Pronásledovaní, ale šťastní

„Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně.“ (MATOUŠ 5:11)

1. Jaké ujištění ohledně štěstí a pronásledování dal Ježíš svým následovníkům?

KDYŽ Ježíš poprvé vyslal své apoštoly, aby kázali o Království, upozornil je na to, že se setkají s odporem. Řekl jim: „Budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu.“ (Matouš 10:5–18, 22) Už dříve, ve svém Kázání na hoře, však apoštoly i další posluchače ujistil, že takový odpor nemusí nutně ohrozit jejich vnitřní pocit štěstí. Ježíš dokonce uvedl štěstí přímo ve spojitosti s pronásledováním, které jakožto křesťané zažijí. Jak by mohlo pronásledování přinášet pocit štěstí?

Trpíme kvůli spravedlnosti

2. Jaký druh utrpení — podle slov Ježíše a apoštola Petra — vede ke štěstí?

² Osmý výrok o štěstí, který Ježíš vyslovil, zní: „Šťastní jsou ti, kdo jsou pronásledováni kvůli spravedlnosti, protože jim patří nebeské království.“ (Matouš 5:10) To, že někdo trpí, ještě neznamená, že si zaslouží nějakou zvláštní chválu. Apoštol Petr napsal: „Jaká je v tom zásluha, jestliže vytrváváte, když hřešíte a jste políčkováni? Ale jestliže vytrváváte, když konáte dobro a trpíte, to je u Boha příjemné.“ Později dodal: „Ať však nikdo z vás netrpí jako vrah nebo zloděj nebo zločinec  nebo jako ten, kdo se plete do záležitostí jiných lidí. Trpí-li však jako křesťan, ať se nestydí, ale ať dále oslavuje Boha v tomto jménu.“ (1. Petra 2:20; 4:15, 16) Jak vyplývá z Ježíšových slov, soužení pro nás bude zdrojem štěstí tehdy, jestliže trpíme kvůli spravedlnosti.

3. (a) Co znamená být pronásledován kvůli spravedlnosti? (b) Jaký vliv mělo pronásledování na první křesťany?

³ Měřítkem skutečné spravedlnosti je to, nakolik se přizpůsobujeme Boží vůli a jeho příkazům. Trpět kvůli spravedlnosti tedy znamená trpět kvůli tomu, že odoláváme nátlaku, abychom porušili Boží měřítka a požadavky. Židovští vůdci pronásledovali apoštoly, protože ti odmítali přestat s kázáním v Ježíšově jménu. (Skutky 4:18–20; 5:27–29, 40) Připravilo to snad apoštoly o radost nebo přestali snad kvůli tomu kázat? Rozhodně ne! „Odešli ze Sanhedrinu a radovali se, protože byli uznáni za hodné toho, aby byli zneuctěni pro jeho jméno. A každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobrou zprávu o Kristu, Ježíšovi.“ (Skutky 5:41, 42) Toto pronásledování jim tedy přineslo radost a podnítilo je k ještě horlivější kazatelské činnosti. Později první křesťané čelili pronásledování ze strany Římanů, a to z toho důvodu, že se nechtěli žádným způsobem podílet na uctívání císaře.

4. Uveďte některé důvody, proč jsou křesťané pronásledováni.

⁴ Svědkové Jehovovi v nové době zažívají pronásledování, protože odmítají přestat s kázáním ‚dobré zprávy o království‘. (Matouš 24:14) Někdy jsou zakázána jejich křesťanská shromáždění, a v takovém případě raději trpí, než aby přestali poslouchat biblický příkaz ke shromažďování. (Hebrejcům 10:24, 25) Jsou pronásledováni kvůli tomu, že zachovávají svou křesťanskou neutralitu nebo kvůli tomu, že jsou rozhodnuti nezneužívat krev. (Jan 17:14; Skutky 15:28, 29) Nicméně to, že se Boží lid zastává spravedlnosti, mu dnes přináší velký vnitřní pokoj a štěstí. (1. Petra 3:14)

Jsme haněni kvůli Kristu

5. Co je hlavním důvodem, proč dnes Jehovův lid zažívá pronásledování?

⁵ I devátý důvod pro štěstí, který Ježíš uvedl v Kázání na hoře, souvisí s otázkou pronásledování. Ježíš řekl: „Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně.“ (Matouš 5:11) Jehovův lid zažívá pronásledování hlavně proto, že jeho členové nejsou částí dnešního ničemného systému věcí. Ježíš svým učedníkům řekl: „Kdybyste byli částí světa, svět by měl rád to, co je jeho vlastní. Protože však nejste částí světa, ale já jsem vás vyvolil ze světa, proto vás svět nenávidí.“ (Jan 15:19) Podobně i apoštol Petr prohlásil: „Protože s nimi tím směrem dále neběžíte ke stejnému hlubokému bahnu prostopášnosti, jsou zmateni a stále o vás mluví utrhačně.“ (1. Petra 4:4)

6. (a) Proč je ostatek se svými společníky haněn a pronásledován? (b) Připravuje nás to o štěstí, když nás lidé haní?

