Je pro tebe Kristus skutečným Vůdcem?

„Ani se nenechte nazývat ‚vůdci‘, protože váš Vůdce je jeden, Kristus.“ (MATOUŠ 23:10)

1. Kdo je jediným Vůdcem pravých křesťanů?

BYLO úterý 11. nisanu. O tři dny později měl být Ježíš Kristus zabit. Bylo to naposled, co navštívil chrám. Toho dne dal shromážděným zástupům i svým učedníkům důležité poučení. Řekl: „Vy se nenechte nazývat Rabbi, protože jeden je váš učitel, zatímco vy všichni jste bratři. Kromě toho, nikoho na zemi nenazývejte svým otcem, neboť jeden je váš Otec, Ten nebeský. Ani se nenechte nazývat ‚vůdci‘, protože váš Vůdce je jeden, Kristus.“ (Matouš 23:8–10) Je tedy zřejmé, že Vůdcem pravých křesťanů je Ježíš Kristus.

2, 3. Jaký vliv má na náš život to, že nasloucháme Jehovovi a přijímáme vedení, jež poskytuje Jehovou ustanovený Vůdce?

² Jaký příznivý dopad má na náš život to, že přijímáme vedení, které nám Ježíš poskytuje? Když Jehova Bůh prostřednictvím proroka Izajáše předpověděl příchod zmíněného Vůdce, prohlásil: „Hej, všichni žízniví! Pojďte k vodě. A vy, kdo nemáte peníze! Pojďte, kupujte a jezte. Ano, pojďte, kupujte víno a mléko dokonce bez peněz a bez ceny. ... Bedlivě mi naslouchejte a jezte, co je dobré, a ať vaše duše najde největší potěšení v tučnosti. ... Pohleďte, dal jsem ho jako svědka národnostním skupinám, jako vůdce a velitele národnostním skupinám.“ (Izajáš 55:1–4)

³ Izajáš použil běžné tekutiny — vodu, mléko a víno — jako metaforu, aby ukázal, jaký vliv má na náš osobní život to, že nasloucháme Jehovovi a následujeme Vůdce a Velitele, kterého nám Jehova dal. Je to osvěžující, jako když v parném dnu vypijeme sklenici chladné vody. Naše žízeň po pravdě a spravedlnosti je uhašena. Stejně jako mléko dává dětem sílu a přispívá k jejich růstu, ‚mléko slova‘ zase upevňuje nás a podporuje náš duchovní růst, pokud jde o náš vztah k Bohu. (1. Petra 2:1–3) A kdo by nesouhlasil s tím, že víno přispívá k radosti při slavnostních příležitostech? Podobně i díky uctívání pravého Boha a následování šlépějí Vůdce, kterého Jehova ustanovil, je náš život „jedině radostným“. (5. Mojžíšova 16:15) Je tedy nezbytné, abychom všichni — mladí i letití, muži i ženy — dávali najevo, že Kristus je pro nás skutečným Vůdcem. Jak to ale můžeme ve svém každodenním životě dělat?

Mladí, dále dělejte „pokroky v moudrosti“

4. (a) K čemu došlo, když Ježíš ve svých dvanácti letech navštívil během Pasachu Jeruzalém? (b) Jaké porozumění měl Ježíš ve svých dvanácti letech?

⁴ Uvažujme o tom, jaký příklad dal náš Vůdce mladým lidem. O Ježíšově dětství se toho sice mnoho neví, ale leccos nám může odhalit jedna příhoda. Když bylo Ježíšovi dvanáct let, rodiče jej vzali s sebou na každoroční návštěvu Jeruzaléma během Pasachu. Ježíš se při této příležitosti zcela zabral do rozhovoru o myšlenkách z Písma, takže rodina nedopatřením odešla z města bez něj. O tři dny později jej ustaraní rodiče, Josef s Marií, našli v chrámu, „jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich“. Kromě  toho „všichni ti, kdo mu naslouchali, zůstávali ohromeni jeho porozuměním a jeho odpověďmi“. Jen si to představte! Ježíšovi bylo pouhých dvanáct let, a přesto dokázal nejen klást podnětné, duchovně zaměřené otázky, ale také druhým inteligentně odpovídat. K tomu bezpochyby přispěla výchova, kterou mu poskytovali rodiče. (Lukáš 2:41–50)

5. Jak mohou mladí lidé prozkoumat svůj postoj k rodinnému biblickému studiu?

⁵ Možná jsi také mladý. Pokud jsou tvoji rodiče zasvěcenými Božími služebníky, pravděpodobně máte pravidelný program rodinného biblického studia. Jak se k tomuto studiu stavíš? Stojí za to se zamyslet nad takovými otázkami jako: Podporuji upřímně naše rodinné studium? Spolupracuji při něm a nijak nenarušuji zavedený postup? (Filipanům 3:16) Jsem při studiu aktivní? Pokud je to na místě, kladu otázky ke studované látce a vyjadřuji se o tom, jak se dá uplatnit? Usiluji o duchovní pokrok tím, že se snažím přijít na chuť „hutnému pokrmu, který patří zralým lidem“? (Hebrejcům 5:13, 14)

6, 7. V čem může být program každodenního čtení Bible přínosem pro mladé lidi?

