Stačí věřit v Boha, i když ho možná neznáme?

DVA ze tří Němců věří v Boha. Ale když bylo víc než tisíc lidí požádáno, aby popsali Boha, v něhož věří, téměř každý řekl něco jiného. „Němci si obvykle představují Boha každý po svém. Co člověk, to jiný názor,“ píše se v časopise FOCUS. Věřit v Boha je chvályhodné — ale není přece jen škoda nevědět přitom, jaký je?

Nejasné představy o tom, jakou má Bůh podstatu nebo jakou je osobností, převládají i jinde v Evropě. Podle jednoho průzkumu, který byl proveden v Británii, Nizozemsku a Rakousku, se mnoho lidí shoduje na tom, že Bůh je „nějaká vyšší moc nebo nedefinovatelné tajemství“. Za tajemství ho považují zejména mladí lidé, a to i ti, kteří v něj věří.

Znáte Boha osobně?

Vědět o někom ještě zdaleka neznamená znát ho osobně. Vědět o někom — o nějakém panovníkovi, špičkovém sportovci nebo filmové hvězdě — znamená jen uznávat jeho existenci. S takovými lidmi je obtížné přijít osobně do styku. Ale znát někoho osobně znamená mnohem víc. Znamená to znát jeho povahu, chování a city, vědět, co se mu líbí a co se mu nelíbí, a také znát jeho plány do budoucnosti. Jestliže někoho známe osobně, můžeme si k němu vytvářet blízký vztah.

Statisíce lidí došlo k závěru, že pouhá mlhavá představa o Bohu, tedy pouhé povědomí o něm, jim nestačí. Udělali v té věci mnohem víc — snažili se totiž poznat Boha důvěrně. Vyplatilo se jim to? Podívejme se, co udělal Paul, který žije v severním Německu. O Bohu měl dříve jen jakési chabé povědomí, ale rozhodl se, že osobně pozná Boha lépe. Paul říká: „K tomu, abychom Boha poznali dobře, je třeba času a úsilí, ale rozhodně se to vyplatí. Máme-li důvěrný vztah ke Stvořiteli, velmi se tím zlepší náš každodenní život.“

Stojí tedy za to věnovat čas a úsilí, abychom poznali Boha důvěrně? Přečtěte si prosím následující článek.

[Praporek na straně 3]

Vědět o někom ještě zdaleka neznamená znát ho osobně