⁶ Jak jsme si již ukázali, raní křesťané byli pronásledováni, protože odmítali přestat kázat v Ježíšově jménu. Kristus dal svým následovníkům toto pověření: „Budete mi svědky . . . do nejvzdálenější části země.“ (Skutky 1:8) Věrný ostatek Kristových pomazaných bratrů s pomocí svých společníků z „velkého zástupu“ tento úkol horlivě plní. (Zjevení 7:9) Satan proto vede válku „se zbývajícími z jejího semene [semeno ‚ženy‘ neboli nebeské části Boží organizace], kteří zachovávají Boží přikázání a mají dílo vydávání svědectví pro Ježíše“. (Zjevení 12:9, 17) Jakožto Jehovovi svědkové vydáváme svědectví pro Ježíše, panujícího Krále  Boží vlády, která zničí lidská panství, jež stojí v cestě Jehovovu spravedlivému novému světu. (Daniel 2:44; 2. Petra 3:13) Kvůli tomu nás lidé haní a pronásledují, ale my jsme šťastní, že trpíme pro Kristovo jméno. (1. Petra 4:14)

7, 8. Co odpůrci lživě říkali o prvních křesťanech?

⁷ Ježíš prohlásil, že jeho následovníci by se měli považovat za šťastné dokonce i tehdy, když proti nim lidé „lživě . . . říkají kdejakou ničemnost“ kvůli němu. (Matouš 5:11) S takovým jednáním se první křesťané opravdu setkali. Když byl v letech 59–61 n. l. apoštol Pavel ve vězení v Římě, tamní židovští vůdci o křesťanech řekli: „Vpravdě, pokud jde o tuto sektu, je nám známo, že se všude mluví proti ní.“ (Skutky 28:22) Pavel a Silas čelili nařčení z toho, že „převrátili obydlenou zemi“, čímž údajně jednali „v odporu proti césarovým výnosům“. (Skutky 17:6, 7)

⁸ Historik K. S. Latourette o křesťanech v době Římské říše napsal: „Čelili nejrůznějším obviněním. Byli označováni za ateisty, protože se odmítali podílet na pohanských obřadech. Vyhýbali se mnoha oblastem veřejného života — pohanským slavnostem, lidovým zábavám . . . —, a byli proto terčem posměchu, jako kdyby nenáviděli lidskou společnost. . . . Říkalo se, že muži i ženy z řad křesťanů se v noci scházejí . . . k promiskuitním pohlavním stykům. . . . A protože se [slavnost na památku Kristovy smrti] konala jen za přítomnosti věřících, rozšířila se fáma, že křesťané pokaždé obětují nemluvně a jedí jeho krev a maso.“ Navíc byli raní křesťané obviňováni z toho, že jsou nepřátelé státu, protože odmítali uctívat císaře.

9. Jak křesťané v prvním století reagovali na falešná obvinění, jimž čelili, a jaká je v tomto ohledu situace dnes?

⁹ Tato falešná obvinění raným křesťanům nezabránila, aby vykonávali své pověření kázat dobrou zprávu o Království. Někdy v roce 60 nebo 61 n. l. mohl Pavel o ‚dobré zprávě‘ říci, že „přináší ovoce a vzrůstá na celém světě“ a že byla „kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:5, 6, 23) Totéž platí i dnes. Stejně jako křesťané v prvním století, tak i svědkové Jehovovi v dnešní době čelí falešným nařčením. Dílo, při němž se šíří poselství o Království, přesto vzkvétá a přináší mnoho štěstí těm, kdo se ho účastní.

Jsme šťastní, že jsme pronásledováni jako proroci

10, 11. (a) Jak Ježíš uzavřel svou úvahu o devátém důvodu ke štěstí? (b) Proč byli proroci pronásledováni? Uveďte příklady.

