíš nejdříve řekl: „Otec má ... náklonnost k Synovi.“ Již od doby, kdy Jehova začal konat svá stvořitelská díla, existovalo mezi ním a jeho Synem vřelé pouto. Bližší pohled na tento vztah nám poskytují Přísloví 8:30, kde se říká: „Tehdy jsem se [já Ježíš, jakožto ztělesněná moudrost] stala vedle něho [Jehovy Boha] mistrem v díle a stala jsem se tím, co on měl den co den zvláště rád, a neustále jsem se před ním radovala.“ Ježíš ani v nejmenším nepochyboval o tom, že Jehova ho má „zvláště rád“. A nezdráhal se dávat najevo svou radost, když pracoval po Otcově boku. Je tedy skutečně znamenité, když se vztahy mezi křesťanskými staršími a bratry, kteří jsou staršími školeni, vyznačují otevřeností a vnímavostí.

Druhý činitel, o němž se Ježíš zmínil, je to, že Otec Synovi „ukazuje ... všechno, co sám dělá“. Tato slova potvrzují skutečnost uvedenou v Příslovích 8:30, že při tvoření vesmíru byl Ježíš „vedle“ Jehovy. (1. Mojžíšova 1:26) Starší mohou tento vynikající příklad napodobovat tím, že úzce spolupracují se služebními pomocníky a ukazují jim, jak mohou obratně vykonávat své povinnosti. Avšak nově jmenovaní služební pomocníci nejsou jediní, kdo potřebuje postupné školení. Starší, přemýšleli jste o věrných bratrech, kteří již léta usilují o úřad dozorce, ale ještě toho  nedosáhli? (1. Timoteovi 3:1) Starší by měli takovým mužům poskytovat konkrétní rady, protože tak budou tito bratři vědět, jakým směrem mají napřít své síly.

Nějaký služební pomocník například své povinnosti vykonává spolehlivě, přesně a svědomitě. Snad je to také znamenitý učitel. V mnoha ohledech odvádí ve sboru vynikající práci. Možná si ale neuvědomuje, že při jednání se spolukřesťany je někdy neomalený. Ti, kteří slouží jako starší, však musí projevovat ‚mírnost, jež patří k moudrosti‘. (Jakub 3:13) Nebylo by tedy snad od staršího projevem laskavosti, kdyby si s dotyčným služebním pomocníkem promluvil a při rozhovoru mu jasně vysvětlil daný problém, uvedl mu konkrétní situace a poskytl mu praktické rady, jak se zlepšit? Pokud starší svou radu taktně ‚okoření solí‘, služební pomocník jeho slova pravděpodobně s povděkem přijme. (Kolosanům 4:6) Je zřejmé, že pokud služební pomocník bude přístupný a vnímavý k jakékoli radě, kterou snad dostane, velmi tím staršímu jeho pozici usnadní. (Žalm 141:5)

Starší v některých sborech poskytují služebním pomocníkům praktické postupné školení. Způsobilé služební pomocníky s sebou berou například tehdy, když jdou navštívit nemocné nebo letité členy sboru. Tak služební pomocníci získávají zkušenosti s pastýřskými návštěvami. Je samozřejmě mnoho věcí, které může pro svůj duchovní pokrok udělat sám služební pomocník. (Viz rámeček dole „Co mohou udělat služební pomocníci“.)

Za třetí — školení, které Ježíš dostal od Jehovy, bylo účinné také proto, že Jehova měl při školení na mysli Ježíšův další pokrok. Ježíš řekl, že Otec Synovi ukáže „skutky větší než tyto“. Zkušenosti, které Ježíš získal za svého pozemského života, mu pomohly rozvíjet vlastnosti potřebné k tomu, aby se mohl dobře zhostit svých budoucích úkolů. (Hebrejcům 4:15; 5:8, 9) A považte, jaké důležité pověření Ježíš brzy dostane — bude křísit a soudit miliardy lidí, kteří jsou nyní mrtví! (Jan 5:21, 22)

Když dnes starší školí služební pomocníky, měli by mít na mysli budoucí potřeby. Možná se vám zdá, že ve vašem sboru je dost starších a služebních pomocníků, kteří obstarávají nezbytné služby. Ale co když bude vytvořen nový sbor? A co když vznikne několik sborů? Během posledních tří let vzniklo po celém světě přes 6 000 nových sborů. K tomu, aby bylo o tyto sbory dobře postaráno, je potřeba velké množství starších a služebních pomocníků.