⁶ Přínosem je také program každodenního čtení Bible. Žalmista zpíval: „Šťastný je muž, který nechodil podle rady ničemných..., ale jeho potěšení je v Jehovově zákoně, a v jeho zákoně si čte polohlasem dnem i nocí.“ (Žalm 1:1, 2) Mojžíšův nástupce, Jozue, ‚četl knihu zákona polohlasem dnem a nocí‘. Díky tomu jednal moudře a úspěšně splnil úkol, který dostal od Boha. (Jozue 1:8) Náš Vůdce, Ježíš Kristus, řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude žít ze samotného chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.‘“ (Matouš 4:4) Doslovné jídlo potřebujeme každý den; oč více tedy potřebujeme pravidelně přijímat také duchovní pokrm.

⁷ Nicole si uvědomovala své duchovní potřeby, a proto ve svých třinácti letech začala číst Bibli každý den. * Dnes je jí šestnáct a Bibli má už jednou přečtenou celou a podruhé z poloviny. Má na to jednoduchý systém. „Dala jsem si za cíl přečíst denně alespoň jednu kapitolu,“ říká. V čem je pro ni čtení Bible přínosem? Vysvětluje: „Člověk je na každém kroku vystaven špatným vlivům. Denně čelím tlakům, ať ve škole či jinde, které podkopávají mou víru. Díky každodennímu čtení Bible si však dokážu rychle vybavit biblické příkazy a zásady, které mi dodávají odvahu  těmto tlakům odolat. Proto se cítím Jehovovi a Ježíšovi blíž.“

8. Co měl Ježíš ve zvyku dělat v synagoze a jak jej mohou mladí lidé napodobovat?

⁸ Ježíš měl ve zvyku naslouchat čtení Písma v synagoze a podílet se na něm. (Lukáš 4:16; Skutky 15:21) Je velmi užitečné, jestliže se mladí řídí tímto příkladem, a to tak, že se pravidelně účastní křesťanských shromáždění, kde se čte a studuje Bible. Čtrnáctiletý Richard vyjadřuje své ocenění pro tato shromáždění slovy: „Shromáždění jsou pro mě přínosem. Stále je mi na nich připomínáno, co je dobré a co špatné, co je mravné a co nemravné i co odpovídá Kristovu jednání a co ne. Nemusím se o všem přesvědčit na vlastní kůži.“ Ano, „Jehovova připomínka je důvěryhodná, činí nezkušeného moudrým“. (Žalm 19:7) I Nicole je rozhodnutá účastnit se každý týden všech pěti sborových shromáždění. Kromě toho věnuje vždy dvě až tři hodiny přípravě na ně. (Efezanům 5:15, 16)

9. Jak mohou mladí lidé dále dělat „pokroky v moudrosti“?

⁹ Mládí je příhodným obdobím pro to, aby člověk získával ‚poznání o jediném pravém Bohu a o tom, kterého Bůh vyslal, Ježíši Kristu‘. (Jan 17:3) Možná znáte mladé lidi, kteří věnují spoustu času čtení komiksů, sledování televize, hraní videoher nebo surfování na internetu. Proč byste je měli napodobovat, když se můžete řídit dokonalým příkladem našeho Vůdce? Jako chlapec se s potěšením učil o Jehovovi. A k čemu to vedlo? Jelikož měl lásku k duchovním věcem, „dále dělal pokroky v moudrosti“. (Lukáš 2:52) Totéž může platit i ve vašem případě.

„Podřizujte se jeden druhému“

10. Co přispěje k tomu, aby rodinný život byl pokojný a šťastný?

¹⁰ Domov může být buď přístavem klidu a spokojenosti, nebo naopak bitevním polem rozepří a svárů. (Přísloví 21:19; 26:21) Jestliže přijímáme vedení, které nám Kristus poskytuje, přispívá to k pokoji a štěstí rodiny. Ježíšův příklad je v podstatě vzorem pro rodinné vztahy. Písmo nás vybízí: „Podřizujte se jeden druhému v bázni před Kristem. Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánu, protože manžel je hlavou své manželky, jako i Kristus je hlavou sboru, neboť je zachránce tohoto těla. ... Manželé, milujte stále své manželky, právě jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj.“ (Efezanům 5:21–25) Sboru v Kolosech apoštol Pavel zase napsal: „Děti, poslouchejte své rodiče ve všem, neboť je to příjemné v Pánu.“ (Kolosanům 3:18–20)

