Hlasatelé království vyprávějí

Dopis od Alejandry

MEZI osvědčené způsoby vydávání svědectví patří již dlouhou dobu psaní dopisů. Občas sice nevíme, jak dopis zapůsobil, ale ti, kdo tímto způsobem dál slouží, získávají mnoho požehnání. Mají přitom na mysli moudrou radu z Bible: „Ráno zasévej své semeno a nenech svou ruku odpočinout až do večera; neboť nevíš, kde to bude mít úspěch, zda tady nebo tam, či zda obojí bude stejně dobré.“ (Kazatel 11:6)

Mladá křesťanka Alejandra, která sloužila asi deset let v mexické odbočce svědků Jehovových, onemocněla rakovinou, a musela proto podstoupit chemoterapii. Její zdravotní stav se zhoršoval a ona už neměla dost sil na to, aby zvládala své každodenní povinnosti. Alejandra přesto nechtěla zanedbávat kazatelskou službu, a tak se rozhodla, že bude psát dopisy. Nabízela v nich bezplatné domácí studium Bible a připojila k tomu telefonní číslo na svou matku. Dopisy dávala matce, aby je nechávala tam, kde ve službě dveře ode dveří nezastihne nikoho doma.

Mezitím jedna dívka z Guatemaly, která se jmenuje Diojany, přijala práci jako služebná v mexickém městě Cancún. V době, kdy zde pracovala, poznala svědky Jehovovy a ráda si s nimi povídala o Bibli. Manželé, kteří ji zaměstnávali, se po nějaké době rozhodli, že se přestěhují do Mexico City, a požádali Diojany, aby jela s nimi. Ta váhala, protože se svědky nechtěla ztratit kontakt.

Manželé ji však ujistili: „Neboj se, svědkové jsou všude. Hned, jak tam přijedeme, tak se je pokusíme najít.“ Tato vyhlídka Diojany uklidnila a ona souhlasila, že pojede s nimi. Jakmile se přestěhovali do Mexico City, manželé se snažili svědky Jehovovy najít. Ale z nějakého důvodu se jim to nepodařilo, ačkoli v tomto městě tehdy bylo 730 sborů, ve kterých se scházelo více než 41 000 svědků.

Zakrátko začala být Diojany sklíčená, protože svědky nenašla a nemohla pokračovat v rozhovorech o Bibli. Jednoho dne za ní přišla paní, u které pracovala, a oznámila jí: „Mám pro tebe překvapení! Tvůj Bůh vyslyšel tvé modlitby.“ Když jí podávala dopis, řekla: „Svědkové ti tady nechali dopis.“ Byl to dopis od Alejandry.

Diojany se začala stýkat s matkou Alejandry a s Blankou, sestrou Alejandry, a přijala nabídku biblického studia. Po několika týdnech se setkala i s Alejandrou. Byla to dojemná návštěva. Alejandra ji povzbudila, aby v biblickém studiu pokračovala, a mohla tak dělat duchovní pokroky.

O několik měsíců později, v červenci roku 2003, Alejandra zemřela. Pro své bratry a sestry byla vynikajícím příkladem víry a odvahy. Na mnoho lidí, kteří se účastnili pohřbu, silně zapůsobilo, když potkali Diojany a slyšeli, jak říká: „Alejandra a její rodina jsou pro mě nádherným příkladem. Rozhodla jsem se, že budu sloužit Jehovovi a že se brzy dám pokřtít. Velmi si přeji vidět Alejandru v budoucím ráji.“

Ano, dopis je sice jen taková maličkost, ale může mít opravdu příznivý a trvalý vliv!