¹⁰ Ježíš svou úvahu o devátém důvodu ke štěstí zakončil slovy: „Radujte se . . ., tak totiž pronásledovali proroky před vámi.“ (Matouš 5:12) Proroci, které Jehova posílal varovat nevěrný Izrael, nebyli přijímáni dobře a často zažívali pronásledování. (Jeremjáš 7:25, 26) Tuto skutečnost dosvědčil i apoštol Pavel, když napsal: „A co více mám říci? Vždyť mi nevystačí čas, jestliže budu dále vyprávět o . . . ostatních prorocích, kteří [kvůli své víře] . . . byli zkoušeni posměchem a mrskáním, vskutku ještě více, pouty a vězeními.“ (Hebrejcům 11:32–38)

¹¹ Za vlády ničemného krále Achaba a jeho ženy Jezábel bylo mnoho Jehovových proroků zabito mečem. (1. Královská 18:4, 13; 19:10) Proroka Jeremjáše odpůrci vsadili do klády a později jej vhodili do bahnité cisterny. (Jeremjáš 20:1, 2; 38:6) Prorok Daniel byl uvržen do lví jámy. (Daniel 6:16, 17) Všichni tito proroci z předkřesťanské doby byli pronásledováni, protože se pevně zastávali čistého uctívání Jehovy. Mnohé z nich pronásledovali židovští náboženští vůdci, a Ježíš proto znalce Zákona a farizey nazval  ‚syny těch, kdo vraždili proroky‘. (Matouš 23:31)

12. Proč jakožto svědkové Jehovovi považujeme za čest, že jsme pronásledováni podobně jako starověcí proroci?

¹² Jakožto svědkové Jehovovi jsme dnes často pronásledováni z toho důvodu, že horlivě kážeme dobrou zprávu o Království. Naši nepřátelé nás obviňují z „agresivního obracení na víru“, ale my víme, že podobná nařčení slýchali i věrní Jehovovi ctitelé v minulosti. (Jeremjáš 11:21; 20:8, 11) Je pro nás ctí, že trpíme ze stejného důvodu, z jakého trpěli věrní proroci ve starověku. Učedník Jakub napsal: „Bratři, vezměte si ve snášení zla a v projevování trpělivosti za vzor proroky, kteří mluvili v Jehovově jménu. Pohleďte, prohlašujeme za šťastné ty, kdo vytrvali.“ (Jakub 5:10, 11)

Máme dobré důvody k tomu, abychom byli šťastní

13. (a) Proč nás pronásledování nezbavuje odvahy? (b) Co nám umožňuje zůstat pevní a čeho je to důkazem?

¹³ Žádné pronásledování nám rozhodně nemůže vzít odvahu. Je pro nás útěchou, když si uvědomíme, že kráčíme ve stopách proroků, raných křesťanů i samotného Krista Ježíše. (1. Petra 2:21) Můžeme také najít mnohé důvody k hlubokému uspokojení na stránkách Bible. Jako příklad si můžeme uvést slova apoštola Petra, který řekl: „Milovaní, nebuďte zmateni požárem mezi vámi, který se vám děje jako zkouška, jako by vás postihlo něco podivného. Jestliže jste haněni pro Kristovo jméno, jste šťastni, protože na vás spočívá duch slávy, ano Boží duch.“ (1. Petra 4:12, 14) Ze zkušenosti víme, že zůstat pevní ve zkouškách dokážeme pouze díky tomu, že na nás spočívá Jehovův duch a posiluje nás. A podpora svatého ducha je důkazem toho, že máme Jehovovo požehnání, což nám přináší velikou radost. (Žalm 5:12; Filipanům 1:27–29)

14. Proč se můžeme radovat z toho, že jsme pronásledováni kvůli spravedlnosti?

¹⁴ To, že zažíváme odpor a pronásledování kvůli spravedlnosti, dokazuje, že žijeme jakožto praví křesťané ve zbožné oddanosti. A to je další důvod, proč nás tento odpor a pronásledování činí šťastnými. Apoštol Pavel napsal: „Všichni ti, kdo touží žít ve zbožné oddanosti ve společenství s Kristem Ježíšem, budou rovněž pronásledováni.“ (2. Timoteovi 3:12) Jsme nanejvýš šťastní, když si uvědomíme, že naše ryzost ve zkouškách je další odpovědí na Satanovo tvrzení, že všichni Jehovovi tvorové slouží Bohu jen kvůli svým sobeckým zájmům.  (Job 1:9–11; 2:3, 4) Můžeme se tak radovat z toho, že máme svůj podíl na ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti, i když je to podíl velmi malý. (Přísloví 27:11)

Poskakujme radostí, protože nás čeká odměna

15, 16. (a) Jaký důvod máme podle Ježíšových slov k tomu, abychom ‚se radovali a poskakovali radostí‘? (b) Jaká odměna je v nebesích připravena pro pomazané křesťany a jakou odměnu získají jejich společníci, „jiné ovce“?