11. Jak dává manžel najevo, že Kristus je pro něj skutečným Vůdcem?

¹¹ Uplatňování těchto rad spočívá v tom, že manžel poskytuje rodině vedení, manželka jej věrně podporuje a děti své rodiče poslouchají. To, že muž jakožto hlava rodiny poskytuje vedení, však přináší štěstí jen tehdy, když je toto vedení poskytováno správně. Moudrý manžel se učí uplatňovat své postavení hlavy tím, že napodobuje svou Hlavu a Vůdce, Krista Ježíše. (1. Korinťanům 11:3) Ten se sice později stal „nade vším hlavou sboru“, ale když přišel na zem, nebylo to proto, „aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil“. (Efezanům 1:22;  Matouš 20:28) Podobně ani křesťanský manžel neuplatňuje své postavení hlavy pro sobecký prospěch, nýbrž proto, aby dbal o zájmy své manželky a dětí — tedy celé rodiny. (1. Korinťanům 13:4, 5) Snaží se napodobovat bohulibé vlastnosti své hlavy, Ježíše Krista. Podobně jako Ježíš, i on je mírné povahy a ponížený v srdci. (Matouš 11:28–30) Když udělá chybu, není mu zatěžko říci „promiň“ nebo „máš pravdu“. Díky jeho znamenitému příkladu je pak pro manželku snazší, aby byla takovému muži ‚pomocnicí‘, ‚doplňkem‘ a „partnerkou“ a aby se od něj učila a spolupracovala s ním bok po boku. (1. Mojžíšova 2:20; Malachiáš 2:14)

12. Co manželce pomůže, aby dodržovala zásadu vedení prostřednictvím hlavy?

¹² Pokud jde o manželku, ta se má podřizovat svému manželovi. Jestliže je však ovlivněna duchem světa, může to začít podkopávat její náhled na zásadu vedení prostřednictvím hlavy. Představa, že by se měla manželovi podřizovat, se jí možná přestane líbit. Písmo nenaznačuje, že by se muž měl chovat despoticky, ale vyžaduje, aby se manželky svým manželům podřizovaly. (Efezanům 5:24) Bible také ukazuje, že manžel či otec nese odpovědnost za rodinu, a když uplatňuje biblické rady, přispívá to v rodině k pokoji a pořádku. (Filipanům 2:5)

13. Jaký příklad podřízenosti dal Ježíš dětem?

¹³ Děti mají poslouchat své rodiče. V tomto ohledu dal Ježíš znamenitý příklad. Po oné příhodě v chrámu, kdy ve svých dvanácti letech zůstal tři dny sám v Jeruzalémě, Ježíš „šel s [rodiči] a přišel do Nazaretu a dále jim byl podřízen“. (Lukáš 2:51) Podřízenost dětí vůči rodičům přispívá k pokoji a souladu v rodině. Když se tedy každý člen rodiny podřizuje Kristu jako Vůdci, vede to ke štěstí všech.

14, 15. Co nám pomůže úspěšně se vypořádat s rodinnými problémy? Uveďte příklad.

¹⁴ Napodobovat Ježíše a přijímat jeho vedení je klíčem k úspěchu i tehdy, když v rodině vyvstanou náročné situace. Například Jerry se ve svých pětatřiceti letech oženil s Lanou, která měla dospívající dceru. V jejich manželství se začaly objevovat problémy, jež ani jeden z nich nečekal. Jerry vysvětluje: „Věděl jsem, že mám-li být dobrou hlavou, musím uplatňovat tytéž biblické zásady, které se osvědčily i v jiných rodinách. Brzy jsem ale zjistil, že je musím uplatňovat s větší moudrostí a rozlišovací schopností.“ Nevlastní dcera se na Jerryho dívala jako na někoho, kdo se vklínil mezi ni a její matku, a proto na něj měla velký vztek. K tomu, aby si Jerry uvědomil, že slova a jednání dívky vycházejí z tohoto postoje, potřeboval rozlišovací schopnost. Jak tuto situaci zvládl? Sám odpovídá: „S Lanou jsme se dohodli, že alespoň po nějakou dobu bude mít ukázňování na starost ona, zatímco já se budu zaměřovat na to, abych si k nevlastní dceři vytvořil dobrý vztah. Časem tento přístup přinesl dobré ovoce.“

¹⁵ Když doma vzniknou problémy, potřebujeme rozlišovací schopnost, abychom zjistili, proč členové rodiny mluví a jednají určitým způsobem. Také potřebujeme moudrost, abychom Boží zásady uplatňovali správně. Ježíš například přesně rozpoznal, proč se ho žena trpící krvotokem dotkla, a proto s ní jednal moudře a soucitně. (3. Mojžíšova 15:25–27; Marek 5:30–34) Moudrost a rozlišovací schopnost jsou charakteristickými rysy našeho Vůdce. (Přísloví 8:12) Pokud se snažíme jednat stejně jako on, vede to ke štěstí.