Starší, napodobujete Jehovův příklad tím, že se snažíte pěstovat vřelý osobní vztah k mužům, které školíte? Ukazujete jim, jak mají svou práci vykonávat? Máte na mysli budoucí potřeby? Když budete napodobovat Jehovu  v tom, jak školil Ježíše, vyplyne z toho bohaté požehnání pro mnoho lidí.

Nebojte se pověřovat

Schopní starší, kteří jsou zvyklí zvládat mnoho odpovědných úkolů, se někdy možná zdráhají svěřovat autoritu druhým. Snad to v minulosti zkoušeli, ale výsledky byly možná nevalné. A tak zaujali postoj, že ‚když chceš, aby se něco udělalo pořádně, musíš si to udělat sám‘. Je však takový postoj v souladu s Jehovovou vůlí? Ta je vyjádřena v Písmu, kde se říká, že méně zkušení muži mají být školeni těmi zkušenějšími. (2. Timoteovi 2:2)

Apoštol Pavel byl zklamán, když Jan Marek, jeden z jeho druhů na cestách, v Pamfýlii zanechal svých úkolů a vrátil se domů. (Skutky 15:38, 39) Pavel se však Markovým selháním nenechal odradit od toho, aby školil další muže. Vybral si jiného mladého bratra, Timotea, a vyškolil ho pro práci misionáře. * (Skutky 16:1–3) V Beroji se misionáři setkali s tak tvrdým odporem, že již nebylo praktické, aby tam Pavel dál zůstával. Odcestoval tedy a nově založený sbor svěřil do péče Silovi, což byl zralý starší bratr, a také Timoteovi. (Skutky 17:13–15) Timoteus se toho od Sily bezpochyby mnoho naučil. Když byl Timoteus později schopen přijmout větší odpovědnost, Pavel ho vyslal do Tesaloniky, aby povzbudil tamější sbor. (1. Tesaloničanům 3:1–3)

Vztah mezi Pavlem a Timoteem nebyl chladný či neosobní a nebyl to ani vztah nadřízeného a podřízeného. Mezi těmito dvěma muži bylo vřelé přátelské pouto. Když Pavel psal sboru v Korintu, zmínil se o tom, že tam chce poslat Timotea, ‚své milované a věrné dítě v Pánu‘. Pavel dodal: ‚Timoteus vám připomene mé metody ve spojitosti s Kristem Ježíšem.‘ (1. Korinťanům 4:17) Timoteus reagoval na Pavlovo školení příznivě a pak kvalifikovaně vykonával své úkoly. Mnoho mladých bratrů se stalo schopnými služebními pomocníky, staršími, a dokonce cestujícími dozorci díky tomu, že měli užitek ze školení od starostlivých starších mužů, kteří o ně projevovali opravdový zájem, podobně jako to bylo v případě Pavla a Timotea.

Starší, školte druhé

Je zřejmé, že proroctví zaznamenané u Izajáše 60:22 se v dnešní době splňuje. Jehova tvoří „z malého mocný národ“. Má-li tento národ zůstat „mocný“, musí být dobře zorganizovaný. Starší, uvažujte tedy o tom, jakými způsoby byste mohli dále školit muže, kteří se zasvětili Bohu a kteří jsou způsobilí takové školení přijmout. Zajistěte, aby si každý služební pomocník dobře uvědomoval, v čem se musí zlepšit, má-li udělat pokrok. A vy, pokřtění bratři, snažte se vytěžit maximum z toho, když o vás starší projeví osobní zájem. Využívejte příležitostí, které se vám naskýtají, a rozvíjejte své schopnosti, prohlubujte své poznání a získávejte další zkušenosti. Takovému programu láskyplné spolupráce bude Jehova jistě žehnat. (Izajáš 61:5)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 30]

Co mohou udělat služební pomocníci

Starší by sice měli služební pomocníky školit, ale je mnoho věcí, které pro svůj další duchovní pokrok mohou udělat sami služební pomocníci.

— Služební pomocníci by měli svěřené úkoly vykonávat pilně a spolehlivě. Měli by si také osvojit dobré studijní návyky. Pokrok je do značné míry závislý na studiu a uplatňování věcí, které se křesťan učí.

— Když si služební pomocník připravuje proslov na křesťanské shromáždění, měl by bez váhání požádat nějakého schopného staršího o radu, jak látku zpracovat.

— Služební pomocník může někoho ze starších požádat také o to, aby si při biblickém proslovu všímal jeho přednesu a aby mu dal rady potřebné ke zlepšení.

Služební pomocníci by měli vyhledávat, přijímat a uplatňovat rady, které od starších dostanou. Pak bude jejich pokrok „zjevný všem“. (1. Timoteovi 4:15)