¹⁵ Ježíš uvedl ještě další důvod, proč se můžeme radovat, když jsme podobně jako starověcí proroci tupeni a pronásledováni. Na konci devátého výroku o štěstí uvedl: „Radujte se a poskakujte radostí, protože vaše odměna v nebesích je veliká.“ (Matouš 5:12) Apoštol Pavel napsal: „Mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt, ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ (Římanům 6:23) Tou ‚velikou odměnou‘ je život. Není to mzda, kterou bychom si mohli vydělat. Je to velkorysý dar. Ježíš řekl, že tato odměna je „v nebesích“, protože nám ji dává Jehova.

¹⁶ Pomazaní křesťané obdrží „korunu života“, což v jejich případě znamená, že dostanou nesmrtelný život s Kristem v nebesích. (Jakub 1:12, 17) „Jiné ovce“, které mají pozemskou naději, se těší na to, že zdědí věčný život v ráji na zemi. (Jan 10:16; Zjevení 21:3–5) Žádná z těchto tříd si tuto ‚odměnu‘ ničím nezaslouží. Jak pomazaní, tak i „jiné ovce“ dostávají tuto odměnu díky  Jehovově ‚vše převyšující nezasloužené laskavosti‘. Tato skutečnost podnítila apoštola Pavla, aby napsal: „Ať jsou díky Bohu za jeho nepopsatelný velkorysý dar.“ (2. Korinťanům 9:14, 15)

17. Proč můžeme být i při pronásledování šťastní a obrazně ‚poskakovat radostí‘?

¹⁷ Křesťanům, z nichž někteří měli být zakrátko krutě pronásledováni císařem Neronem, apoštol Pavel napsal: „Jásejme, i když jsme v souženích, protože víme, že soužení plodí vytrvalost, vytrvalost zase schválený stav, schválený stav zase naději a naděje nevede ke zklamání.“ Řekl také: „Radujte se z naděje. Snášejte soužení.“ (Římanům 5:3–5; 12:12) Bez ohledu na to, zda je naše naděje nebeská, nebo pozemská, za svou věrnost ve zkouškách obdržíme odměnu, která daleko převyšuje všechno, co bychom si mohli zasloužit. Máme nezměrnou radost z vyhlídky, že budeme žít věčně a že budeme pod vládou Krále Ježíše Krista sloužit našemu milujícímu Otci, Jehovovi, a chválit ho. Obrazně řečeno, ‚poskakujeme radostí‘.

18. Co můžeme vzhledem k blížícímu se konci očekávat od národů a co udělá Jehova?

¹⁸ V některých zemích svědkové Jehovovi zažívali pronásledování v minulosti a zažívají jej stále. Ježíš ve svém proroctví o závěru systému věcí pravé křesťany varoval: „Budete předmětem nenávisti všech národů kvůli mému jménu.“ (Matouš 24:9) Konec se blíží a Satan brzy podnítí národy, aby projevily svou nenávist k Jehovovu lidu. (Ezekiel 38:10–12, 14–16) To bude znamením, že přišel čas, kdy Jehova začne jednat. „Jistě se vyvýším a posvětím se a učiním se známým před očima mnoha národů; a budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ (Ezekiel 38:23) Tak Jehova posvětí své veliké jméno a osvobodí svůj lid od pronásledování. Proto „šťastný je muž, který dál vytrvává ve zkoušce“. (Jakub 1:12)

19. Co bychom měli dělat, zatímco očekáváme velký „Jehovův den“?

¹⁹ Tento velký „Jehovův den“ se stále blíží. Radujme se, protože jsme ‚uznáni za hodné toho, abychom byli zneuctěni‘ pro Ježíšovo jméno. (2. Petra 3:10–13; Skutky 5:41) Podobně jako první křesťané, tak i my nadále ‚bez přestání vyučujme a oznamujme dobrou zprávu o Kristu‘ a o vládě jeho Království. Čeká nás odměna v Jehovově spravedlivém novém světě. (Skutky 5:42; Jakub 5:11)

Pro zopakování

• Co znamená trpět kvůli spravedlnosti?

• Jaký vliv mělo pronásledování na rané křesťany?

• Proč můžeme říci, že svědkové Jehovovi jsou dnes pronásledováni podobně jako proroci ve starověku?

• Proč se můžeme ‚radovat a poskakovat radostí‘ z toho, že zažíváme pronásledování?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 16 a 17]

„Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás“

[Podpisek]

Skupina ve vězení: Chicago Herald-American