Byli odvážní tváří v tvář odporu

FANATICKÝ zástup zavlekl Pavlovy společníky Gaia a Aristarcha do efezského divadla. Tam rozlícený dav dvě hodiny křičel: „Velká je Artemis Efezanů!“ (Skutky 19:28, 29, 34) Zůstali Pavlovi společníci pevní tváří v tvář takovému odporu? A předně, proč se do této situace vůbec dostali?

Pavel úspěšně kázal v Efezu přibližně tři roky a výsledkem bylo, že mnozí Efezané přestali uctívat modly. (Skutky 19:26; 20:31) Běžnou modlou v tomto městě byl stříbrný Artemidin chrámeček. Artemis, bohyně plodnosti, měla v Efezu velkolepý chrám, který byl dominantou města. Malá zpodobnění chrámu se nosila jako amulety, případně byla vystavována doma. Křesťané si tyto modly pochopitelně nekupovali. (1. Jana 5:21)

Demetrios, jeden ze stříbrotepců, byl přesvědčen, že Pavlova služba znamená hrozbu pro jejich výnosný obchod. Pomocí různých polopravd a přehánění se mu podařilo přivést ostatní stříbrotepce k názoru, že lidé v celé Malé Asii brzy přestanou uctívat Artemidu. Jakmile začali rozzlobení stříbrotepci provolávat Artemidě slávu, vznikla skutečná vřava a v celém městě propukl zmatek. (Skutky 19:24–29)

Tisíce lidí se shromáždily v divadle, kam se vešlo 25 000 diváků. Pavel se nabídl, že k rozvášněnému davu promluví, ale přátelsky naklonění úředníci mu to rozmluvili. Nakonec se městskému tajemníkovi podařilo zástup uklidnit a Gaius i Aristarchos vyvázli bez zranění. (Skutky 19:35–41)

Když Boží služebníci vykonávají svou službu v dnešní době, také možná čelí odpůrcům, nebo dokonce sroceným davům. Často káží dobrou zprávu ve městech prosycených modlářstvím, nemravností a zločinností. Odvážně však napodobují apoštola Pavla, který „se nezdržel“, aby v Efezu „nevyučoval veřejně a dům od domu“. (Skutky 20:20) A mají podobnou radost, když vidí, jak ‚Jehovovo slovo roste a získává převahu‘. (Skutky 19:20)

[Obrázek na straně 30]

Rozvaliny divadla v Efezu