‚Neustále hledejte nejprve království‘

16. Co by mělo zaujímat ústřední místo v našem životě a jaký příklad nám v tomto ohledu dal Ježíš?

¹⁶ Ježíš nenechal nikoho na pochybách, pokud jde o to, co by mělo zaujímat ústřední místo v životě těch, kdo přijímají jeho vedení. Řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost.“ (Matouš 6:33)  A svým příkladem nám ukázal, jak to máme dělat. Po svém křtu a čtyřiceti dnech půstu, rozjímání a modliteb Ježíš čelil pokušení. Satan Ďábel mu nabídl vládu nad ‚všemi královstvími světa‘. Představme si, jak si Ježíš mohl žít, kdyby Ďáblovu nabídku přijal. Kristus však byl zaměřen na plnění Otcovy vůle. Také si uvědomoval, že takový život v Satanově světě by měl krátké trvání. Proto Ďáblovu nabídku okamžitě odmítl slovy: „Je ... napsáno: ‚Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu samotnému budeš prokazovat posvátnou službu.‘“ Krátce nato Ježíš „začal kázat a říkat: ‚Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.‘“ (Matouš 4:2, 8–10, 17) Po zbytek svého pozemského života byl Kristus celodobým hlasatelem Božího Království.

17. Jak dáváme najevo, že zájmy Království jsou v našem životě na prvním místě?

¹⁷ Měli bychom napodobovat našeho Vůdce a nenechat se Satanovým světem zlákat k tomu, aby hlavním cílem našeho života bylo dobře placené zaměstnání nebo kariéra. (Marek 1:17–21) Bylo by opravdu pošetilé, kdybychom se do světských záležitostí tak zapletli, že by zájmy Království ustoupily v našem životě do pozadí. Ježíš nás pověřil kázáním o Království a činěním učedníků. (Matouš 24:14; 28:19, 20) I když možná máme rodinné či jiné povinnosti, nejsme snad rádi, že můžeme večery a víkendy využívat k plnění naší křesťanské odpovědnosti kázat a vyučovat? Je opravdu povzbudivé, že ve služebním roce 2001 se dokázalo přibližně 780 000 hlasatelů Království zapojit do celodobé neboli průkopnické služby.

18. Co nám pomáhá, abychom ze služby měli radost?

¹⁸ Ježíš je popsán v evangeliích jako muž činu i jako člověk něžných citů. Když viděl duchovní potřeby svých bližních, pociťoval k nim lítost a bez meškání jim poskytl pomoc. (Marek 6:31–34) Když se na naší službě podílíme z lásky k druhým a z upřímné touhy jim pomáhat, stává se pro nás zdrojem radosti. Jak si ale můžeme tuto touhu vypěstovat? Jeden mladý muž jménem Jayson říká: „Během dospívání mě služba nijak zvlášť nebavila.“ Jak tedy získal k této činnosti lásku? Odpovídá: „Naše rodina se kazatelské službě  věnovala vždy v sobotu dopoledne. To mi prospělo, protože čím více jsem do služby chodil, tím více se mi v ní dařilo a tím více mě bavila.“ I my bychom se na službě měli podílet pravidelně a pilně.

19. K čemu bychom měli být odhodláni, pokud jde o vedení poskytované Kristem?

¹⁹ Přijímat vedení, které nám Kristus poskytuje, to skutečně přináší občerstvení a odměnu — mladí dělají pokroky v poznání a moudrosti, rodiny se těší z pokoje a štěstí a služba je zdrojem radosti a uspokojení. Buďme tedy odhodláni dávat svým každodenním způsobem života i svými rozhodnutími najevo, že Kristus je pro nás skutečným Vůdcem. (Kolosanům 3:23, 24) Ježíš Kristus nám však poskytuje vedení ještě jiným způsobem — prostřednictvím křesťanského sboru. To, jaký užitek můžeme mít z tohoto opatření, bude rozebráno v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáte si?

• Jaký užitek nám to přináší, jestliže následujeme Bohem ustanoveného Vůdce?

• Jak mohou mladí dávat najevo, že chtějí následovat Ježíše jako svého Vůdce?

• Jaký vliv má vedení poskytované Kristem na rodinný život těch, kdo se mu podřizují?

• Jak můžeme svou službou dávat najevo, že Kristus je pro nás skutečným Vůdcem?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 9]

Mládí je příhodným obdobím pro to, aby člověk získával poznání o Bohu i o našem ustanoveném Vůdci

[Obrázek na straně 10]

Podřízenost vůči Kristovu vedení přispívá k rodinnému štěstí

[Obrázek na straně 12]

Ježíš hledal nejprve Království. Platí to i o tobě?